Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář k 30. 6. 2023. Ve druhém čtvrtletí 2023 se schodek snížil o 85,1 mld. Kč na 1198,5 mld. Kč

k 30. 6. 2023

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30. 6. 2023 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci prvního čtvrtletí 2023. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů.

xxxx

Ve druhém čtvrtletí 2023 se schodek investiční pozice České republikyvůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 85,1 mld. Kč na 1198,5 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 188 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 16,8 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci druhého čtvrtletí 4381,2 mld. Kč (tj. 61,6 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu nižší o 249,8 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve druhém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv snížil o 268,4 mld. Kč na 7870,1 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 1783,4 mld. Kč nižší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve druhém čtvrtletí zvýšila v důsledku nárůstu stavu krátkodobých vkladů a půjček v zahraničí a jejich podíl na celkových aktivech devizové pozice zaujímá ke konci června 47,9 %. Stav rezervních a ostatních aktiv ČNB se zvýšil o 39,6 mld. Kč a tvoří 39,3 %.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru (bez portfoliových investic a derivátů) se ve druhém čtvrtletí téměř nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,7 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve druhém čtvrtletí snížil především v důsledku poklesu stavů půjček pro zahraniční spřízněné firmy a poskytnutých obchodních úvěrů. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 34,6 %.

Držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory (portfoliové investice) se zvýšila v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů a tvoří 12,4 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů poklesla ve druhém čtvrtletí o 402,5 mld. Kč a zaujímá 4,4 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se snížil ve druhém čtvrtletí o 353,5 mld. Kč na 9068,6 mld. Kč ke konci června. V meziročním srovnání jsou pasiva o 1595,5 mld. Kč nižší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve druhém čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 58,9 %. Hlavním faktorem bylo navyšování základního kapitálu v tuzemských firmách formou reinvestování zisku zahraničními vlastníky.

Vývoj stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve druhém čtvrtletí ovlivnilo především zvýšení držby dluhopisů vládního a bankovního sektoru v rukou zahraničních investorů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 14,1 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů poklesl ve druhém čtvrtletí o 398 mld. Kč a činí 3,4 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve druhém čtvrtletí o 28,1 mld. Kč a činí 4381,2 mld. Kč ke konci června. V meziročním srovnání je jeho stav o 249,8 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 45,6 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve druhém čtvrtletí určující nárůst stavu zadluženosti vládního a bankovního sektoru.

Zvýšení stavu zahraničního dluhu vládního sektoru bylo důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 15,4 %.

U bankovního sektoru vč. ČNB došlo k nárůstu vkladů přijatých ze zahraničí a ke zvýšení stavu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních věřitelů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 39,3 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor) se snížil na 45,3 % celkového zahraničního dluhu. Zahraniční závazky poklesly především u podniků nespojených s přímou investicí.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 51,4% zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,4 %. Zbývající část (22,6 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 30. 6. 2023 činí na druhou polovinu letošního roku 208,1 mld. Kč (z toho jistina 187,5 mld. Kč a úroky 20,6 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků
(v mld. Kč)