Práce přesčas za první republiky: Jen se souhlasem úřadů. Práce přesčas nebyla v dobách 1. republiky příliš rozšířena
Práce přesčas nebyla v dobách 1. republiky příliš rozšířena.
Československo těsně po skončení 1. světové války zažívalo vysokou nezaměstnanost, růst cen a pokles mezd, což vedlo k propuknutí demonstrací a protestů. Představitelé státu reagovali přijetím mnoha nařízení ve prospěch pracujících, z nichž nejdůležitější byl zákon o osmihodinové pracovní době z 19. prosince 1918. Ustanovení nařizovalo maximální počet hodin strávených v zaměstnání na osm hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně (pracovním dnem byla i sobota). Týkalo se všech zaměstnanců jak v soukromé, tak státní sféře.
Zákon měnil mnohem více než jen pracovní dobu. Nařizoval například povinné přestávky v rozsahu alespoň patnácti minut po pěti hodinách práce, noční chod podniků byl povolen pouze v případě nezbytnosti, zakazoval práci dětí, dokud nedokončily základní vzdělání a nedovršily 14 let, muži do 16 a ženy do 18 let mohli vykonávat pouze lehké práce. Každé prodloužení práce nad 8 hodin denně se považovalo za práci přesčas a muselo být zaplaceno. K povolení přesčasů byl nutný souhlas úřadů, které kontrolovaly dodržování ustanovení zákona, a pokud došlo k jeho porušení, byl zaměstnavatel nucen zaplatit pokutu a ve vážnějších případech mu hrozilo i vězení.
Oficiální statistiky přesčasů
Díky povinnému úřednímu povolení pro zaměstnavatele můžeme dnes zjistit, jak byla přesčasová práce před sto lety v tehdejším Československu rozšířena. Zdrojem informací jsou pravidelné roční přehledy zveřejňované v časopise Zprávy Státního úřadu statistického. Tehdejší statistici nicméně upozornili, že uvedená data se týkají pouze oficiálně povolené práce přesčas, nikoliv skutečně odvedené.
V roce 1923 příslušné úřady udělily celkem 1 597 povolení k práci přesčas pro 1 556 závodů, které zaměstnávaly 290 299 osob. Práci přesčas v nich skutečně vykonalo 79 606 zaměstnanců, tedy 27,4% ze všech. Nad stanovený limit pracovalo 39 822 mužů a 39 784 žen. Za celý rok 1923 vycházelo na jednoho zaměstnance v průměru 41,1 hodiny přesčasů.
V 1 232 případech (77,1%) bylo uděleno povolení na dvě hodiny práce navíc, ve 144 případech se povolení týkalo 1,5 hodiny, ve 207 případech jedné hodiny a ve 14 jen půl hodiny denně přes normální pracovní dobu.
Z celkového počtu 3 273 645 povolených hodin bylo v roce 1923 skutečně využito 3 195 853. Z rozdílu 77 792 hodin připadalo 27 516 na nevyužité hodiny buď následkem odvolání objednávek, odmítnutí zaměstnanců pracovat přesčas nebo z jiných důvodů. Zbylých 50 276 byly pracovní hodiny sice povolené, ale s platností pro leden a únor následujícího roku 1924.
Přesčasy hlavně v textilkách
Počet žen zapojených do práce přesčas byl o málo vyšší než mužů. Jednalo se z větší části o dělnice v textilním průmyslu, které tvořily 70,1% ze všech žen pracujících přesčas. Také proto bylo nejvíce povolení v roce 1923 uděleno v župě brněnské s rozsáhlým textilním průmyslem (18,7% všech povolení).
V teritoriálním členění připadlo na Čechy 55% všech povolení, na Moravu se Slezskem 37,8%, na Slovensko 6,7% a na Podkarpatskou Rus 0,5%. Například v Praze vykonávalo práci přesčas jen 1 386 mužů a 789 žen. Z hlediska odvětví zaujímal největší část daných povolení textilní průmysl (37,0%). Zhruba stejným dílem pak byly zastoupeny potravinářský průmysl (9,1%), dřevozpracující průmysl (8,2%), strojní výroba (7,6%) a zpracování kovů (7,6%).
Z údajů Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ vyplývá, že v současnosti skutečně odpracuje 40 a více hodin týdně zhruba 2,8 milionu zaměstnanců. Průměrný týdenní počet obvykle odpracovaných hodin u zaměstnanců pracujících na plný úvazek činil 40,2 hodiny, v případě mužů 40,7 hodiny a žen 39,7 hodiny.
Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle časopisu Statistika&My.
Pozn.: zdroj titulního obrázku – Wikimedia.
Poslední zprávy z rubriky Práce:
Přečtěte si také:
Prezentace
17.05.2024 Nejlepší Samsung v Česku extrémně zlevnil,...
17.05.2024 Česká auta v zahraničí: Úspěchy solidní reputace..
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Průlomové partnerství: Microsoft a Stockholm Exergi budou dekarbonizovat
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko práce
Jaroslav Fišer, Dobraprace.cz
Sociální alergie na pracovišti: Jak přežít práci s otravnými kolegy?
Okénko finanční rady
Zuzana Klímová, RekvalifikačníKurzy.cz
Stát motivuje k rekvalifikaci v IT: Vysoké šance na získání dotace, ale žadatelů je málo
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Tipy, jak vybrat spořicí účet: Nenechte se nachytat na podmínky bank
Marek Pokorný, Portu
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Profi Credit čelí pokutě 4 miliony korun za nedodržování svých povinností
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Petr Holub, MojeNebankovka