Piráti se vracejí a opět ohrožují světovou námořní dopravu poblíž Afrického rohu

Africký roh, region na východním výběžku Afriky vyčnívající do Arabského moře a Indického oceánu, představuje kritickou spojnici mezi Afrikou, Blízkým východem a Indií. Právě jeho strategická poloha z něj činí jednu z nejfrekventovanějších námořních tras světa. V současnosti však tato oblast čelí obnovené vlně pirátství, kterou katalyzuje nestabilita v celém regionu Afrického rohu i v Jemenu.

Situaci monitoruje nepřetržitě britská organizace UKMTO (Námořní obchodní operace Spojeného království), která funguje jako klíčové spojovací centrum mezi civilní obchodní lodní dopravou a vojenskými složkami. Poskytuje ověřené bezpečnostní varování a informace námořním dopravcům v rizikových oblastech. Tento systém umožňuje lodím pravidelně zaznamenávat svou polohu, kurz, rychlost a odhadovaný čas příjezdu do dalšího přístavu, což pomáhá sestavovat přehled situace na moři a identifikovat možné hrozby. UKMTO následně předává data jak dalším plavidlům, tak vojenským jednotkám, které mohou v případě nouze zasáhnout. UKMTO samo však vojenské akce neřídí. Je politicky neutrální – slouží všem námořníkům bez ohledu na jejich státní příslušnost.

Aktuální aktivita UKMTO je mimořádně intenzivní právě v oblasti Afrického rohu, a to kvůli kombinaci faktorů: ozbrojené útoky včetně těch z malých člunů vedených většími mateřskými loděmi, elektronické rušení komunikace a obecné riziko pro komerční lodě. Nebezpečí přitom nepřichází pouze od somálských pirátů, ale také od Hútijských sil v Jemenu. Varování proto nejsou jen formální – UKMTO aktivně vyzývá lodě, aby přehodnocovaly své trasy a zajistily si dostatečné zabezpečení.

Historie a současnost pirátství

Somálské pirátství dosáhlo svého vrcholu v roce 2011, kdy bylo zaznamenáno 176 větších incidentů. Mediální pozornost k problému přitáhl mimo jiné oscarový film Kapitán Phillips z roku 2013 s Tomem Hanksem v hlavní roli, který byl inspirován skutečným únosem lodi v roce 2009. Částečný ústup pirátů ze scény nastal až díky posílení mezinárodních hlídek námořnictva, včetně mise EU Navfor, nasazení ozbrojených stráží na lodích a částečné stabilizaci centrální vlády v Somálsku.

Region však nadále zůstává nestabilní. Hrozba ze strany Hútíů v Jemenu, které USA označují za teroristickou skupinu, spolu s regionálním napětím a vnitřními nepokoji vytvořily prostředí, které „pirátské sítě chápaly jako příležitost k obnovení pokusů o pirátství," jak vysvětluje mise EU Navfor Atalanta hlídkující v somálských vodách. Ta například začátkem listopadu osvobodila tanker plující maltskou vlajkou v blízkosti přímořského města Eyl, které dříve sloužilo jako útočiště pirátů.

„Pirátství bylo potlačeno, ale ne vymýceno,“ konstatovali zástupci mise Atalanta. Také Mezinárodní námořní úřad (International Maritime Bureau) hlásí během devíti měsíců do září řadu incidentů ve vodách u Somálska a Adenského zálivu.

Kořeny problému a výhled do budoucna

Podle Daniela Muellera, senior analytika britské firmy Ambrey zabývající se námořní bezpečností, hrozba pro lodní dopravu pravděpodobně přetrvá, „i když pirátství je ze své podstaty oportunistické". Mueller zdůrazňuje, že příčiny tlačící lidi k pirátství by měly být řešeny nejen vojenskými zásahy, které mohou zabránit nejhorším důsledkům, ale nemohou odstranit kořeny problému. K tomu jsou zapotřebí především politická opatření v Somálsku.

Somálští zákonodárci v listopadu schválili legislativu na boj proti pirátství, stát však nemá zdroje ani kapacitu k omezení této kriminality a spoléhá na zahraniční armády i v ochraně klíčových vládních představitelů a budov. Somálsko, které v roce 2023 získalo od mezinárodních věřitelů oddlužení ve výši 4,5 miliardy USD, se stále vzpamatovává z desetiletí občanské války a bojuje s milicemi spojenými s globálními teroristickými skupinami. Chaos v zemi vybízí ozbrojence k tomu, aby si vynucovali materiální zvýhodnění. Lodě plné zboží míjející Africký roh s posádkami, za které lze získat výkupné, představují lákavý cíl.

Složité námořní pojištění

Současná nestabilita představuje řadu výzev, a to jak bezpečnostních, tak i ekonomických. Hledání náhradních tras se promítá do cen přepravovaného zboží, složitější je i skládání posádek pro nejisté plavby. Pro pojišťovací sektor to znamená nejen nutnost přehodnocení rizikových profilů a sazeb pro námořní pojištění, ale také potřebu sofistikovanějších nástrojů pro predikci a management rizik v této kritické oblasti světové námořní dopravy. Vyžaduje to průběžnou znalost situace a operativní reakce na vývoj ze strany upisovatelů. Pokud se situace rychle neuklidní, na násilnosti pravděpodobně zareagují i zajišťovny, což se může projevit v omezení kapacity či vyšších cenách za převzetí části rizik.

Doprava přes oceány zažívá vůbec velmi dynamický vývoj v posledních letech, a váže pozornost pojistitelů, ať už kvůli globální epidemii covidu-19 a narušení dodavatelských řetězců, anebo kvůli zablokování Suezského průplavu v roce 2021 a následným útokům Hútiů v Rudém moři od roku 2023. Některé společnosti dočasně pozastavily trasy přes Suez a lodi přesměrovávají kolem mysu Dobré naděje, což prodlužuje trasu i náklady. Panamský kanál trpí v posledních letech kvůli suchu a nízkým hladinám vody. To vedlo k omezení počtu lodí, které mohou denně kanálem proplouvat.