František Marek (Simplecoin)
Okénko kryptoměny  |  17.03.2023 16:49:37

Krach amerických bank je příležitostí pro Bitcoin

Byla to právě poslední velká krize z roku 2008, která dala vzniknout Bitcoinu jako dosud nejúspěšnějšímu pokusu o nestátní peníze. Banky padaly jedna za druhou a z popela povstala dosud největší a nejznámější kryptoměna. Nyní začínají banky krachovat znovu a Bitcoin zareagoval přesně jako podle učebnice. Dnes se pokusíme shrnout dosavadní dění a načrtnout možné scénáře dalšího vývoje.

Jedna z předních českých tváří Bitcoinu – Alex Pilař na svůj Twitter napsal: „Možná jsme potřebovali jednu krizi, aby Bitcoin vznikl, a druhou krizi, aby byl pochopen.“

A zatím to vypadá, že se jeho věty naplňují – skoro jako kdyby skutečně lidé k Bitcoinu utíkali jako do jakési Noemovy archy. A vlastně je to správně. Přece právě pro tyto situace byl Bitcoin stvořen. Byl reakcí na poslední velkou finanční krizi. Ta sice měla co dočinění s přefouklým trhem s nemovitostmi, symptomy a nastavená léčba americkou centrální bankou však byly prakticky totožné s dnešním bolením. Jakmile začaly banky krachovat jedna za druhou, vznikla potřeba zasáhnout a Fed tehdy do ekonomiky nasypal přes 800 miliard dolarů nově vytvořených doslova ze vzduchu (pozn. autora: jen od začátku COVIDu to bylo na různých záchranných balíčcích až 13 bilionů dolarů, celkem zvýšení celkové peněžní zásoby o 35% za 3 roky, jen abyste měli jasno, odkud se bere ta inflace, s kterou nyní bojujeme).

Zkracující se cyklus krizí a stimulovaného růstu

Už tehdy se ozývaly kritické hlasy, které volaly po tom, aby se trh nechal vyčistit od všech hráčů, kteří se chovali nezodpovědně, jakkoliv bolestivé řešení by to bylo. Ostatně i Satoshi Nakamoto, anonymní tvůrce Bitcoinu zakódoval do tzv. Genesis bloku při vzniku Bitcoinu mj. titulní stránku novin, která vyznívala jako jasná kritika a nesouhlas se zachraňováním nezodpovědných bank z peněz daňových poplatníků.


Mnoho odborníků již tehdy varovalo před tím, že jen oddalujeme nevyhnutelné a velmi brzy bude následovat krize ještě větší a brutálnější než ta předchozí. Možná, že už je tady.

Jestli se celá situace s globální bankovní nákazou a následnou tvrdou recesí bude opakovat se teprve ukáže. Je ale faktem, že jen přes víkend se do problémů přímo dostaly 3 větší banky v USA a dle vývoje akcií se dá uvažovat, že se na hranici krachu motá minimálně na 30 dalších institucí. A slovo „motají“ je zde zcela na místě. Celý bankovní systém se totiž chová jako feťák závislý na heroinu a pervitinu zároveň. V této analogii jsou heroinem dlouhodobě nízké úrokové sazby a pervitinem nově tisknuté peníze, které bankám dle zákona cantillonova efektu tekly ušima.

Problém je, že nízkých úrokových sazeb už se bankám zhruba rok nedostává a nových peněz „zdarma“ jakbysmet.

Panika okamžitě zasáhla i Evropu

Finanční systém dneška je navíc natolik úzce propojený, že se panika okamžitě začala přelévat i do Evropy. Akcie i těch největších evropských bank ztratily za jediný den někde od 10 do 60% hodnoty. Ve vážných problémech je druhá největší švýcarská banka Credit Suisse (pozn. které v noci na čtvrtek poskytla půjčku ve výši 1220 mld. korun Švýcarská národní banka) nebo švédský penzijní fond Alecta. Ten měl totiž do výše zmíněných amerických bank zainvestováno přes 25 miliard amerických dolarů. Problém je, že pojištění vkladů se vztahuje pouze na střadatele, nikoliv akcionáře zmíněných společností. Na důchody tak nebude nejenom u nás. Smůla.

Fed reaguje tak, že Sillicon Valley Bank (SVB) půjčil peníze, které sám nemá (viz dále). Tradiční ekonomové kvičí, že to přeci není tradiční „bail-out“ tedy záchrana vykoupením jako v roce 2008 a vůbec nic se tedy neděje, ať zůstaneme v klidu. Americký prezident Joe Biden uklidňuje veřejnost slovy, že bankovní systém je dostatečně robustní a tuto zatěžkávací zkoušku v pohodě ustojí. To tvrdil už G. W. Bush na sklonku roku 2007 a jak to dopadlo už víme…

Zatímco jsou prakticky všechny finanční trhy tzv. v krvi (červených číslech) a bankovnictví zažívá největší otřesy důvěry minimálně od zmiňovaného roku 2008, volný trh ukazuje, že je opět chytřejší než všichni bankéři a ekonomové dohromady: jediný Bitcoin a zlato letí vzhůru. Pokud se bankovnímu systému nedá věřit, je lepší v něm vůbec nebýt. 

Bitcoin za 4 dny připsal přes 35% hodnoty.


Od pátku, kdy Fed převzal kontrolu nad Sillicon Valley Bank, si Bitcoin připsal již 35% hodnoty, zdroj: coinmarketcap.com

Shrnutí dosavadního vývoje máme za sebou. V místnosti s námi však zůstává ještě pár slonů, na které se ekonomové bojí ukázat prstem a pojmenovat je – a to je předpoklad následujícího vývoje. Pojďme si projít pravděpodobný postup, který Fed zvolí.

V prvním, nepříliš pravděpodobném scénáři Fed a ECB dostanou rozum a nechají zkrachovat všechny banky, které se vlastní chybou dostaly do problémů. Svět si projde otřesy v základech, hodně lidí přijde o peníze, navíc pravděpodobně projdeme intenzivní, ale relativně krátkou recesí, na jejímž konci dojde k redefinování finančního systému a návratu k měnám plně krytým nějakým podkladovým aktivem (ideálně zlatem, nebo ještě lépe Bitcoinem). Během 10 let si na krizi roku 2023 nikdo ani nevzpomene, protože společnost zažije doslova renesanci. Firmám i lidem se totiž bude lépe finančně plánovat, díky vazbě na podkladové aktivum vymizí problémy s forexem, tedy směnou měn, finanční trhy se stabilizují a inflace bude sprosté slovo v historických knížkách o ekonomii. Lidstvo se bude moct soustředit na důležité problémy – jako třeba jak dostat člověka na Mars nebo zvládnutí studené fůze. Ta jediná by totiž mohla vyfouknout Bitcoinu cenu „vynález století“.

A teď ten druhý, o něco pravděpodobnější scénář: ať už totiž ekonomové definují bail-out jakkoliv, je i průměrně chytrému bankovnímu úředníkovi jasné, že pokud musí centrální banka zasahovat do „volného trhu“, děje se něco velkého. Ani centrální banky však nemají neomezenou hotovost. Fed, který se ve skutečnosti musí financovat sám z výnosů investic (aby udržel alespoň iluzi vlastní nezávislosti na americké vládě) je momentálně 2,2 miliardy dolarů ve ztrátě každý týden. Kdyby byl komerční bankou, už dávno by si na něj zaklekl regulátor. Sám na sebe však nezaklekne. Je to právě Fed, který má „tiskárnu na peníze“ (byť se dnes tisk peněz fakticky děje jediným stisknutím klávesy). Počítejme tedy s tím, že pokud se problémy jen trochu rozšíří mimo tři hlavní aktéry dosavadních otřesů, Fed bude muset začít tisknout peníze a začít se snižováním úrokových sazeb, aby předešel rozkladu ekonomiky a globálního bankovního systému. Trhy tak zalijí nové peníze, přijde oživení a krize bude opět na oko zažehnána. Ve skutečnosti však opět jen odložíme nevyhnutelné.

Takže, ještě jednou a pomaleji. Nejpravděpodobnější scénář je, že Fed, bude muset velmi brzy zachraňovat bankovní systém a sám sebe před kolapsem. Na nejbližším zasedání tak pravděpodobně minimálně nezvedne (anebo jen minimálně oproti ještě nedávným očekáváním) úrokové sazby. V horizontu několika měsíců pak bude nucen sazby dokonce snižovat (heroin) a tisknout nové, ničím nekryté peníze (pervitin). A náš feťák v tom bude zase lítat až po uši. A kdo mu to všechno zaplatí? Vy. Respektive my všichni obyčejní občané. Skrze inflaci – víc peněz v oběhu totiž znamená, že ty vaše mají menší hodnotu. Ale to už jsme tu psali několikrát. Naposledy třeba minulý týden.

Bitcoin nezná bail-out. Protože ho nepotřebuje.

Když máme dnešní článek plný analogií, dovolte mi ještě jednu. Není to tak dávno, co zkrachovala druhá největší kryptoburza FTX, která dojela na prakticky stejné prohřešky jako právě Sillicon Valley Bank. Celá situace je hodně podobná, až na to, že krypto trh nemá žádný bail-out mechanismus. 

Představme si ale, že by jej měl.

Z anonymity by vystoupil Satoshi Nakamoto a i přesto, že odpovědnost za krach byla zcela jasně na straně FTX, vytiskl by ze vzduchu miliony nových Bitcoinů a ty vložil do rukou této burzy, aby nikdo z jejích uživatelů nepřišel o peníze. Kdo by ve skutečnosti nejvíc tratil? Všichni ostatní držitelé Bitcoinu, kteří se chovali zodpovědně a měli svoje Bitcoiny na hardwarové peněžence a jejichž hodnota by tímto byla naředěna (snížena).

Bitcoineři se nyní ošijí hrůzou, ale vzápětí si uvědomí, že tento scénář je v Bitcoinovém protokolu naprosto nereálný. Bitcoinová síť by podobný návrh jednohlasně odmítla. A právě proto ho máme tak rádi.

Zatímco byly banky přes víkend zavřeny, zprocesoval Bitcoin naprosto bezchybně více než 600 000 transakcí v hodnotě 33 miliard dolarů. Nepotřeboval k tomu ani Fed ani jinou část zastaralého bankovního systému. V Bitcoin protokolu jste totiž vy sami svojí bankou. Bitcoin samotný nemůže za vás nikomu půjčovat, rizikově investovat váš kapitál a následně škemrat o bail-out nebo svojí hodnotu ředit či jinak znehodnocovat, zmrazovat, ani zabavovat váš majetek. Funguje neustále, všude na světě a nejde zastavit.


A poslední trefnou citaci v tomto článku dodal renomovaný finanční časopis Forbes: „Oh, ta ironie. Zatímco se tradiční bankovní systém potýká s bezprecedentní ztrátou důvěry, Bitcoin a jeho decentralizovaná povaha najednou vypadá o poznání lákavěji“.

Lépe bychom to neřekli. Je čas kupovat Bitcoin. Třeba přes nejstarší českou směnárnu Simplecoin, která vás provází světem kryptoměn už téměř 10 let a zakoupené kryptoměny okamžitě odesílá na vaši peněženku tak, jak to Satoshi zamýšlel.

 

František Marek

František Marek

Mojí misí je rozšířit pochopení Bitcoinu mezi běžné lidi. Byla to právě absence přístupných informací o Bitcoinu, která mě v roce 2014 odradila od investice do něj. Nakonec jsem do králičí nory spadl až v roce 2021, tedy přesně včas, abych s Bitcoinem zažil jeho první opravdovou finanční krizi. Moje odhodlání sílí každým dnem - rozpadající se současný finanční systém totiž dává Bitcoinu víc a víc za pravdu.



Simplecoin

Simplecoin je nejstarší česká online směnárna kryptoměn. Zaměřuje se na bezpečnost, transparentnost, uživatelsky přívětivou podporu a zákaznický servis. V současné době nabízí nákup devíti různých kryptoměn za CZK nebo EUR a připravuje další rozšíření nabídky.

Více informací na simplecoin.eu/cs.


Poslední zprávy z rubriky Okénko kryptoměny:

Út 17:14  Mastercard se DeFi nebojí! Spouští svůj vlastní vývoj blockchainu Ing. Zbyněk Kalousek (Coinbank)
14.05.2024  Bitcoin se vymaňuje z nebezpečné zóny Ing. Zbyněk Kalousek (Coinbank)
10.05.2024  Bitcoin zatím po halvingu neroste, na další maxima se čeká Martin Stránský (WBTCB)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688