Stát do konce března hospodařil se schodkem ve výši 166,2 mld. CZK (Komentář)

Deficit 166,2 mld. CZK je vůbec nejhorší výsledek ke konci března. Zatímco příjmy vzrostly za první kvartál meziročně o 13 % a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců byl v březnu historicky nejhlubší, když dosáhl 467,4 mld. CZK. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021. V poměru k nominálnímu HDP je ale vzhledem k vysoké inflaci schodek státního rozpočtu oproti pandemickému období o něco mírnější.

Za meziročním zhoršením salda státního rozpočtu o 107,0 mld. CZK stály především vyšší výdaje. Ty vzrostly oproti loňsku o 153,3 mld. CZK (36,9 %), na čemž se podepsal zejména nárůst sociálních výdajů, pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií, dražší obsluha státního dluhu (ostatní neinvestiční výdaje), ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním (transfery veřejným rozpočtům územní úrovně a příspěvkovým organizacím). Výdaje na sociální dávky především v důsledku valorizací důchodů za první tři měsíce letošního roku narostly meziročně o 18,7 % (34,5 mld. CZK). Samotný systém důchodového pojištění v únoru (data za březen zatím nejsou dostupná) dosáhl rekordního schodku ve výši 15,3 mld. CZK (meziročně o 9,1 mld. více). Dodatečné výdaje přitom prozatím nebyly vykryty mimořádnými příjmy, což ale souvisí i s jejich zákonnou splatností. Na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny bylo dosud vybráno 8,2 mld. CZK. Za celý rok přitom ministerstvo počítá, že by tyto odvody (15 mld. CZK) dohromady s WFT (85 mld. CZK) měly přinést celkem 100 mld. CZK. V případě nižších cen energií však recipročně nebude vznikat ani potřeba výdajů na kompenzace jejich cen.

Růst příjmové strany nadále zaostává za inflací. Celkové příjmy sice byly meziročně vyšší o 46,2 mld. CZK a relativně o 13,0 %. Růst cenové hladiny přitom podle našeho odhadu dosáhl za 1Q v průměru kolem 16,5 % y/y. Inkaso DPH (meziročně vyšší o 9,7 %) tak z našeho pohledu indikuje, že reálná spotřeba domácností zůstala utlumená. To souvisí s propadem reálných mezd, které zejména loni, a podle naší prognózy v průměru ani letos, nedokážou držet krok s růstem cenové hladiny, přestože nominálně jejich dynamika na začátku roku podle dat ze státního rozpočtu i měsíčních indikátorů viditelně zrychlila.

Letošní deficit státního rozpočtu patrně znovu překročí hranici 300 mld. CZK. Schválený rozpočet sice počítá se schodkem ve výši 295 mld. CZK, další mimořádná valorizace starobních důchodů však přinese dodatečné výdaje ve výši cca 15 mld CZK, které původní návrh neobsahoval. Dynamiku daňových příjmů bude navíc v letošním roce oslabovat utlumený růst tuzemské ekonomiky.