Podíl penzijních nároků na HDP se vrátil na předcovidovou úroveň

Hodnota penzijních nároků českých domácností (nárok současných i budoucích penzistů ze všech typů penzí) se po poklesu na 270,2 % HDP ke konci roku 2021 vrátila na úroveň 305,2 % HDP ke konci roku 2022.

„Do poklesu hodnoty penzijních nároků v roce 2021 se promítla pandemie onemocnění
covid-19, která měla významný dopad na úmrtnost. V roce 2022 se díky zvýšení důchodového věku žen a třem valorizacím tato hodnota vrátila na předcovidovou úroveň,“ říká Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

V České republice vyplývají nároky domácností z prvního důchodového pilíře, tj. průběžného systému financování důchodů (dávkově definovaného důchodového pojištění) a dobrovolného třetího pilíře ve formě naspořených prostředků v penzijních fondech.

Součástí aktuální publikace je vedle metodických popisů a komentářů k publikovaným údajům také analýza citlivosti penzijních nároků na výši aplikované úrokové sazby. Úroková sazba je v modelu využita pro diskontování budoucích nároků do současné hodnoty a má tak významný vliv na výsledek modelu. Změny v penzijních nárocích za aktuálně publikované roky ukazují, že kromě ekonomických faktorů má na jejich výši také vliv širší sociální a demografický kontext

Stanovení hodnoty penzijních nároků vychází z manuálu Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts, vydaného roku 2020 Eurostatem. Dle Transmisního programu Eurostatu jsou členské státy povinny zveřejňovat tato data v tříleté periodicitě. V mezidobí jsou údaje publikovány na dobrovolné bázi. ČSÚ aktuálně publikuje data za rok 2022 a 2021.

V souladu s metodikou není hodnota penzijních nároků z průběžného systému financování důchodů (1. pilíř) součástí dluhu sektoru vládních institucí (tzv. maastrichtské kritérium).

Přečtěte si také