Koupili bitcoin „jen ze srandy“. Dnes jsou z nich milionáři. Čtyři skutečné příběhy z rané éry krypta

Ještě před pár lety šlo často o experiment, zvědavost nebo sázku na okrajovou technologii, kterou většina lidí nebrala vážně. Právě z těchto impulzivních nebo odvážných rozhodnutí ale vznikly jedny z nejznámějších příběhů novodobého investičního boomu.

Bitcoin dnes působí jako zavedené investiční aktivum, kolem něhož se točí burzovně obchodované fondy, velké finanční domy i globální regulátoři. V jeho prvních letech ale šlo spíš o internetový experiment pro úzkou komunitu technologických nadšenců, libertariánů a spekulantů ochotných riskovat. Právě tehdy vznikly příběhy lidí, kteří nakoupili brzy, často bez jasného plánu, a s odstupem času na tom vydělali jmění. Zároveň platí, že šlo o mimořádně rizikové sázky v prostředí, které bylo divoké, málo regulované a náchylné k prudkým cenovým propadům. 

Student, který na nákup úplně zapomněl

Jedním z nejznámějších příběhů rané bitcoinové éry je norský student Kristoffer Koch. V roce 2009 narazil na bitcoin při psaní diplomové práce o šifrování a z čisté zvědavosti za něj utratil 150 norských korun, tedy zhruba 27 dolarů. Nakoupil tehdy 5 000 bitcoinů a pak na celou věc prakticky zapomněl. K účtu se vrátil až po mediální vlně kolem bitcoinu v roce 2013, kdy zjistil, že jeho dávný experiment má hodnotu kolem 886 tisíc dolarů. Část prostředků pak podle deníku The Guardian využil i na koupi bytu v Oslu.

Právě Kochův případ dobře ilustruje, jak odlišně fungoval bitcoin v době, kdy ještě nepřitahoval pozornost široké veřejnosti. Nešlo o promyšlenou investiční strategii, ale o technickou kuriozitu, kterou tehdy většina lidí považovala spíš za okrajový experiment než za potenciální uchovatele hodnoty.

Dvanáctiletý kluk, který vsadil peníze od babičky

Podobně často se připomíná i příběh Erika Finmana, který koupil bitcoin jako dvanáctiletý v roce 2011. Podle serveru Business Insider vložil do nákupu 1 000 dolarů, které dostal od babičky, v době, kdy se cena jednoho bitcoinu pohybovala kolem 10 až 12 dolarů. Finman později tvrdil, že se stal v osmnácti letech bitcoinovým milionářem a v roce 2019 držel zhruba 446 bitcoinů v hodnotě kolem 4,5 milionu dolarů.

Jeho příběh se navíc dobře prodával i mediálně – mladý rebel, který se vymezoval proti tradiční škole, vsadil na novou technologii a vyhrál. Jenže i tady platí, že rozhodující nebyl jen samotný nákup, ale hlavně načasování a ochota držet extrémně volatilní aktivum v době, kdy velká část trhu ještě netušila, co z bitcoinu vlastně bude.

Z nákupu za 115 dolarů až k lamborghini

Méně „náhodný“, ale o to symboličtější je příběh Petera Saddingtona. Saddington koupil bitcoin už v roce 2011 za 115 dolarů a v roce 2017 s jeho pomocí pořídil Lamborghini Huracán. Sám přitom řekl, že šlo i o snahu přitáhnout pozornost ke své firmě a ke kryptoměnám obecně. 

Na rozdíl od příběhu zapomenuté digitální peněženky už tady bitcoin nefiguruje jako kuriozita, ale jako nové aktivum, které se postupně stávalo i součástí veřejné image. Lamborghini se ostatně v kryptokomunitě stalo skoro memem a symbolem rychle vydělaných peněz a okázalého úspěchu. Saddingtonův příběh tak ukazuje i druhou fázi bitcoinové horečky – od technické zvědavosti k viditelnému statusu. 

Rodina, která prodala skoro všechno

Velkou pozornost vzbudil také nizozemský podnikatel Didi Taihuttu, známý později jako tvář takzvané „Bitcoin Family“. Reuters v roce 2018 popsal, že Taihuttu se svou rodinou prodal prakticky všechno, co vlastnil – včetně firmy, domu, aut i hraček – a odstěhoval se do „digitálně nomádského“ kempu v Thajsku. Sám tehdy tvrdil, že svého rozhodnutí nelituje a že jeho portfolio zůstává v zisku. 

Taihuttuho příběh se od předchozích liší v jednom podstatném bodě – nešlo o zapomenutý nákup za pár dolarů, ale o vědomou a velmi radikální sázku na budoucnost bitcoinu. I to je důležité připomenout, protože vyprávění o „lidech, kteří zbohatli omylem“ občas zakrývá skutečnost, že část raných bitcoinových vítězů podstoupila mimořádné osobní i finanční riziko.

Tyhle příběhy lákají. Návod z nich ale dělat nejde

Příběhy raných bitcoinových milionářů se čtou výborně, protože kombinují náhodu, odvahu i silný kontrast mezi „tehdy“ a „dnes“. Zároveň ale snadno vytvářejí dojem, že podobný výsledek může zopakovat téměř každý, kdo přijde včas. 

Stejně důležité je i to, že kolem kryptoměn dlouho fungovala infrastruktura, která připomínala „divoký západ“. Burzy byly málo regulované, čelily hackerským útokům a investoři často neměli téměř žádnou ochranu. Z dnešního pohledu tak příběhy o zbohatnutí na bitcoinu vypadají jako fascinující kronika doby, kdy se z okrajové technologie mohl stát zdroj obrovského bohatství, ale stejně snadno i bolestivých ztrát.

Miloš Mázor se investování do kryptoměn věnuje od roku 2018. Obchodováním s kryptoaktivy navázal na své mnohaleté zkušenosti z působení na finančním a investičním trhu.

Miloš Mázor získal odborné finanční vzdělání především na Slovensku. Absolvoval mimo jiné Institut bankovního vzdělávání Národní banky Slovenska (2021-2025), kde také úspěšně složil odbornou zkoušku v oblasti kapitálového trhu.

 

Společnost Madison Six j.s.a. je na Slovensku licencovaná krypto směnárna. S povolením podle MiCA je legitimním subjektem bezpečného poskytování služeb krypto aktiv.

Madison Six j.s.a. je držitelem povolení č. 100-001-025-213 uděleného Národní bankou Slovenska k poskytování služeb krypto aktiv ve smyslu čl. 59 Nařízení MiCA.

Více informací na www.madisonsix.com