Se zářijovým zvýšením sazeb ECB to vidí trh zhruba padesát na padesát (Ranní zpráva z finančního trhu)

V centru pozornosti dnes bude inflace v eurozóně za srpen. Ta by podle našeho odhadu měla stagnovat na 5,3 % y/y, zatímco jádrová inflace by měla o desetinu klesnout. Srpnová inflace bude zároveň klíčovým ukazatelem pro ECB, která dnes zveřejní zápis z červencového zasedání. Na tom opět zvýšila úrokové sazby. Zářijové rozhodnutí je však spojeno s vyšší mírou nejistoty, když předstihové indikátory z evropské ekonomiky zaznamenaly výrazné zhoršení. Zveřejněny dnes budou také srpnové statistiky z německého trhu práce. Ty by měly v souladu se slabým výkonem německého hospodářství v posledních několika čtvrtletích ukázat na mírný nárůst registrované nezaměstnanosti z 5,6 % na 5,7 %. Dlouhodobá zkušenost podniků s nedostatkem pracovních sil a strukturální faktory jako je stárnutí populace však mohou přenos slabší poptávky po zboží a službách do nižší zaměstnanosti významně brzdit.

Hlavním dnešním údajem je srpnová inflace z eurozóny

První odhad srpnové inflace v eurozóně podle nás ukáže na stagnaci celkové inflace na 5,3 % y/y a mírné zpomalení jádrové složky z 5,5 % na 5,4 % y/y. V celkové inflaci se promítne výrazné meziměsíční zdražení pohonných hmot, které převáží vliv klesajících cen ostatních energií. Meziroční dynamika cen energií by se tak měla zvýšit, zatímco v případě potravin by měla nadále pokračovat v poklesu. Meziroční jádrovou inflaci by měly směrem dolů tlačit především ceny zboží, v kterých se promítají levnější energie a obnovené fungovaní dodavatelských řetězců. Růst cen služeb by naproti tomu vlivem silného trhu práce měl zůstat více odolný. Přispějí k tomu i technické faktory jako je loňské zlevnění veřejné dopravy v Německu či sezónní nárůst cen u položek spotřebního koše spojených s cestováním. Po odeznění těchto technických faktorů očekáváme, že v září jádrová inflace klesne pod 5 % y/y. Celkově si ale myslíme, že její pokles bude kvůli přetrvávajícímu napětí na evropském trhu práce pomalý. Na konci letošního roku tak čekáme jádrovou inflaci ve výši 4 % y/y a na konci roku 2024 poblíž 2,6 % y/y. Zveřejněn dnes bude zároveň zápis z červencového zasedání ECB. Ta podobně jako další centrální banky avizovala, že další její kroky budou záviset na nově příchozích datech. Zatímco jádrová inflace podpořená silným trhem práce zůstává stále relativně vysoko, předstihové indikátory již nějakou dobu věští zhoršení evropské ekonomiky (viz níže). Nejistota kolem zářijového zvýšení sazeb je tak vyšší, což dokládá i aktuální tržní ocenění. Šance na to, zda evropské sazby dále porostou či již zůstanou beze změny, jsou podle investorů přibližně 50:50.

Další pokles důvěry v ekonomiku eurozóny

Důvěra v ekonomiku eurozóny se v srpnu opět snížila. Ukazatel od Evropské komise zaznamenal pokles z červencových 94,5 b. na 93,3 b., což bylo jen nepatrně pod tržním konsensem ve výši 93,5 b. Důvěra tak klesala již čtvrtý měsíc v radě a byla nejnižší od listopadu 2020. Podle průzkumu Evropské komise se zhoršila situace jak v průmyslu, tak i ve službách. Zpřesněný odhad spotřebitelské důvěry pak potvrdil meziměsíční pokles i v jejím případě. Zdá se tedy, že obavy týkající se slábnoucí poptávky se již rozšířily i do spotřebitelského sektoru. Jde tak o další z mnoha předstihových indikátorů, které nyní ukazují na převládající pesimismus ohledně dalšího vývoje evropské ekonomiky.

Předběžné odhady španělské a německé inflace za srpen zásadním způsobem nepřekvapily. Meziroční růst spotřebitelských cen ve Španělsku v souladu s očekáváními zrychlil v harmonizovaném vyjádření z 2,1 % na 2,4 %, zatímco v Německu zpomalil z 6,5 % na 6,4 %, tedy o něco méně, než čekal tržní konsensus (6,3 %). Struktura vývoje inflace zatím známa není, nicméně s ohledem na nárůst ceny surové ropy lze předpokládat, že dražší pohonné hmoty byly významným zdrojem meziměsíčního růstu spotřebitelských cen.

Americký ADP report ukázal na oproti očekávání mírnější nárůst zaměstnanosti, zároveň došlo k nepatrnému zhoršení odhadu tamního HDP za Q2. V soukromém nezemědělském sektoru USA v srpnu vzniklo podle této statistiky 177 tis. nových pracovních míst, ve srovnání s tržním konsensem tedy o 18 tis. méně. Červencový údaj byl ale revidován výrazně směrem vzhůru, z původně udávaných 324 tis. na 371 tis. Směrodatnější však bude až páteční zveřejnění oficiálních statistik z trhu práce. Zpřesněný odhad amerického HDP za druhé letošní čtvrtletí pak přinesl mírnou sestupnou revizi. Zatímco podle původního odhadu ekonomika USA rostla mezičtvrtletním anualizovaným tempem o 2,4 %, nyní data ukazují na růst o 2,1 %.

Americký dolar po zveřejnění včerejších dat ztrácel. Vůči společné evropské měně během dne odepsal přibližně 0,5 % a jeho kurz se posunul k 1,093 USD/EUR. Česká koruna zůstala i přes tento globální vývoj zhruba beze změny (mírně nad 24 CZK/EUR).