Vymýšlí ECB, jak stáhnout likviditu z bank a zasáhne jejich výsledky v roce 2024 a 2025? Morgan Stanley před scénářem varuje

Evropská centrální banka se zamýšlí, jak postupně dostat zpět likviditu, dodanou do bank v rámci dosavadních podpůrných programů v řádu mnoha miliard euro. Cestou k tomu má být razantní zvýšení požadavku na rezervy bank. O možnosti reportuje agentura Reuters a potvrzuje Bloomberg s tím, že debata bude tématem jednání ECB v Aténách na konci října. Morgan Stanley se pokouší vyčíslit dopady do hospodaření bank v letech 2024 a 2025.

Již v červenci tohoto roku ECB dle zprávy Morgan Stanley debatovala zvýšení rezerv z úrovně 1 % na 2 %, tento krok byl ale v daném okamžiku zamítnut. Téma dle Morgan Stanley však zůstává na stole. „Ač to stále není naším základním scénářem, téma zvýšení rezerv je otevřeno a zesiluje,“ uvedl analytik banky Alvaro Serrano.

Podle zdrojů Reuters je vícero centrálních bankéřů nakloněno tomu, aby banky musely u ECB namísto dosavadního 1 % z depozit ukládat 3 až 4 %. Pokud by na tento scénář došlo, Morgan Stanley vyčísluje jeho dopad na 4 až 6 % do očekávaného zisku roku 2024 a 2 až 3 % do zisku roku 2025 a rovnou dodává, že očekávané zisky bank jsou jasným motorem ceny jejich akcií na finančních trzích.

Evropské banky jsou nyní v relativním srovnání hodnoceny jako levné. Na ceně jejích akcií se podepisuje jak cyklus úrokových sazeb, tak témata mimořádného zdanění bank a nově tedy také otázka zatížení požadavkem na rezervy.

Samotná ECB k tématu odmítla jakoukoli přímou reakci, zdroje pro Reuters očekávají spíše rozvoj debaty do roku 2024 než její rychlé vyústění v konkrétní krok. Také rozhodnutí ohledně programů odkupu dluhopisů ECB nepřijde dle těchto zdrojů letos, ale projeví se nejdříve v roce 2024, spíše až na podzim.

Akcie evropských bank ponechávají spekulace prozatím relativně v klidu. Ztrácet vidíme Societe Generale do 1 % nebo na domácím trhu Erste o 0,6 % a KB či Monetu kolem -0,3 %.

Tuzemské banky jsou nicméně zatíženy lokálním rozhodnutím ČNB, která 7. září 2023 rozhodla o zrušení úročení povinných minimálních rezerv (PMR) a to s platností od 5. října 2023, od prvního dne nového udržovacího cyklu povinných minimálních rezerv. Pro banky tento krok bude znamenat snížení úrokového výnosu, s regulatorním prohlášením v tomto směru již přišly Komerční banka a Moneta. Komerční banka dopad vyčíslila na 115 milionů korun měsíčně, Moneta na úrovni čistého úrokového výnosu na 120 mil. Kč v roce 2023, 450 mil. Kč v roce 2024 (viz text v odkazech pod článkem).