Bitcoin a co jste o něm možná nevěděli
Ilustrační
obrázek | zdroj: CoinBank https://coinbank.cz/portal-o-kryptomenach
Po recesi v roce 2008 vytvořil jednotlivec nebo
skupina jménem Satoshi Nakamoto bílou knihu, která se zabývala kontrolou centrálních
bank nad penězi a kontrolou vlád nad penězi občanů. Zrod bitcoinu a potažmo dalších kryptoměn tak je jen reakcí na
kroky jednotlivých centrálních bankéřů v souvislosti s celosvětovou
ekonomickou krizí, kdy uživatelé hledali způsob, jak peníze decentralizovat.
Snahou bitcoinu, jakožto první kryptoměny, bylo dát
uživatelům alternativu ke světu tradičních financí tím, že odstraní kontrolu,
dohled a poplatky spojené s hotovostními transakcemi. Legitimitu, kterou
platebnímu styku poskytují např. banky, Satoshi Nakamoto nahradil kryptografickým
řešením. Již 3. ledna 2009 tak byl spuštěn první blockchain Bitcoinu, který byl
odstartován prvním vytěženým blokem nazvaným „genesis
block“.
Jak
bitcoin získal hodnotu
Další skoro rok a půl trvalo, než došlo na
historicky vůbec první skutečnou transakci v blockchainu. K této
události došlo 22. května 2010, kdy si muž z Floridy vyjednal doručení dvou
pizz Papa John's v hodnotě 25 dolarů výměnou za 10000 bitcoinů. Tím byla
stanovena první skutečná hodnota bitcoinu. Záhy poté se v bitcoinové
komunitě pro tuto historickou událost vžil pojem „Den bitcoinové pizzy“.
Od vzniku Bitcoinu se vyvinulo více než 24000
různých kryptoměn, které šly ve stopách této první kryptoměny. Žádná kryptoměna
však zatím nedosáhla takového věhlasu a hodnoty, jako se to povedlo
bitcoinu. Alespoň částečně se to daří druhé nejhodnotnější kryptoměně,
ethereum. Na druhou stranu tak, jak kryptoměny rychle vznikají, tak celá řada
z nich stejně rychle také zaniká. Na serveru CoinGecko je aktuálně kótováno jen 14611 kryptoměn.
Co se však bitcoinu a dalším kryptoměnám nedá upřít
je, že se během posledního desetiletí změnily z neznámých aktiv na velmi
oblíbené investice. Díky vzniku spotových
ETF s bitcoiny to
pro nejstarší a nejhodnotnější kryptoměnu platí dvojnásobně. I díky tomu je
bitcoin stále dominantním hráčem na kryptoměnovém trhu a žádný jiný výkyv
kryptoměn jej nedokáže ovlivnit tolik, jak to dokáže výkyv v případě
bitcoinu.
Vliv
těžby kryptoměn na životní prostředí
Přesto, že kryptoměny vytvořily nový, alternativní
způsob placení a investování, jejich výroba je zatížena vysokou energetickou
náročností. I když se této výzvě některé kryptoměny postavily čelem a těžební
schéma pozměnily, tak stále existuje mnoho kryptoměn a bitcoin nevyjímaje,
které se „těží“ v decentralizovaných počítačových sítích, které fungují podobně
jako velké účetní knihy. Kdy tato účetní kniha sleduje každou transakci s
kryptoměnou a počítače v celé síti ověřují a zpracovávají každou transakci
prostřednictvím databáze blockchain.
Fungování blockchainu se dá připodobnit k nekonečné
účtence v obchodě, na kterou vám prodejce zapisuje každý nákup, který
v tomto obchodě uděláte. Blockchain stejně tak zaznamenává úplně každou
transakci s kryptoměnou, kterou kdo kdy udělal. Tím, že jsou transakce
zpracovávány a ověřovány, vznikají nové bitcoiny, neboli jsou těženy. Těžba je
proces přidávání dalšího záznamu na účtenku neboli dalšího bloku do řetězce.
Tento proces však bohužel vyžaduje výkonné a specializované
počítače a také velké množství elektrické energie. Podle Indexu spotřeby elektrické
energie Cambridgeské
univerzity se odhaduje, že roční těžba samotného bitcoinu spotřebuje zhruba
149,5 TWh elektřiny. V porovnání se spotřebou elektrické energie v jednotlivých
státech se Bitcoin se svojí spotřebou řadí na 27. místo z pomezí všech
států. Spotřeba energie na těžbu bitcoinu je větší než třeba celá spotřeba
elektřiny v Ukrajině, Pákistánu, Norsku, nebo Švédsku. Jen pro představu,
celková spotřeba elektřiny v ČR byla v roce 2023 jen 57,8 TWh, což je
zhruba o 2,5krát méně, než kolik energie spotřebuje Bitcoin.
Na druhou stranu samotná těžba bitcoinu nevytváří
tolik emisí
oxidu uhličitého,
jak by objem spotřebované elektrické energie mohl naznačovat. Dle
Cambridgeského Indexu se těžbou vytvoří zhruba jen 75,75 milionu tun emisí
oxidu uhličitého (Mt CO2), což představuje 0,16% podíl z tvorby
celosvětových emisí. Je to zejména proto, že čím dál více těžařů se snaží
k těžbě využívat energii z obnovitelných zdrojů. I přes snahy o
čistší těžbu se odhaduje, že jen těžba největších kryptoměn může vytvářet až
170 Mt C02 emisí za rok.
Že je těžba bitcoinů energeticky náročná, dokládá
srovnání se společnostmi Visa nebo společností Youtube. Podle serveru Digiconomist zanechá jedna bitcoinová transakce za sebou
uhlíkovou stopu, která se rovná 865595 zpracovaných platebních transakcí
společností Visa, potažmo 65092 hodin sledování kanálu Youtube (390,55 kg CO2
emisí). Již v roce 2018 (29. říjen 2018) otiskl časopis Nature
Climate Change
studii, dle které, pokud by se netlačilo na snížení, by jen samotné emise
z těžby bitcoinů mohly zvýšit průměrnou světovou teplotu o více než 2 °C.
Ilustrační
obrázek | zdroj: autor
Danění
kryptoměn FO
V době, kdy vznikaly první kryptoměny, bylo
téměř nemožné sledovat transakce s nimi. Charakteristickým znakem
blockchainových transakcí totiž je jejich anonymita. Do blockchainu se ukládají
jednotlivé bloky, ve kterých jsou obsaženy tisíce transakcí. Transakce, stejně
jako bloky, jsou zašifrovány a k dohledání jsou jen řady čísel
s písmeny. Neobsahují tudíž nic, díky čemu by bylo možné prokázat
totožnost kupujícího ani prodávajícího. Díky pokročilejším technologiím a nově
přijatým regulativům však je této tezi konec a dnes se již dá velká část
transakcí ztotožnit. I proto by měl být uživatel kryptoměn obezřetný a
nezanedbávat svou daňovou povinnost.
V této věci vydala Finanční správa manuál, díky kterému se mohou uživatelé lépe zorientovat
v daňových povinnostech při obchodování s kryptoměnami. Český právní
systém neřeší povahu kryptoměn jako takových a při posuzování daňové povinnosti
vychází z obecných právních předpisů. Dle českých právních norem jsou kryptoměny
z hlediska daně z příjmu považovány za věc nehmotné povahy, ovšem
movité a zastupitelné. Samotný nákup a držení kryptoměn není považováno za
zdanitelné plnění. Kryptoměnu můžete koupit a držet, jak dlouho chcete.
Daňová povinnost vzniká až v momentě prodeje,
kdy dani podléhá rozdíl mezi cenou pořízení a prodejní cenou. Samozřejmě
za předpokladu, že prodejní cena je vyšší a držbou kryptoměn došlo ke
zhodnocení původního vkladu. Takto získaný zisk podléhá 15% zdanění
v případě běžných fyzických osob, potažmo 23% dani z PFO, pakliže se
jedná o vysoko příjmové osoby. Navíc na zdanění kryptoměn se nevztahuje
možnost uplatnění daňových slev.
Pokud byste si chtěli nějaké kryptoměny vytěžit,
můžete být v klidu. U takto pořízených kryptoměn nedochází ke vzniku
zdanitelného plnění. Zdanitelným příjmem se stane až následné zpeněžení
vytěžení kryptoměn, nebo jejich směna za jiné zboží či služby. V případě
nákupu zboží nebo služeb za kryptoměny je třeba vědět, že takové transakce se
považují za směnu nepeněžního plnění mezi kupujícím a prodávajícím. Dle českého
práva (zákon o oceňování majetku) se v případě nákupu zboží a služeb jedná
o zdanitelný příjem u obou smluvních stran. A to se vztahuje i na případy,
kdy za jednu kryptoměnu kupujeme jinou kryptoměnu.
Danění
kryptoměn PO
Společnostem dle českého práva nic nebrání
v tom, aby si za své výrobky či služby nechaly platit bitcoinem nebo jinou
kryptoměnou. Pokud budou akceptovat výkyvy hodnot u kryptoměn, mohou za ně své
zboží nebo služby prodávat. Musí se však připravit na obtíže spojené s daňovým
vykazováním a konverzí
kryptoměn do hlavní fiat měny. Kryptoměny jsou podle rozsudku Soudního dvora
Evropské unie alternativním platebním prostředkem a vztahují se na ně
stejné předpisy jako v případě běžných měn. Obchodník, který je plátcem
DPH, by tak měl vědět, že mu vzniká povinnost odvést DPH i z prodejů
za kryptoměny, budou-li tyto transakce podléhat daňové povinnosti.
Výjimku z tohoto pravidla tvoří kryptosměnárny a kryptoburzy, pro které se směna bitcoinu a dalších kryptoměn za
běžnou měnu považuje za směnárenskou činnost, která je od platby DPH
osvobozena. Obdobně se daňová povinnost nevztahuje ani na firmy, pro které je
těžba kryptoměn jedinou výdělečnou činností. Těžaři tak mohou své vytěžené
mince bez obav směnit za běžnou měnu, zboží nebo služby a nestanou se plátcem
DPH. To se však mění ve chvíli, kdy by těžař pronajal část svého těžebního
vybavení někomu jinému. V tu chvíli se takové jednání stane poskytováním
služby a to podléhá již DPH. Typickým příkladem jsou těžební pooly, kdy si u
těžaře pronajmete výpočetní výkon.
To, že jsou někteří obchodníci osvobozeni od
povinnosti platit DPH, však nic nemění na jejich povinnosti podávat daňová
přiznání z příjmu právnických osob. Tato povinnost se vztahuje i na
kryptosměnárny, kryptoburzy a těžaře. Tím, že bitcoin a potažmo další
kryptoměny zpravidla nakupují za nižší ceny, než za které je následně
prodávají, tvoří výnosy a zisk. Přičemž zisk následně podléhá zdanění daní
z příjmu právnických osob.
Může
být bitcoin budoucností peněz?
Obliba kryptoměn v posledních letech neustále roste.
Jednak zato může čím dál větší uživatelská přívětivost, kdy lze velmi snadno
získat expozici vůči nějaké kryptoměně a jednak jí v růstu obliby
pomáhá takřka rekordní hodnota bitcoinu a vidina jejího dalšího posunutí. Na
druhou stranu je toto aktivum stále neuvěřitelně volatilní.
A je to právě velká volatilita, která ztěžuji, ne-li
dokonce znemožňuje alespoň pro tuto chvíli, užití kryptoměn jako hlavních měn. I
když Salvador a Středoafrická republika uznali bitcoin jako
zákonnou měnu, tak i oni se potýkají s velkými výkyvy v hodnotě
bitcoinu. Navíc bitcoin jakožto zákonné platidlo přijali v reakci na
hyperinflaci v zemi a roztočení inflační spirály. Hlavní měny musí
být většinou stabilní, aby mohly fungovat jako prostředek směny. Takže
myšlenky, že kryptoměny mohou být jak prostředkem k obchodování za účelem
zisku, tak funkčními měnami pro transakce, si navzájem protiřečí.
Donedávna kryptoměny a transakce s nimi ležely
mimo zájem hlavních hráčů. S tím, jak se zvedá zájem o celý segment a
revoluční řešení, které s sebou přináší, se čím dál hlasitěji ozývají
hlasy volající po regulaci tohoto trhu. Nutno přiznat, že jednotlivé vlády
láká sáhnout si na zisky, které kryptografický trh generuje. Doba svobody pro
kryptoměny tak pozvolna končí a postupně se podřizuje nově přijímaným
regulačním rámcům napříč světem. Tyto regulace mohou do budoucna snížit nyní tak
výraznou volatilitu kryptoměn, ale zároveň znemožní jakékoliv snahy o
ustanovení bitcoinu, nebo jiné kryptoměny alternativní zákonnou měnou.
Při
investování do kryptoměn je zapotřebí ostražitost
Kryptoměny svými býčími fázemi zlákaly
k investicím již nejednoho laika, který nedbal doporučení a přišel o celou
svou investici. To se bohužel týká také investic do bitcoinu. I když
bitcoin nezkrachoval, dokázal svými propady znehodnotit velkou řadu investic.
Na druhou stranu ale také dokázal během krátké doby udělat z plno
investorů boháče. Vzpomeňme jen na odvážného obchodníka, který
směnil 2 pizzy v hodnotě 25 dolarů za 10000 bitcoinů. Pokud si obchodník
všechny bitcoiny ponechal, tak dnes mají hodnotu zhruba 694 milionů dolarů.
Nicméně je to právě vidina takovéhoto zbohatnutí,
která až často slepě vede k honbě za ziskem i za cenu velkého rizika.
Jakýkoliv investor by si měl každou svou investici řádně promyslet, zjistit si
rizika s ní spojená a udělat si plán pro případ propadu trhu. Někdy se
totiž může vyplatit takový propad přečkat i za cenu ztrát, jindy už bude lepší
odepsat ztráty a orientovat se na jiné investiční příležitosti.
Celá řada kryptoměn není založena na pevném aktivu nebo peněžním toku
podkladového subjektu a zároveň jsou pod tlakem kolem jejich dopadu na životní
prostředí a klima. To z nich činí spekulativní investici. Výjimkou není ani
bitcoin, přestože tato kryptoměna je na trhu již zavedenější a víc etablovaná.
Stále totiž platí, že všechny kryptoměny jsou poměrně nové a nelze je tak srovnávat
s investicemi, které jsou podložené aktivy, jako např. akcie. Hodnota digitálních
měn vychází čistě ze sentimentu investorů a zákona poptávky a nabídky.
Začátečníci by do kryptoměn neměli investovat více než
5 % ze všech svých finančních prostředků. Zároveň by si měli vytvořit
diverzifikované investiční portfolio, které bude kromě kryptoměn zahrnovat i
další investiční aktiva jako akcie, podílové fondy, dluhopisy apod. Co je však
důležité říct na závěr, že investoři musí přesně pochopit, jak kryptoměny
fungují. Bez tohoto porozumění budou svou investici spravovat jen stěží.
Informace
obsažené v tomto článku neslouží jako investiční rady. Jsou jen pro
informační účely.
Ing. Zbyněk Kalousek
Vystudoval ekonomii a management na Masarykově univerzitě v Brně. V minulosti se věnoval analýzám finančních trhů. K této činnosti se po kratší odmlce opět navrací. Spoluzakladatel společnosti, která se zabývá poradenstvím a akreditovaným vzděláváním. Spolupracuje s několika dalšími firmami. Svět kryptoměn vnímá jako progresivní část trhu, která nabízí plno příležitostí, ale zároveň skýtá plno nástrah, od decentralizace, apolitický přístup, k velké volatilitě kurzů, až k čím dál náročnější těžbě kryptoměn.
CoinBank
Od roku 2021 spolupracuje se společností MipSoftware, která provozuje směnárnu s kryptoměnami CoinBank a burzu s kryptoměnami CoinBank Trader. Obě platformy jsou zajímavé zejména pro středoevropskou klientelu. Skrz své produktu propojuje koncové uživatele s největšími světovými kryptoburzami a nabízí příjemné uživatelské prostředí. Pro českého klienta je nejspíš nejpříjemnější funkce obchodování prostřednictvím české měny. Široká nabídka kryptoměn, přístup k největším světovým burzám, to jsou předpoklady pro zajímavou spolupráci.
Více informací na https://coinbank.cz/.
Kryptoměny, vývoj kurzu za týden
Více zpráv k tématu Bitcoin & Kryptoměny
Poslední zprávy z rubriky Okénko kryptoměny:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
26.09.2024 Technologický gigant Intel na kolenou! Co…
24.09.2024 XTB představuje Zlatana Ibrahimoviće jako…
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Index STOXX 600 dosáhl rekordní úrovně: Pomohly mu čínské stimuly a zisky v luxusním sektoru*
Štěpán Křeček, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Miroslav Novák, AKCENTA
Utlumená aktivita v tuzemském výrobním sektoru pokračuje – PMI (září 2024)
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři