Blízkovýchodní konflikt představuje proinflační riziko, což vedlo k nárůstu tržních úrokových sazeb (Komentář)

Válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé i tento týden dominovala světovým trhům, přičemž Hormuzský průliv zůstal pro lodní dopravu prakticky uzavřen. Nový nejvyšší íránský vůdce Mojtaba Khamenei zaujal vzdorný postoj a uvedl, že jeden z nejdůležitějších energetických uzlů světa zůstane uzavřen. Prezident Trump prohlásil, že zabránit Íránu v získání jaderných zbraní má větší význam než dočasný nárůst ceny ropy. V reakci na energetickou krizi se Mezinárodní energetická agentura (IEA) dohodla na uvolnění 400 milionů barelů z nouzových ropných rezerv, což je její dosud největší uvolnění. USA přispějí 172 miliony barelů ze Strategické ropné rezervy v průběhu přibližně 120 dnů, zatímco Japonsko oznámilo, že dodá asi 80 milionů barelů ze svých státních a soukromých rezerv. Cena ropy Brent se po celý týden pohybovala kolem 100 USD za barel, přičemž před začátkem konfliktu se obchodovala za přibližně 70 USD za barel. Evropské ceny zemního plynu se nejčastěji pohybovaly kolem 50 EUR za megawatthodinu ve srovnání se zhruba 30 EUR před útokem na Írán. Katar zastavil výrobu LNG v největším exportním zařízení na světě poté, co se stalo terčem íránského útoku, což přispělo k výraznému nárůstu cen. Dodavatelé LNG vůči zákazníkům z Asie aktivovali právní klauzuli, která společnostem umožňuje pozastavit smluvní závazky z důvodu mimořádných okolností (vyšší moci).

Ve Spojených státech ekonomická data zvýšila obavy o stav tamní ekonomiky. Mezičtvrtletní anualizovaný růst HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku byl výrazně revidován směrem dolů na pouhých 0,7 % z původních 1,4 %, přičemž výdaje na osobní spotřebu byly revidovány z 2,4% na 2,0%. K nízké dynamice HDP významně přispěl tamní shutdown, neboli uzavření federálních úřadů. V lednu meziměsíčně vzrostly osobní příjmy o 0,4 %, což bylo méně než očekávaných 0,5 %. Osobní výdaje se sice zvýšily o 0,4 % a překonaly konsensus ve výši 0,3 %, spotřebitelské výdaje očištěné o inflaci ale byly oproti předchozímu měsíci vyšší pouze o 0,1 %. Pokud jde o inflaci, jádrový CPI vzrostl v únoru meziměsíčně o 0,2 % a jeho meziroční dynamika zůstala beze změny na 2,5 %, což bylo nejpomalejší tempo za téměř pět let. Jádrový cenový index PCE, který Fed upřednostňuje, se ale v lednu meziměsíčně zvýšil o silných 0,4 % a meziročně byl vyšší o 3,1 %, a naplnil tedy očekávání. Jádrové služby bez bydlení v rámci PCE pak dokonce rostly o 3,5 % y/y. Tržní zacení dalších kroků Fedu se během týdne významně změnilo, přičemž úrokové swapy do konce roku ukazují na zhruba jedno snížení oproti přibližně dvěma o týden dříve. Úrokové sazby rostly globálně, když výrazné zdražení energetických komodit a možné narušení dodavatelských řetězců představují proinflační riziko. V eurozóně byla zveřejněna data průmyslové produkce. Ta v lednu meziměsíčně klesla o 1,5 %, zatímco se očekával nárůst o 0,6 %. Trhy dramaticky přehodnotily také očekávání ohledně politiky ECB a nyní zaceňují necelá dvě zvýšení úrokových sazeb do konce letošního roku.

Ve středoevropském regionu česká koruna oslabila nad 24,40 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň za posledních přibližně šest měsíců. I tak ale vykázala vůči silným vnějším šokům překvapivou odolnost. Polský zlotý byl rovněž vzhledem k okolnostem v tomto týdnu relativně stabilní, když se jeho kurz vůči euru pohyboval poblíž 4,27. Maďarský forint naopak předvedl nejhorší výkon mezi měnami rozvíjejících se trhů, když v reakci na blízkovýchodní konflikt ztratil v souhrnu zhruba 4 %. Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler uvedl, že udržování úrokových sazeb na stávající úrovni se aktuálně jeví jako nejvhodnější měnověpolitický postoj vzhledem k současným geopolitickým nejistotám. Diskusi o možném zvýšení úrokových sazeb označil za velmi předčasnou. Pokud jde o ekonomická data, tak česká průmyslová produkce v lednu meziročně poklesla o 0,1 %, čímž výrazně zaostala za konsensem očekávajícím nárůst o 2,6 %. Kalendářně očištěná produkce vzrostla meziročně o 2,8 %, což představuje zpomalení oproti prosincovým 4,9 %. Meziměsíčně pak byla průmyslová produkce nižší o 2,6 % a korigovala tak silný růst z konce loňského roku. Hodnota nových průmyslových zakázek ale meziročně rostla o stále silných 9,8 %. Česká meziroční inflace v únoru klesla z 1,6 % na 1,4 % a skončila tak dvě desetiny pod původním odhadem trhu i ČNB. Maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 1 % a meziročně byly vyšší o 5,0 %, čímž překonaly konsensus ve výši 3,1 %. Zároveň potvrdily vzestupný trend tuzemské spotřebitelské poptávky. Český parlament schválil státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 mld. CZK.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám