DenikN, komentář P. Musila: Může za růst cen nenasytnost firem? Veřejná debata ukazuje

Komentář Petra Musila: V souvislosti s projednáváním takzvané velké důchodové reformy se ve veřejném prostoru opět objevují nápady, jak vyřešit udržitelnost českého penzijního systému, aniž by to kohokoli bolelo. Prý nemusíme dělat nic, protože stačí, když zvýšíme porodnost. A jako zálohu máme dopady robotizace a digitalizace, které radikálně zrychlí růst produktivity práce. Jenže ani babyboom, ani roboti spásu důchodového systému nepřinesou.

Směřování českých veřejných financí sledujeme v Národní rozpočtové radě ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (dále jen Zprávě). V horizontu příštích 50 let popisujeme vývoj při stávajícím nastavení parametrů, které mají na veřejné finance vliv.

Jde o projekci, nikoli o predikci, jak naši oponenti občas mylně tvrdí. Chceme zkrátka získat obrázek o tom, jak se bude vyvíjet bilance celých veřejných rozpočtů, bilance penzijního systému a dluh sektoru veřejných institucí za předpokladu, že klíčové parametry (hospodářský růst, daně, mechanismus valorizace penzí a dalších veřejných výdajů, věk odchodu do důchodu a podobně) zůstanou nastavené tak, jak jsou dnes.

Mávněme proutkem a zvyšme porodnost

Tento obrázek není vůbec příznivý. V základním scénáři naší aktuální projekce dluh sektoru veřejných institucí (veřejný dluh) v horizontu 50 let přesáhne 200 procent HDP. Na projektovaném vývoji se nejvíce podepisuje očekávané stárnutí populace, jež začne zejména po roce 2030 enormně zatěžovat důchodový systém. Jednak do penze začnou odcházet silné generace narozené v 70. letech minulého století, jednak je v adekvátní míře nedokážou nahrazovat početně slabé generace narozené v 90. letech a na počátku tohoto tisíciletí. A nastolený porodnostní trend naznačuje, že situace se sama od sebe výrazně nezlepší.

Ve veřejném prostoru se proto čas od času objevují „zaručené“ recepty, jak náš penzijní systém zachránit. Zdánlivě je to přece velice jednoduché: Stačí, když stát bude dělat vše proto, aby se porodnost zase zvýšila. Proto jsme v naší Zprávě zpracovali alternativní projekci, která v sobě zvýšení porodnosti zahrnuje. Porodnost může relativně rychle vzrůst jedině tehdy, když vzroste úhrnná plodnost (počet živě narozených dětí připadajících na jednu ženu), protože počet žen (které by mohly rodit, a přispívat tak k vyšší porodnosti) je v daném okamžiku konstantní.

Pokračování komentáře najdete na webu denikn.cz.

DenikN.cz, 30.10.2024 – autorem je Petr Musil, člen NRR. Celý komentář také na webu denikn.cz.