Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK (Komentář)
Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát
do konce letošního listopadu
hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému
rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými
příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke
schváleným 375 mld. CZK.
Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají
rozpočtu k vyšším příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 95,5 mld. CZK
souvisel zejména s vyšším výběrem DPH, ale také s inkasem příspěvků na sociální
zabezpečení, DPPO, DPFO a spotřebních daní. Meziročně naopak poklesly příjmy
z rozpočtů EU, jejichž plnění i nadále výrazně zaostává. Do konce listopadu bylo vyčerpáno
pouze 49,3 % celoročního plánu (loni to přitom touto dobou bylo 74 %).
Zvýšení výdajů (meziročně o 31,1 mld. CZK) bylo spojeno
především s nárůstem sociálních dávek, kapitálových výdajů, ale i se zavedením
úsporného tarifu na energie. O 67,5 mld. CZK více bylo meziročně vynaloženo
na sociální dávky. Největší položku z nich tvoří důchody, které byly letos již
třikrát valorizovány, a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 50,3 mld. CZK. V
sociální oblasti stejným směrem působilo rovněž navýšení dávek na bydlení a v
hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Do plnění
rozpočtu se projevilo i zavedení tzv. úsporného tarifu. Mírný meziroční nárůst
nastal u kapitálových výdajů (+2,1 mld. CZK), kde hlavní roli sehrály vyšší
transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Dodatečné výdaje částečně
kompenzovala absence pandemické pomoci, což se odrazilo na meziročně o 42 mld.
CZK nižších transferech podnikatelům.
Schodek státního rozpočtu má letos nakročeno k druhému
nejhoršímu výsledku v historii (v poměru k nominálnímu HDP ke
třetímu). Deficit státního rozpočtu ke konci letošního roku by podle nás
mohl dosáhnout schválených 375 mld. CZK. Kromě tradičního sezónního nárůstu
výdajů k prohlubování deficitu v závěru roku přispěje nástup recese, která oslabuje
dynamiku daňových příjmů. Slábnoucí poptávka je již patrná v meziročním poklesu
výběru DPH, který čistě za listopad (nikoliv v úhrnu od začátku roku) meziročně
poklesl o 3,9 %.
Předpokládáme, že pozvolná konsolidace veřejných financí by měla v prostředí hrozby zhoršení ratingu a rostoucích výdajů na obsluhu státního dluhu pokračovat i v příštím roce. Vláda pro rok 2023 počítá s deficitem státního rozpočtu ve výši 295 mld. CZK. Podle nás však existuje reálné riziko, že se veškeré výdaje na kompenzace zvýšených nákladů na energie nepodaří plně pokrýt dodatečnými daňovými příjmy a deficit tak bude ve výsledku ještě hlubší. Postupný nárůst státního dluhu si do budoucna vyžádá výrazné reformy na příjmové i výdajové straně. V tuzemských veřejných financích totiž nadále přetrvává vysoký strukturální deficit, který by bez dalších změn měl tendenci ve 30. letech neudržitelně narůstat v souvislosti se stárnutím populace.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 02.05.2024
Natural 95 40.27 Kč | Nafta 38.81 Kč |
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři