Průzkum Buřinky: S vlhkostí a plísní bojuje polovina majitelů rodinných domů

Každý druhý majitel rodinného domu v ČR čelí problémům s vlhkostí nebo plísní. Většina lidí řeší situaci větráním, přípravky proti plísním či odvlhčovačem vzduchu. To ale většinou nestačí. Plísně a vlhkosti v domě se nejlépe zbavíte sanací vlhkých zdí, zateplením domu a vzduchotechnikou s rekuperací. Léto a brzký podzim jsou vhodným obdobím pro řešení těchto stavebních úprav, které je možné financovat dotací z programu Nová zelená úsporám v kombinaci s výhodným úvěrem od stavební spořitelny. Např. na zateplení rodinného domu bude od září možné získat dotaci až 950 000 Kč.

Atopický ekzém, alergická rýma, astma, kašel, ale i záněty spojivek a bolesti hlavy, to jsou jen některé ze zdravotních problémů, které mohou plísně v domácnosti způsobovat. Podle dat ČSÚ jsou v České republice téměř dva miliony rodinných domů a z průzkumu Buřinky vyplývá, že vlhkosti a plísním čelí každý druhý. Osm procent majitelů domů přiznalo, že tyto obtíže má opravdu velké.

V létě si problému s vlhkostí ani nemusíte všimnout. V zimě ale zdi mohou vypadat úplně jinak. Objeví se typické skvrny či se v koutech a úzkých místech rozleze plíseň, která napadá i okolní nábytek. V zimě by vlhkost v domě měla být maximálně 45 až 60 % a v létě pak v rozmezí od 40 do 55 %. Větší vlhkost není žádoucí, voda totiž urychluje degradaci stavebních materiálů a poskytuje živnou půdu zdraví ohrožujícím plísním.

Větrání, Savo či odvlhčovač nestačí

Větráním řeší potíže s vlhkostí a plísněmi 73 % respondentů průzkumu Buřinky. Speciální přípravky proti plísním používá 64 % dotázaných a třetina respondentů spoléhá na odvlhčovač vzduchu. Tyto cesty ale často nestačí. Pouze 9 % dotázaných uvedlo, že se chystá dodatečně do tří let svůj dům zateplit. Do odborné sanace se plánuje pustit jen každý čtrnáctý.

Problémy s vlhkostí řeší sanace zdiva a zateplení stěn

Trvalá celoroční vlhkost v konstrukcích domu může být způsobena zatékáním střechou či vzlínáním vody od základů. Můžete s tím bojovat několika způsoby, záleží na šíři problému, statice domu a vašich finančních možnostech. „Nejčastějším řešením vlhkostních poruch spodní stavby bývá podřezání zdí nebo jejich injektáž. Podřezáním zdiva v úrovni podlahy vznikne spára, do které je nutné vložit izolační fólii. Díky metodě injektáže můžete zdivo napustit silikonovými oleji, které zabrání dalšímu vzlínání vody. Při vysychání již sanovaných zdí je pak možné využít speciální sanační omítky,” říká David Tesař ze společnosti DEKPROJEKT.

Rozšíření plísní zabrání i zateplení obvodových zdí. „Občas se setkávám s laickým názorem, že zateplením dům utěsníte, nemůže dýchat a pak se v něm drží vlhkost a vznikají plísně. To je jeden z největších mýtů českého stavebnictví. Vnějším kontaktním zateplením se celková propustnost stěn pro vodní páru zvýší jen nepatrně. Výměna vzduchu a tím i snížení nadměrné vlhkosti probíhá více než z 95 % řízeným větráním okny, dveřmi, popř. automatickými systémy větrání. Zateplením se naopak zvýší vnitřní povrchová teplota stěn nad "rosný bod" a riziko tvorby plísní v chladném období roku se tak eliminuje. V zateplených konstrukcích kondenzuje prakticky vždy méně vlhkosti než v konstrukcích nezateplených,“ vysvětluje David Tesař.

Dalším vhodným opatřením pro odvlhčený a zateplený dům může být instalace automatického systému větrání se zpětným využitím tepla, tedy tzv. rekuperací. Lze ji instalovat i do již postavených domů, ale pouze za některých podmínek. „Automatický systém větrání odvádí vydýchaný vzduch z interiéru a přivádí čerstvý. V rekuperační jednotce dochází k předání tepla z odváděného vzduchu na přiváděný s účinností běžně 90 %. U již postavených domů je to složitější, ale řešitelné. U domů s vyššími stropy lze instalovat podhledy a rozvody vést nad nimi, případně lze zvolit přiznané pohledové trubky s vývody v rozích místností. Variantou může být i instalace samostatných lokálních jednotek ve vybraných místnostech domu,“ vysvětluje David Tesař.