Kuvajt - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Zakázky v sektoru energetiky představovaly zhruba 70 % na celkovém objemu zadaných zakázek v roce 2022. Energetický sektor, charakteristický vysokou závislostí na fosilních palivech, dominuje kuvajtské ekonomice. V Kuvajtu se dlouhodobě zvyšují letní teploty, což spolu se stavebním boomem zvyšuje nároky na klimatizaci prostor a spotřebu elektrické energie; současně také sílí tlak na její efektivnější využívání. Stávající elektrárny generují elektrickou energii a odsolují mořskou vodu konvenčním způsobem s využitím ropy a zemního plynu. V plánu je modernizace a výstavba nových elektráren a posílení kapacity o 14 000 MW s aspektem na udržitelnost. Čeští dodavatelé by se mohli uplatnit například při dodávkách přenosových kabelů, rozvaděčů či transformátorů, ale i v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jelikož cílem země je urychleně zvýšit jejich podíl až na 15 % do roku 2030.

Ministerstvo pro elektrickou energii, vodní a obnovitelné zdroje Státu Kuvajt zahrnulo počátkem roku 2022 do svého plánu 16 projektů v oblasti obnovitelné energie, čímž potvrdilo svůj záměr realizovat projekty v oblasti obnovitelných zdrojů v souladu s cílem vize šejcha Sabáha využít alternativní technologie a generovat 4500 až 5000 MW s pomocí zapojení udržitelných zdrojů do roku 2030. Ambicí je, aby se v Kuvajtu podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v energetickém mixu do roku 2030 zvýšil na 15 % ze současného 1 %.

Plán počítá s realizací dalších dvou fází obřího fotovoltaického projektu Shaqaya na západě země. Projekt Shagaya II a III plánuje využít solární a větrnou energii a napomoci zajistit podstatnou část doplňkových zdrojů energie pro zásobování Kuvajtu elektrickou energií, zejména v létě kdy je poptávka nejvyšší. Průměrná roční spotřeba elektrické energie, jež je využívána na klimatizaci přesahuje 45 % celkové spotřeby, přičemž v letních špičkách je to až 70 %. Plán ministerstva zařazuje mezi další významné projekty projekt fotovoltaických panelů na střechách budov v Subhanu s výrobní kapacitou 3,7 MW, fotovoltaické panely na přístřešcích pro parkovací stání a na budovách v elektrárně Al-Zour s kombinovanou kapacitou 4000 kW, stejně jako projekt fotovoltaických panelů na přístřešcích pro parkovací stání pro automobily a na budovách v Al-Sabiya s kombinovanou kapacitou 3 000 kW a na pozemních cisternách s kapacitou 30 000 kW a řadu dalších projektů.

Kromě fotovoltaiky a urychlení dosažení 15 % podílu OZE se pětiletý rozvojový plán Kuvajtu na roky 2020 až 2025 zaměřuje na zvýšení podílu plynu v energetickém mixu za účelem diverzifikace a dekarbonizace, vybudování infrastruktury pro LNG (v lednu 2022 byl dokončen LNG terminál v Al-Zour), maximalizaci výroby elektrické energie z plynu, zavedení opatření s cílem zvýšit energetickou účinnost budov, např. aktualizací stavebních předpisů, posílení okenních systémů, instalaci integrovaných solárních systémů, rekonstrukci budov, zavedení dálkového chlazení, zavedení standardizovaného programu označování spotřebičů, zavedení smart měřičů, podporu ekologičtějších technologií, zavedení inovativních systémů chlazení, skladování energie a IT a smart řídicích systémů atp.

Kuvajt má velké rezervy v zavádění systému energetických úspor. V klimaticky náročných pouštních podmínkách, kde letní teploty přesahují 50 stupňů Celsia, se jedná o velké energetické ztráty např. v obytných komplexech a veškerých průmyslových provozech. Důvodem nejsou jen nedostatečné izolační technologie, ale i špatné řízení, pokud jde o management budov a štědrá dotační aktivita státu, která přispívá k plýtvání, jež nezpůsobuje citelné finanční ztráty odběratelům.

Výroba elektrické energie byla dle poslední dostupné zprávy Ministerstva elektrických, vodních a obnovitelných zdrojů za rok 2021 následující. Celkové kapacity výroby elektrické energie z elektráren v Kuvajtu dosahují 20 2028 MW, z toho je 8970 MW vyráběno parními turbínami (44,3 %), 8151 MW jde z plynových turbín (40,1 %), 3032 MW z kombinovaných turbínových jednotek (15,3 %) a 73 MW z obnovitelných zdrojů (0,3 %). Energetický sektor (výroba elektrické energie a vody) se podílí 70 % na tvorbě emisí CO ₂ (20 % je pak způsobeno dopravou). Emise CO ₂ na obyvatele dosáhly 22 tun (světový průměr je 4,4 t).

Vzhledem ke stále stoupající spotřebě elektrické energie musí tedy Kuvajt modernizovat a stavět nové elektrárny, rozšiřovat podíl OZE a zvýšit energetickou účinnost a úspory. Čeští dodavatelé by se mohli uplatnit jak při modernizaci konvenčních elektráren, tak i v rámci zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie, ale i zapojením inovativních smart technologií. Ve velkých veřejných či PPP tendrech běžně vítězí velké nadnárodní korporace původem z USA, Koreje, Japonska, Evropy či Číny. České firmy však mají určitý potenciál získat kontrakty na subdodávky dílů, inovativních technologií či služeb. Mají rovněž dobré šance na úspěch v oblasti smart building management a IoT.