Ukončení války na Ukrajině v Trumpově režii zdraží Čechům hypotéky a zvýší inflaci. Zlevní jim ale zemní plyn

Vládní dluhopisy klíčových evropských ekonomik, jako je Německo, Francie nebo Itálie, dnes ráno klesaly na ceně, zatímco tedy výnos z nich narůstal. Investoři totiž předpokládají, že schůzka, kterou narychlo na dnešek svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron, povede k závazku vyšších výdajů evropských zemí na zbrojení. Evropa tak reaguje na pro ni šokující signály, jež představitelé americké administrativy vyslali v minulém týdnu.

Americký prezident Donald Trump by se ještě tento měsíc měl v saúdskoarabském Rijádu setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, aby se pokusili dojednat mír na Ukrajině. Představitelé evropských zemí nemají být přítomni. Spojené státy přitom navíc ostře kritizují stav demokracie a svobody slova v četných evropských zemích a signalizují, že se takovouto Evropou nechtějí příliš spolupracovat, a to ani v oblasti vojenské a bezpečnostní.

Dnešní pařížský summit, jehož se vedle Macrona zúčastní lídři Německa, Itálie, Británie, Polska, Dánska a EU, bude akutně hledat cestu z bezpečnostního hlediska svízelné situace, v níž se Evropa z náhle ocitá.

Trhy předpokládají, že výsledkem pařížských jednání budou právě vyšší výdaje na zbrojení. To ovšem znamená dlouhodobě objemnější emisi dluhopisů, tedy vyšší zadlužování evropských zemí. Narůstá tedy v určité míře i riziko možné budoucí platební neschopnosti některého z evropských států, takže investoři už nyní začínají žádat vyšší výnos, který by toto riziko kompenzoval.

Trump navíc včera navrhl, že i pokud by válka na Ukrajině neskončila nebo bylo nutné další vyzbrojování Ukrajiny, měly by se jej zhostit evropské země, jimž je v té souvislosti ochoten zajistit dodávky amerických zbraní. Ty by už tak na Ukrajinu neproudily přímo, na základě vojenské pomoci USA, ale skrze evropské země, jež by je nejdříve musely od USA odkoupit. Což ovšem znamená jen další nárok na často již dnes napjaté rozpočty mnoha evropských zemí, tedy další jejich zadlužování.

Zatím pohyby ceny a výnosu evropských dluhopisů nejsou nijak citelné. Ovšem i proto, že i když vyšší výdaje na zbrojení působí proinflačně, kvůli růstu deficitů a zadlužení, možné ukončení války na Ukrajině na druhou stranu snižuje cenu zemního plynu v EU. Investoři sázejí na to, že s ukončením války by se do Evropy dostávalo více ruského plynu, neboť by skončil, ba se zvrátil trend uplynulých takřka tří let postupného odstřihávání starého kontinentu od dodávek ruských energií.

I přes zlevnění plynu a obecně energií však kvůli vyšším výdajům na zbrojení a vyššímu zadlužování může být dopad fatálního oslabení transatlantické bezpečnostní vazby z hlediska evropských zemí spíše inflační. Vedl by tedy k dlouhodobě vyšším sazbám. Nejen v oblasti výnosů vládních dluhopisů evropských zemí, včetně Česka, ale také na nástrojích typu úrokových swapů, a tedy i třeba na hypotékách českým domácnostem.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank