Zkrácení základní školy na 8 let a dělení na tři stupně řeší řadu problémů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Odborníci popsali výhody Reformy 8+2

Kulatý stůl pořádaný poslankyní Renátou Zajíčkovou spojil odborníky na vzdělávání, zřizovatele škol i zaměstnavatele k diskuzi o zkrácení základní školy na 8 let a jejím rozdělení na tři stupně (3+3+2). Tato změna přinese plynulejší přechod mezi vzdělávacími etapami, cílenější podporu žáků a efektivnější individuální hodnocení. Z pohledu škol a jejich zřizovatelů znamená větší flexibilitu v práci s infrastrukturou a finančně efektivnější řízení školských kapacit.

Modularita ve vzdělávání: lepší podmínky pro děti i školy

„Dnes běžně maturují dvacetiletí lidé, přitom v zahraničí mají bakaláře a zakládají startupy. Modularita osmileté ZŠ s navazujícími dvěma roky na střední škole přináší všem žákům prodloužení povinné školní docházky na deset let zároveň však potřebné zkrácení a zefektivnění celkové vzdělávací dráhy,” komentuje připravovanou změnu Renáta Zajíčková (ODS), poslankyně a předsedkyně podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení.

„Diskuzi zkrácení základní školy vítám - jde o krok správným směrem. Náš model 9+0 brzdí vzdělávací systém, zatěžuje kapacity škol i infrastrukturu. Čím dříve přejdeme na pružnější strukturu, tím lépe pro žáky, učitele i školy,“ řekl Antonín Klecanda, pražský radní pro školství, sport a volnočasové aktivity, který nad akcí převzal záštitu.

Z odborného pohledu na změny v organizaci výuky zaznělo, že zásadní otázkou zůstává podoba výuky v 4.–6. třídě, kdy dochází k přechodu mezi prvním a druhým stupněm.

„Nyní musíme rozhodnout, zda v období 4. až 6. třídy zachováme model jednoho učitele, jak je tomu na prvním stupni, nebo zda výuku rozložíme mezi více učitelů, jak je tomu na druhém stupni. Pedagogické fakulty se pak mohou připravit na vzdělávání budoucích učitelů a předejdeme tak nutnosti přechodného období,“ říká Antonín Jančařík, děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Úspěšné přijetí reformy učiteli závisí právě na úzké spolupráci s pedagogickými fakultami, které zajistí jejich kvalitní přípravu na nový systém. S ohledem na očekávaný pokles počtu žáků v příštích letech je právě teď ideální čas na plánování změn.

„Demografický vývoj a klesající počet žáků nám dává prostor pro hladký přechod na nový systém, který bude výrazně prostupnější a flexibilnější,“ dodává děkan Jančařík.

Kariérové poradenství jako nástroj pro lepší uplatnění žáků

V některých regionech Česka až 10 % žáků nedokončí ani základní školu a až 20 % středoškoláků předčasně opouští studium. Zároveň až 40 % absolventů odborných škol nepracuje ve vystudovaném oboru, což ukazuje na velmi neefektivní propojení vzdělávání s realitou na trhu práce.

Na alarmující čísla upozornil Jiří Růžička, senátor Parlamentu ČR: „V Česku třetina mladých lidí nedokončí střední školu, desetina ani tu základní. Tito lidé jsou často nezaměstnatelní, frustrovaní a jejich nevyužitý potenciál přináší značné náklady pro sociální systém. Nákladné je i odborné vzdělávání, přesto většina jeho absolventů ve studovaném oboru nepracuje. Modularita reformy 8+2 nabízí cestu, jak tyto problémy řešit – podobnost vidím například se Švýcarskem, kde modulární systém a propracované duální vzdělávání efektivně propojuje vzdělávání s praxí a trhem práce.“

Reforma škol 8+2 právě proto klade důraz na lepší prostupnost vzdělávání a cílenější kariérové poradenství, tedy zavést systematickou práci s žáky ve 2 a zejména 3. stupni základní školy, kdy se rozhodují o své budoucí vzdělávací i profesní dráze.

„Kvalitní kariérové poradenství poznáte podle jasných znaků – odborně vzdělaní poradci, kteří se nevěnují více rolím zároveň, úzké propojení se světem práce, pravidelné exkurze a stáže pro žáky a aktivní zapojení rodičů. Pokud chceme, aby mladí lidé dělali informovaná rozhodnutí o své budoucnosti, musí se kariérové poradenství stát odpovědností celého pedagogického sboru“ potvrzuje potřebnost navržených kroků také Silvie Pýchová, ředitelka Partnerství 2030+.

„Dnes jsme udělali další důležitý krok při finalizaci návrhu Reformy školství 8+2. Jsem ráda, že se nám daří spojovat odborníky napříč sektory, protože modernizace školství se postupně stává strategickou investicí Česka,“ komentuje setkání Mgr. Renáta Zajíčková (ODS), poslankyně a předsedkyně podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení.

Reforma 8+2 se posouvá do další fáze odborné diskuze, jejímž cílem je zajistit, aby vzdělávací systém lépe odpovídal potřebám žáků i trhu práce. Závěry z kulatých stolů i zpětná vazba ze škol a obcí po celé republice jsou postupně zapracovány do finálního návrhu reformy, který bude představen veřejnosti v květnu tohoto roku.