Finsko - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024
V roce 2022 vydalo Finsko celkem cca 3 % HDP na vědu, výzkum a inovace. Soukromý sektor se na financování vědy, výzkumu a inovací podílí cca z 69 % (přes 2 % HDP), vláda a neziskový sektor dávají kolem 8 % a cca 23 % pak financuje stát prostřednictvím nezávislých akademických institucí. Finsko si stanovilo cíl dosáhnout do roku 2030 výdajů na vědu a výzkum na úrovni 4 % HDP. V roce 2023 dojde k mírnému poklesu státního financování, v letech 2024 – 2030 hodlá však Finsko na základě nové legislativy z ledna 2023 financování výrazně navýšit, stejně jako posílit jeho efektivitu s cílem zajištění udržitelného růstu. Pro dosažení stanovených cílů Finsko musí výrazně navýšit kvalifikovanou pracovní sílu, včetně té vědecké, a to zejména posílením nejvyšších stupňů vzdělávacího systému, ale i uvolněním pravidel pro zaměstnávání zahraničních expertů a prohloubením mezinárodní spolupráce. Jednou z priorit je zajistit zahraniční financování finským výzkumným institutům a navýšení zahraničních investic, zejm. v oblasti venture kapitálu. Dále Finsko hodlá posílit financování excelentního výzkumu prostřednictvím Finské akademie a navýšit finance pro univerzity aplikovaných věd v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a posílení spolupráce s malými a středními firmami. Nový zákon také každé budoucí vládě ukládá jednou za čtyři roky sestavit a aktualizovat plán pro využití veřejného financování R&D na dalších osm let.
Ve Finsku existuje páteřní síť dvanácti státních výzkumných institutů, mezi nimiž suverénně nejvýznamnější místo zaujímá Technické výzkumné centrum VTT, které se angažuje ve vývoji až třetiny veškerých finských inovací a snaží se minimalizovat nesoulad mezi prioritami akademického výzkumu a praktickými potřebami průmyslu a proměňovat výsledky vědy a výzkumu v ekonomicky životaschopné projekty. VTT má velmi široký záběr a je klíčovým partnerem pro firmy i akademické instituce. Zároveň je otevřeno mezinárodní vědecké i firemní spolupráci, jeho téměř 2100 zaměstnanců pochází z více než 50 různých zemí. VTT má uzavřena strategická partnerství s mnoha špičkovými evropskými univerzitami, účastní se mnoha společných výzkumných programů EU jako např. Horizon Europe, EIT, Euratom, Eureka and Nordic Programmes a je součástí řady Evropských technologických platforem. V roce 2019 byl spuštěn VTT LaunchPad, technologický inkubátor, který sdružuje vědce VTT, podnikatele a investory z Finska i celého světa s cílem vytvořit financovatelné, udržitelné a významné spin-off společnosti. VTT má obrovský sektorový záběr, mezi jeho priority aktuálně patří dekarbonizační technologická řešení, udržitelné produkty a materiály či digitální technologie s důrazem na mikroelektroniku, kvantové technologie, senzorová řešení a datovou ekonomiku. Prioritami spolupráce se soukromým sektorem jsou např. oblasti fotoniky, 5G, velkých dat, kybernetické bezpečnosti, robotiky, energetické efektivity budov, biotechnologického průmyslu či vodíkových palivových článků.
Na inovacích založený technologický průmysl je ve Finsku nejdůležitějším exportním odvětvím (zodpovídá za cca 65 % soukromých investic do R&D). Technologické společnosti působící na mezinárodních trzích tvoří více než 50 % veškerého finského vývozu a zaměstnávají přímo či nepřímo 670 tis. osob. Finský technologický průmysl se zakládá na digitální kompetenci a šetrném přístupu k životnímu prostředí a zahrnuje čtyři klíčová odvětví: informační technologie, elektroniku a elektrotechnický průmysl, strojírenství (včetně konzultační činnosti) a kovoprůmysl. Vedle technologického průmyslu patří k oblastem s největší inovační přidanou hodnotou kreativní design. Novinkou v hodnocení inovačního přínosu firem ze strany odborné i široké veřejnosti je od roku 2022 tzv. sociální inovační index, který udává míru příspěvku inovací pro společnost a životní prostředí a vztahuje se k širší společenské odpovědnosti, komunikaci, inkluzivitě apod.
V oblasti ICT a digitalizace se Finsko řadí ke světové špičce (z pohledu digitálních znalostí a dostupnosti digitálních technologií je v Evropě číslem jedna). Jednou z priorit je digitalizace průmyslových odvětví napříč sektory prostřednictvím cloudových služeb, konektivity a inovativních komplexních řešení internetu věcí. Země i dnes zůstává na špici softwarových a hardwarových řešení (včetně síťových prvků) pro zajištění kybernetické bezpečnosti. V lednu 2022 VTT uvedlo do provozu první finský kvantový počítač HELMI, který byl ve spolupráci se státním IT vědeckým centrem CSC a Aaltovou univerzitou propojen se superpočítačem LUMI. V Evropě bylo tak poprvé umožněno řešení těch nejsložitějších problémů v rámci aplikovaného výzkumu, ke kterému je potřeba právě toto hybridní řešení, díky němuž se LUMI stal nejvýkonnějším superpočítačem podporovaným kvantovou technologií na světě. Spektrum využití je velmi široké, včetně např. vývoje nových materiálů pro farmaceutický, chemický a bateriový průmysl, umělé inteligence, strojového učení, vývoje nových molekulárních struktur, optimalizace dodavatelských řetězců, předcházení přírodním katastrofám apod. Obrovský inovační potenciál má rovněž inteligentní řízení mobility, kde Finsko dává unikátní prostor pro testování pilotních řešení výrobcům a dodavatelům z celého světa. V oblasti dopravy se finský ekosystém soustředí na autonomní řízení, konektivitu, automatizaci přístavů a lodní i železniční dopravy, digitalizaci logistiky a celkovou elektrifikaci dopravy. Kromě uvedených oblastí existuje potenciál pro spolupráci v oblasti vývoje 5G či 6G aplikací.
Řada finských měst patří mezi velmi rozvinuté „smart cities“ a zároveň cíleně podporuje inovační potenciál firem v rámci nejrůznějších ekosystémů. Např. Helsinky, které patří mezi 25 nejvíce inovativních měst na světě, se soustředí na výzkum a komercionalizaci v oblasti zdravotnických technologií, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti. Mimořádně silně také podporují startupovou komunitu (jsou domovem přední světové akce Slush a unikátní startupové komunity Maria 01) a vzniklo zde několik gigantů herního průmyslu. V Helsinkách rovněž vznikla experimentální inovační platforma Smart Kalasatama, kde více než 200 subjektů vyvíjí a testuje smart řešení zejm. v oblasti rozvoje podnikání, infrastruktury, služeb, sítí, odpadového hospodářství, uhlíkově neutrální energetiky a mobility. Podobný projekt „Smart and Clean - Collaborative Kera“ běží v sousedním městě Espoo.
Kromě výše uvedených oblastí existuje potenciál pro spolupráci s českými firmami v oblasti zdravotnického výzkumu a zdravotnických technologií (genetika, biochemie, molekulární biologie, histologie, imunologie, analýza velkých dat, internet věcí, rozšířená realita, telemedicína, vzdálený monitoring, biobanky aj.), biotechnologií, energetiky (malé modulární reaktory, bateriový klastr, větrná energetika aj.), cirkulární ekonomiky (včetně upcyclingu), fotoniky či vesmírných technologií (satelitní a radiové technologie, astrofyzika, analýza dat, umělá inteligence, udržitelnost).
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
26.09.2024 Technologický gigant Intel na kolenou! Co…
24.09.2024 XTB představuje Zlatana Ibrahimoviće jako…
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Miroslav Novák, AKCENTA
Utlumená aktivita v tuzemském výrobním sektoru pokračuje – PMI (září 2024)
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ocelářská krize v Číně: Ceny železné rudy čelí prudkému oslabení
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři