Finsko - Stavebnictví, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Po rekordních objemech finského stavebního průmyslu v roce 2021 se i v roce 2022 podařilo udržet růst ve všech oblastech stavebnictví, s výjimkou infrastrukturních staveb, kde je však klesající trend patrný již od r. 2021. Trend růstu stavebního sektoru by se v roce 2023 měl bohužel změnit a očekává se celkový pokles mezi 3 a 5 %. Největší propad čeká rezidenční výstavbu, která by se měla snížit až o 10 %, nejméně budou zasaženy rekonstrukce. Město Helsinky chce v roce 2023 mírně navýšit investice do výstavby a renovací, pokračovat budou velké infrastrukturní projekty. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v subdodávkách pro finské stavební společnosti v oblasti výstavby a energetických úprav rezidenčních i komerčních budov. Nové příležitosti pro uplatnění inovativních řešení souvisejí s pokračující implementací konceptu cirkulární ekonomiky a se stále širším legislativou požadovaným využíváním stavebních a odpadních materiálů (Finsko se zavázalo k opětovnému využití 70 % stavebního a demoličního odpadu).

Stavebnictví se v minulých letech dařilo, byť např. rezidenční výstavba po zcela rekordním roce 2021 v roce 2022 poklesla. Hlavním problémem pro finské stavebnictví je nyní vysoká inflace a vysoké úrokové míry. V roce 2022 byla zahájena výstavba cca 41 tis. nových bytových jednotek a domů, což znamenalo pokles o více jak 13 %, další pokles o cca 12 % se odhaduje pro rok 2023. Objem výstavby komerčních, průmyslových a infrastrukturních staveb by měl klesnout pouze o 2 %, objem rekonstrukcí by měl dokonce o 2 % vzrůst. Jedinou oblastí, kde se v roce 2023 předpokládá mírný růst, jsou rekonstrukce a renovace existujících objektů. Vývoj cen ve stavebnictví zpomalil, a dostal se dokonce pod aktuální hodnoty inflace. Velké developerské firmy jsou vůči zahraničním subdodavatelům obecně vstřícné a nabízejí bezplatné konzultace týkající se nezbytných administrativních kroků pro subdodavatelské fungování na finském trhu.

Finský parlament v březnu 2023 schválil novou legislativu upravující stavebnictví a využití půdy. Nový zákon obsahuje komplexní opatření k ochraně klimatu, posílení cirkulární ekonomiky a digitalizace či zlepšení kvality bydlení a měl by také zjednodušit stavební řízení, které by mělo být kompletně digitalizováno (nový informační systém bude k dispozici na počátku roku 2024). Jednodušší bude i změna účelu užívání budov. Redukce emisí uhlíku je zakomponována do celého životního cyklu staveb, které navíc musí mít velmi dlouhou životnost a musí být adaptabilní. V rámci demolic musí být materiály v maximální možné míře znovu využity, či alespoň recyklovány. V rámci stavebních či dopravních projektů je zásadní konkurenční výhodou uhlíková neutralita nejen samotného provozu, ale i stavby či výroby jako takové. Na několik příštích let jsou plánovány další investice do veřejné infrastruktury, mimo jiné díky dohodám o využívání půdy, bydlení a dopravě, které stát uzavírá s velkými městskými oblastmi. Cílem dohod je zlepšit fungování a konkurenceschopnost městských částí a vyvážený rozvoj obcí. Dohody definují cíle pro územní rozvoj a bytovou výstavbu v příštích letech, stejně jako klíčové projekty rozvoje dopravní sítě.

Helsinky budou pokračovat ve svém investičním programu, v rámci kterého hodlají v roce 2023 investovat cca 900 mil eur zejména do výstavby veřejných budov, včetně škol, zdravotnických středisek a do dopravní infrastruktury. Město se bude v rámci snižování emisí zaměřovat na železniční a kolejovou dopravu a cyklostezky. Z infrastrukturních projektů lze zmínit první fázi tramvajového projektu Crown Bridges, tramvajovou trať z Kalasatamy do Pasily či tunel Sörnäistentunneli. V plánu je také vystavět do roku 2026 komplex Garden Helsinki skládající se z obří arény pro mezinárodní akce, hotelu, bytové výstavby, kanceláří a obchodních a restauračních prostor.

Finsko se v rámci EU zavázalo, že do roku 2020 opětovně využije 70 % stavebního a demoličního odpadu. Svému závazku však nedostálo a současná míra využití již použitého materiálu je stále relativně nízká. Drcený recyklovaný beton se zde používá při asfaltování silnic, ale Finsko by jej rádo využilo i jako surovinu pro nový beton, či dokonce jako plnohodnotný stavební materiál. Finsko proto intenzivně hledá potřebné know-how a partnery v oblasti cirkulární ekonomiky s cílem minimalizace vzniku stavebního a demoličního odpadu a maximalizace jeho využití. Reálnou šanci na úspěch proto mají i česká řešení např. v oblasti recyklace betonu, sádrokartonových desek, tepelně-izolačních materiálů a obecně nového materiálového využití s vysokou přidanou hodnotou (tzv. upcyclingu). Využití upcyklovaných stavebních materiálů je v rámci dekarbonizačních snah navíc stále větší konkurenční výhodou v tendrech na veřejné stavební zakázky a dle dostupných informací se zdá, že bude stále častěji i jednou z podmínek účasti.