Úspory, čisté jmění a spotřeba domácností
ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | PODZIM 2023 (box 2)
(autoři: Jan Babecký, Renata Pašaličová)
Míra úspor domácností dosahovala ve druhém čtvrtletí 2023 téměř 19 % a pohybovala se zhruba o 7 procentních bodů nad svým dlouhodobým průměrem. Rychlý pokles míry úspor domácností v případě obnovení optimistických spotřebitelských očekávání může představovat potenciál pro výraznější oživení růstu jejich spotřeby. V daném kontextu přináší tento box několik pohledů na bilanci domácností z hlediska rozdílného stupně likvidity aktiv a jejich distribuce podle příjmových skupin.
Čisté jmění domácností se v nominálním vyjádření v letech 2017–2022 zvýšilo o 48 %. V tom se dlouhodobě projevuje růst čistého finančního jmění. V podmínkách růstu cen nemovitostí se ještě výrazněji zvýšila hodnota obydlí. V reálném vyjádření však čisté jmění v roce 2022 vlivem vysoké inflace poprvé za posledních deset let meziročně pokleslo o 0,6 %, v případě čistého finančního jmění o 3,1 %. To bylo při zvýšených úrokových sazbách a negativním sentimentu doprovázeno tvorbou opatrnostních a spekulativních úspor.
Domácnosti své vytvářené úspory od roku 2021 ve větší míře oproti minulosti umisťují do méně likvidních finančních aktiv, zejména do účastí a podílových listů v investičních fondech a do dluhopisů (Graf 1). Vzrostla i likvidní finanční aktiva ve formě spořících a termínovaných vkladů u bank. Tvorba likvidních finančních aktiv je v posledních obdobích nižší než během pandemie covidu, kdy domácnosti v podmínkách uzavření ekonomiky akumulovaly vynucené vysoce likvidní jednodenní vklady (často současně při čerpání vládní finanční pomoci). Jejich výše dosáhla vrcholu na počátku roku 2021, kdy se navíc projevilo i zrušení superhrubé mzdy. Následně byly tyto vynucené úspory částečně rozpuštěny. Část vytvořených úspor má rovněž podobu investic do nefinančních aktiv jako např. obydlí, jejich tvorba se však v posledním období snížila. V umístění úspor převažují v současnosti méně likvidní aktiva, jejichž případná přeměna do likvidních aktiv a potažmo do spotřebních výdajů může být spíše pozvolná.
Graf 1 – Rozložení vytvářených úspor se oproti minulosti částečně posunulo k méně likvidním složkám
poměr toků k hrubému disponibilnímu důchodu v %, výpočet ČNB
Poznámka: Likvidní finanční aktiva zahrnují oběživo a vklady, nefinanční aktiva tvorbu hrubého kapitálu. Ostatní finanční aktiva jsou spočtena jako rozdíl mezi úsporami a uvedenými složkami.
Míra úspor roste s výší příjmů domácností (Graf 2). Do roku 2019 byla míra úspor výrazně vyšší u vysokopříjmových domácností než u domácností s nižšími příjmy. V roce 2020 se míra úspor vlivem výše uvedených faktorů během pandemie covidu výrazně zvýšila i u nižších příjmových skupin (což by mohlo implikovat případný rychlejší pokles míry úspor). V roce 2022 byla ve srovnání s rokem 2019 míra úspor domácností nadále zvýšená především u domácností se středními a vyššími příjmy.
Graf 2 – Na tvorbě úspor se v předchozích letech podílely zejména vysokopříjmové domácnosti, které si udržují poměrně stabilní míru úspor
poměr k čistému peněžnímu příjmu, výpočet ČNB na základě dat z Rodinných účtů a Životních podmínek domácností (ČSÚ)
Tvar Lorenzovy křivky ukazuje, že do roku 2019 se domácnosti s nejvyššími příjmy podílely na tvorbě úspor z 80 %. Naopak domácnosti v nejnižších dvou příjmových skupinách je netvořily a na středněpříjmové domácnosti připadalo zhruba 20 %. To dokládá značnou nerovnoměrnost při tvorbě úspor.
Podle dotazníkového Šetření Evropské komise ohledně vnímání českých spotřebitelů se v roce 2023 podílejí na tvorbě úspor nadále nejvíce domácnosti s vyššími příjmy (Graf 3).[1] Obdobné výsledky ukazuje i výzkum společnosti PAQ Research.[2] Od loňského roku více spoří i středněpříjmové domácnosti. Na druhou stranu nízkopříjmové domácnosti téměř nespoří. Tyto domácnosti také vlivem růstu inflace a životních nákladů zaznamenaly největší zhoršení finanční situace ze všech příjmových skupin.
Graf 3 – V roce 2023 se akumulace úspor i nadále koncentruje především u domácností s vyššími příjmy
čisté saldo odpovědí domácností ohledně schopnosti/neschopnosti tvořit úspory v %, pramen: European Commission Business and Consumer Survey
Spotřební výdaje ve vztahu k příjmům (sklon ke spotřebě) se v roce 2022 oproti roku 2021 snížily zejména u potravin a nealkoholických nápojů, a to napříč většinou příjmových skupin (Graf 4). Naopak poměr výdajů na bydlení vůči příjmům vzrostl u domácností prvního až třetího kvintilu. Zvýšil se i poměr výdajů na dopravu a stravování, nejméně však u domácností s vyššími příjmy. Celkově je podíl spotřebních výdajů na příjmech nejnižší u vysokopříjmových domácností.
Graf 4 – Sklon ke spotřebě se v roce 2022 snížil zejména u potravin, zatímco u výdajů na bydlení vzrostl
porovnání spotřebních výdajů ve vztahu k čistým peněžním příjmům mezi lety 2022 a 2021, rozdíly v p. b., výpočet ČNB na základě dat z Rodinných účtů a Životních podmínek domácností (ČSÚ)
Pro vývoj spotřeby je důležitá i distribuce úvěrů domácnostem. Podle šetření Finanční situace domácností[3] připadalo v roce 2021 zhruba 51 % úvěrů na bydlení na domácnosti v nejvyšším příjmovém kvintilu. Ve dvou nejvyšších příjmových kvintilech je to 77 %. Jde tedy o ty domácnosti, které se největší měrou podílejí na tvorbě úspor.
Podle uvedeného šetření dosáhlo čisté jmění v průměru 3,6 mil. Kč na domácnost (Tab. 1). Reálná aktiva tvoří zhruba 96 % celkového čistého jmění, následují likvidní finanční aktiva a ostatní (7,6 %, resp. 2,5 %), zatímco podíl celkového zadlužení činí 5,7 %. Více než polovina celkového čistého jmění v populaci připadá na pětinu nejmajetnějších domácností, jejichž čisté jmění dosahuje v průměru 10 mil. Kč. Míra zadluženosti je nejvyšší u domácností v prvním kvintilu a jejich čisté jmění je dokonce záporné.
Tabulka 1 – Čisté jmění tvoří především reálná aktiva majetnějších domácností
pramen: Finanční situace domácností, úvěry s opačným znaménkem, výpočet ČNB
Čisté jmění | Podíl na celkovém čistém jmění v % | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Průměr na domácnost (tis. Kč) | ČR celkem (mld. Kč) | Reálná (nefinanční) aktiva | Likvidní finanční aktiva | Ostatní finanční aktiva | Úvěry celkem | |
Čisté jmění | 3 562 | 16 017 | 95,6 | 7,6 | 2,5 | -5,7 |
z toho: | ||||||
1. kvintil | -28 | -25 | 0,9 | 0,3 | 0,1 | -1,5 |
2. kvintil | 1 207 | 1 086 | 6,7 | 0,9 | 0,2 | -1,0 |
3. kvintil | 2 494 | 2 241 | 13,7 | 1,1 | 0,3 | -1,0 |
4. kvintil | 4 097 | 3 680 | 21,8 | 1,7 | 0,4 | -0,9 |
5. kvintil | 10 050 | 9 035 | 52,6 | 3,6 | 1,5 | -1,2 |
Celkově z uvedeného vyplývá, že objem čistého jmění domácností v nominálním vyjádření v loňském roce dále vzrostl. V reálném vyjádření však jejich čisté jmění vlivem vysoké inflace meziročně pokleslo. Vytvářené úspory jsou na rozdíl od minulosti v podmínkách zvýšených úrokových sazeb více umisťovány do méně likvidních aktiv. Na tvorbě úspor a čistého jmění se nejvýrazněji podílejí domácnosti s vyššími příjmy, které se navíc vyznačují nižším sklonem ke spotřebě. Meziroční zvýšení vytvořených úspor je však v roce 2023 patrné u všech příjmových skupin domácností. Lze předpokládat, že zlepšení spotřebitelského sentimentu, pokles inflace i úrokových sazeb může v následujících čtvrtletích přispívat k postupnému oživení růstu spotřeby domácností a snižování jejich míry úspor. Přetrvává však značná nejistota o rychlosti jejího návratu k dlouhodobým hodnotám.
[1] Viz Šetření Evropské komise.
[2] Viz Kolik domácnostem zbývá po zaplacení všech výdajů, projekt Českého rozhlasu a výzkumné společnosti PAQ Research.
[3] Viz Šetření o financích a spotřebě domácností (HFCS) organizované ECB, k dispozici jsou předběžné výsledky.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz