Český statistický úřad zveřejnil údaje z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu

Minimální růst průmyslu

Průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,2 %, což o je proti březnu významné zpomalení. Ukázalo se, že naprostá většina odvětví zaznamenala pokles produkce, přičemž nad vodou držely průmysl automobilky. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů totiž vzrostla v meziročním srovnání o 30 %. Za tímto výsledkem ovšem nestál boom automobilek, nýbrž nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy chyběly dovážené komponenty.

Pro analýzu je zajímavé podívat se na hodnotu nových zakázek, která vzrostla o 2,7 %. Zajímavé je

přitom rozdělení na nové zakázky ze zahraničí a z domova. Tuzemské nové zakázky vzrostly o 11,3 %,

zatímco zahraniční klesly o 1,6 %. Bohužel i tato čísla jsou ovlivněna nízkou srovnávací základnou a vypadají tak optimističtěji než skutečnost.

Raději se dívám na statistiky z většího nadhledu. Vypovídací hodnotu má údaj, podle kterého vzrostl průmysl za první čtyři měsíce o 1,2 %. A tento nárůst je slaboučký.

Stavební produkce klesá

Stavební produkce se v dubnu meziročně snížila o 6,4 %. Úřady vydaly meziročně o 10,9 % stavebních povolení méně, o 24,6 % klesl i počet bytů, jejichž výstavba byla zahájena. Dokončeno bylo naopak o 40,6 % bytů více.

Stavebnictví padá a padat bude i nadále, za celý rok očekávám propad kolem 3 %. Uvedený vývoj signalizuje dramatický propad počtu stavebních povolení a počtu bytů, jejichž výstavba byla zahájena. Developeři zkrátka nerozjíždějí nové projekty, pouze vyčkávají a dokončují rozestavěné byty.

Situace se podle mě otočí teprve v příštím roce, kdy rozmrzne trh hypoték. Úrokové sazby poklesnou a zároveň s tím budou již změkčena pravidla pro poskytování hypoték. Ceny nemovitostí proto mohou letos ještě klesat, ale v příštím roce se vrátí k růstu.

Přebytek zahraničního obchodu

Dubnová bilance zahraničního obchodu skončila přebytkem 8,4 mld. Kč, což byl meziročně o 36,6

mld. Kč lepší výsledek. Výsledky příznivě ovlivnil zejména menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem o 21,2 mld. Kč vlivem poklesu cen na světových trzích i nižšího dovezeného množství. Jinými slovy, dovážíme méně ropy a plynu a ten je navíc ještě levnější. Domácí zásluha na zlepšení bilance je tedy pouze minimální. Z čistě technického pohledu stojí za úspěchem to, že vývoz rostl o 2,3 % a dovoz klesl o 7,8 %. Stejná čísla bych si přál vidět u příjmů a výdajů státního rozpočtu.

V lednu až dubnu 2023 dosáhl přebytek obchodní bilance 49,8 mld. Kč ve srovnání s deficitem 40,2

mld. Kč ve stejném období loňského roku. A to je argument, proč letos nevadí, že je koruna silná.

Naopak, díky této statistice může posílit ještě více.

Co bych dělal, kdybych byl centrálním bankéřem?

Z pohledu centrální banky nepřinesla data nic překvapujícího ani nového. Průmysl bude letos slabý, stavebnictví poklesne a ekonomika jako celek proto neporoste. Růst přijde teprve v příštím roce. Očekávám proto, že ČNB sníží své úrokové sazby až na přelomu roku. Velkou nejistotou ovšem

zůstává státní rozpočet a vývoj mezd. Tady by mohl nepříznivý vývoj donutit ČNB k jednomu zvýšení sazeb již během nejbližších měsíců.

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.