Letem světem: inovace a mladí na barikádách

Friedrich Merz chce uvolnit dluhovou brzdu a zahájil jednání se sociálními demokraty o schválení výdajů na obranu ve výši až 200 miliard eur. Ještě pár poznámek k výsledkům německých voleb: 1. Volební účast dosáhla téměř 83 %, což ukazuje vysokou míru politické angažovanosti. Žádná část společnosti není umlčena – naopak, jde o demonstraci síly německé demokracie. 2. S pouhými 16,4 % hlasů zaznamenala SPD nejhorší volební výsledek od roku 1887. 3. FDP i nově vzniklá strana Sahry Wagenknechtové nepřekročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Spolkového sněmu. Tím zůstalo více mandátů silnějším stranám, což posiluje možnost dvoukoalice mezi CDU/CSU a SPD, kterou by mohl vést Friedrich Merz. 4. Koalice CDU/CSU a SPD by disponovala 328 mandáty, přičemž k nadpoloviční většině stačí 316 hlasů. Klíčová otázka ale zůstává: jak naložit s dluhovou brzdou? Na její změnu je potřeba dvoutřetinová většina, tedy 420 hlasů – ani případné zapojení Zelených by nestačilo k jejímu prolomení. 5. Mladí voliči (18–24 let) se rozdělili na opačné konce politického spektra. Nejvíce bodovala levicová Die Linke (25 %) a pravicová AfD (21 %), zatímco tradiční hráči jako Zelení a FDP zaznamenali v této skupině citelný propad. Tento trend naznačuje rostoucí polarizaci mladé generace. 

Důvěra německých firem zůstává velmi nízká, a to jak v hodnocení současných podmínek, tak v hodnocení budoucnosti.

Emmanuel Macron a Donald Trump prohlásili, že evropští vojáci by mohli na Ukrajině působit jako mírové jednotky. Mezitím USA hlasovaly proti rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi. 

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny