Rostou, nebo nerostou mzdy? Nejnižší mzda pod 25 tisíc korun zůstala v ubytování, stravování a pohostinství. Naproti tomu tři odvětvové sekce měly průměrnou mzdu přes 75 tisíc.

Nejnižší průměrná mzda pod 25 tisíc korun zůstala v ubytování, stravování a pohostinství. Naproti tomu tři odvětvové sekce měly průměrnou mzdu přes 75 tisíc.

V prvním čtvrtletí 2023 dosáhla průměrná hrubá mzda 41 265 Kč. Ke stejnému období předchozího roku tak nominálně vzrostla o 8,6 %. Zaměstnancům na účtech sice většinou přibyly vyšší číslice, ovšem velká výhra to nebyla. Mohli si za ně totiž koupit méně zboží či služeb než před rokem. Vyjadřuje to ukazatel nazvaný reálná mzda, který poklesl o 6,7 %. Jednalo se již o šesté čtvrtletí po sobě, kdy se kupní síla průměrného výdělku snižovala.

Reálný mzdový růst se odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním prvním čtvrtletí dosáhl 16,4 %, což byla druhá nejvyšší hodnota v tomto století. Rekordních 17,6 % jsme zaznamenali ve 3. čtvrtletí 2022.

Pro úplnost si udělejme krátký exkurs do nedávné historie. V předchozím roce 2022 reálná mzda poklesla o 8,5 %, a byl to vůbec největší propad reálné mzdy v tomto století. V letech 2012 a 2013 došlo také k poklesům, celkově o 2,3 %. Tehdy však nešlo ani tak o důsledek inflace (ta se pohybovala od jednoho do čtyř procent), jako spíše o zabrzdění mzdového růstu v důsledku hospodářského útlumu. Přímo za rok 2013 došlo k poklesu průměrné mzdy i v nominálním vyjádření o 0,1 %. Poté se ale nastartovala konjunktura a reálná mzda začala růst. V roce 2014 o 2,5 %, pak stále více, až v roce 2018 kulminovala na hodnotě 5,9 %. V roce 2019 ještě stoupla o 5,0 %, ale covidové roky vše rozbořily. V roce 2020 se reálná průměrná mzda zvýšila skromně o 1,4 %, v roce 2021 o 1,9 %.

Když se vrátíme k aktuálním číslům, může být překvapivé, že v čase ekonomické recese se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 1,1 %. Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil se sice mírně zvýšila nezaměstnanost, zároveň však rostla také celková zaměstnanost, což byl důsledek zvyšující se ekonomické aktivity zejména žen.

Meziroční index nominální a reálné průměrné mzdy (ke stejnému období předchozího roku, %)

Zatím jediný vítěz

Mzdový vývoj byl velmi různorodý podle odvětví. Překonat růstem mezd vysoký meziroční nárůst spotřebitelských cen se podařilo pouze v jediné sekci CZ-NACE, a sice v energetice (sekce výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu). Zde se průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2023 zvýšila nominálně o 23,1 %, reálně tedy vzrostla o 5,8 % na úroveň 79 221 Kč, čímž překonala všechna zbylá odvětví. Tento vývoj souvisel s výplatou nadstandardně vysokých mimořádných odměn.

Naopak největší meziroční reálný pokles najdeme v sekci vzdělávání, kde se kupní síla snížila o více než desetinu (10,7 %). Hlubší než desetiprocentní reálný pokles (10,6 %) vykázaly také ostatní činnosti, a o rovných 10 % reálně poklesla průměrná mzda v peněžnictví a pojišťovnictví. Ve zdravotní a sociální péči se reálná průměrná mzda meziročně snížila o 9,0 %. V dalších odvětvových sekcích byly poklesy nižší.

Druhou nejvyšší nominální průměrnou mzdu po energetice aktuálně najdeme v informačních a komunikačních činnostech (78 503 Kč), třetí příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 75 539 Kč.

Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala v ubytování, stravování a pohostinství. V prvním čtvrtletí dosáhla výše 24 446 Kč, což představuje sotva třetinu úrovně v energetice. Druhou nejnižší průměrnou mzdu měly – také tradičně – administrativní a podpůrné činnosti. Lidé zde dostávali 29 648 Kč.

V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) dosáhla průměrná mzda 39 863 Kč, což je o něco méně než v průmyslových odvětvích (40 768 Kč). Ve zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda dostala na 39 739 Kč, v těžbě a dobývání na 43 836 Kč. Stavebnictví vykázalo průměrnou mzdu 34 363 Kč a doprava a skladování 36 703 Kč. Výrazně pod úrovní celkové průměrné mzdy (41 265 Kč) jsou mzdy v zemědělství, lesnictví a rybářství (30 541 Kč) a v ostatních činnostech (30 725 Kč).

Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 1. čtvrtletí 2023 charakteristické výrazně nižším počtem neodpracovaných hodin ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku v důsledku nižší nemocnosti.

Meziroční změny reálné mzdy podle odvětví (%)

Regionální vývoj

Také krajské výsledky vypovídají o nejednoznačném vývoji. Z pohledu počtu zaměstnanců došlo v 1. čtvrtletí 2023 hned v několika krajích k meziročnímu poklesu: 0,7 % ve Zlínském kraji, 0,4 % v Pardubickém a v Ústeckém, 0,2 % v Kraji Vysočina a 0,1 % v Jihočeském kraji. Na druhé straně opět velmi výrazně vzrostl počet zaměstnanců v Praze (o 4,6 %), značný nárůst zaznamenal i Plzeňský kraj (1,5 %) a dále kraje Středočeský a Královéhradecký (shodně 0,5 %). V Jihomoravském kraji vzrostl evidenční počet zaměstnanců o 0,4 %, v krajích Karlovarském, a v Libereckém o 0,1 %. V Moravskoslezském a Olomouckém kraji počty stagnovaly.

Mezikrajské rozdíly průměrných mezd vykazují podstatně menší rozptyl než v třídění podle odvětví. Ve všech krajích se reálná kupní síla meziročně propadala. Nejlépe ze srovnání vychází Jihočeský kraj, kde se reálná mzda snížila o 5,6 %. Způsobil to vyšší nominální nárůst průměrné mzdy, který v kraji dosáhl takřka deseti procent (9,9 %). Nejvyšší propad reálné mzdy (o 7,9 %) naopak zaznamenalo hlavní město. Následovaly kraje Královéhradecký a Karlovarský (shodně 7,2 %) a dále Středočeský (7,1 %).

Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha přesto stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 52 814 Kč. Na druhém místě se udržel Středočeský kraj se 40 768 Kč a na třetím byl Jihomoravský kraj, který těsně překonal čtyřicetitisícovou hranici (40 146 Kč). Regionem s nejnižší mzdovou úrovní zůstal nadále Karlovarský kraj (35 010 Kč). Před ním se odstupem umístily kraje Pardubický (36 255 Kč), Olomoucký (36 506 Kč) a Zlínský (36 653 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda hodnoty 37 094 Kč.

Odnesly to ženy

Matematický model, který je založený na datech z Informačního systému o průměrném výdělku garantovaného MPSV, ukazuje rovněž proměny distribuce výdělků a mzdy prostředního zaměstnance. Mzdový medián se aktuálně dostal na 34 741 Kč, tedy o 8,9 % více než ve stejném období předchozího roku. Mzdová distribuce se ve srovnání s loňským rokem moc nezměnila. Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 18 601 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 8,4 %), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 65 512 Kč (horní decil se zvýšil o 8,9 %).

Prostřední mzda mužů byla vyšší než u žen. V prvním čtvrtletí 2023 byla mediánová mzda žen 31 856 Kč, přičemž vzrostla meziročně jen o 8,6 %, zatímco u mužů vzrostl medián o 9,7 % na 37 696 Kč. Mezera v prostředních výdělcích podle pohlaví se tak meziročně zvýšila o 0,8 p. b. na 15,5 %.

Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, a zejména oblast vysokých výdělků je v jejich případě výrazně vyšší než u žen. Horní decil žen dosahoval úrovně 56 696 Kč, mužů 73 625 Kč, což pro vysoké výdělky představuje mezeru 23,0 %. U nízkých výdělků byla naproti tomu mezera slabší. Dolní decil žen 17 955 Kč se od dolního decilu mužů 19 375 Kč lišil o 7,3 %.

Článek si můžete přečíst v letním dvojčísle časopisu Statistika&My.