Aktuální vývoj v Německu nabízí mírný optimismus

Poslední data, která přišla z německé ekonomiky, začínají vypadat konečně pozitivně. Tamní ekonomika si prochází určitou stabilizací, která by se mohla nakonec pozitivně přenést i do domácí ekonomiky. Připomeňme, že se Německu v posledním roce začalo přezdívat „nemocný muž“ Evropy. A kde jsou příčiny současného ekonomického oživení v největší evropském hospodářství? A jaký to má konkrétní dopad na ekonomiku?

Podle nedávno zveřejněného předběžného průzkumu se hospodářský pokles v Německu v dubnu znovu zmírnil, protože podnikatelská aktivita v sektoru služeb se již posunula do fáze plnohodnotného oživení. Price Manufacturing Index (PMI) se znovu zvýšil a to z 50.6 bodu na 53.3, což ukazuje na pokračování růstu. Ukazatel se tak zvyšuje již 5. měsíc po sobě. Kompozitní index PMI v Německu se v dubnu zvýšil na 50,50 bodu ze 47,70 bodu v březnu 2024. Významné zlepšení důvěry potvrzuje i další indikátor ekonomického sentimentu. Index podnikatelského klimatu Ifo je aktuálně na úrovni 87,80, což je více než 85,70 v minulém měsíci. Ostatně optimismus potvrzují také vládní orgány. Spolkový ministr Robert Habeck, který je zodpovědný za hospodářství, upravil poměrně výrazně výhled pro německou ekonomiku. V letošním roce podle aktualizovaného odhadu vlády vykáže růst o 0,3 procenta, což je více, než předpokládala dřívější prognóza.

Odpověď, z čeho ekonomického oživení v Německu plyne, je poněkud složitější. Někteří ekonomové stav přičítají rychlejšímu růstu v Číně, která zahájila v posledních měsících řadu fiskálních, měnových stimulů a jiní zas faktu, že vládní deficit rozpočtu nabývá “obludných” rozměrů pod tlakem růstu výdajů na zbrojení. A to především kvůli trvající válce na Ukrajině. Německo uvádí, že jeho výdaje na obranu by se tak mohly zvýšit až na 3,5 % v poměru k HDP. Podle ministra obrany Borise Pistoria by tak v Německu mělo dojít k dohnání předchozích období, kdy výdaje na obranu nedosahovaly potřebné výše. Posuďte sami, kde muže být pravda. V roce 2024 má Německo, které je vyhlášené svoji rozpočtovou odpovědností, hospodařit s deficitem 1.8 procenta. V roce minulém to bylo 2.1 procenta. Zadlužení v poměru k HDP má pak dosáhnout 65 % v poměru k HDP, což je znatelně nad maximálním zadlužením stanoveným v rámci Maastrichtských kritérií. Z výše uvedeného vyplývá, že můžeme být klidně svědky počátku určité varianty válečné konjuktury.

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital