Sklizeň zemědělských plodin v Ústeckém kraji v roce 2022 -rok byl méně příznivý pro obiloviny, pícniny na orné půdě, trvalé travní porosty a chmel
Průběh počasí loňského hospodářského roku byl méně příznivý pro obiloviny, pícniny na orné půdě, trvalé travní porosty a chmel, u nichž jsme v kraji zaznamenali meziročně nižší výnosy než v předchozím roce.
Celková produkce jednotlivých plodin je ovlivňována jednak vývojem vegetačních podmínek, které se promítají do výše dosaženého průměrného hektarového výnosu a jednak je závislá na oseté, respektive sklizňové ploše. Plochy u vybraných zemědělských plodin v Ústeckém kraji proti roku 2021 poklesly u většiny sledovaných plodin s výjimkou luskovin, řepky a nepatrně i plochy plodných vinic. Celorepublikově vzrostla výměra stejných plodin jako v kraji a kromě nich i plocha obilovin.
Stěžejní plodinou ve struktuře pěstovaných plodin jak v České republice, tak ve všech krajích, jsou obiloviny. V mezikrajovém srovnání zaujímala v roce 2022 plocha obilovin v Ústeckém kraji nejvyšší podíl na celkové osevní ploše kraje (62,9 %), na více než 60% osevních ploch se obiloviny rozkládaly i v Jihomoravském kraji (62,4 %). Podíl v Ústeckém kraji byl o 0,7 procentního bodu (p. b.) vyšší než v roce 2021. Proti průměru republiky (56,4 %) byl podíl v kraji vyšší o 6,4 p. b. Nejnižší procento osevních ploch zaujímaly obiloviny v Pardubickém kraji a v Kraji Vysočina (50,3 resp. 50,5 %). Podíl obilovin meziročně vzrostl ve všech krajích, z toho nejvíce v Karlovarském kraji a v hlavním městě Praze (o 5,2 resp. 5,0 p. b.). Naproti tomu nejnižší meziroční nárůst zaznamenali v Pardubickém (o 0,1 p. b.) a Moravskoslezském kraji (o 0,4 p. b.). Tempo růstu podílu obilovin na celkové osevní ploše kraje bylo v našem kraji třetí nejnižší.
V roce 2022 bylo v Ústeckém kraji sklizeno celkem 548 519 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rokem to znamenalo pokles o 4,2 % (o 24 342 tun zrna). Na meziročním poklesu se podílelo jak mírné snížení ploch (o 0,1 %), tak hlavně nižší hektarové výnosy (o 4,1 %). Z jednoho hektaru bylo v kraji sklizeno 6,06 tuny zrna, tj. o 0,26 tuny méně než v roce 2021. Nižší výnosy než v předchozím roce, byly zaznamenány ještě v dalších osmi krajích republiky – v Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Z toho nejvyšší pokles výnosů evidovali v Jihomoravském kraji, a to 13,6 %.
Nejrozšířenější obilovinou všeobecně je pšenice, v Ústeckém kraji představoval její podíl (72,1 %) na celkové ploše obilovin a jednalo se o nejvyšší hodnotu mezi kraji. Ve struktuře ploch pšenice převládaly ozimé odrůdy, v kraji zaujímaly 93,6 %. Celkový objem sklizené pšenice (402 815 tun) v roce 2022 představoval 70,3% podíl na celkové sklizni obilovin v kraji a byl třetí nejvyšší mezi kraji po Královéhradeckém a Karlovarském kraji. Druhou nejrozšířenější obilovinou v kraji byl ječmen, kde 64,5 % ploch představovaly jarní odrůdy. Na sklizni obilovin se úrodou 111 647 tun podílel ječmen celkem 20,4 %, sklizeň jarních odrůd dosáhla 66 485 tun, tj. 59,5 % z celkového objemu sklizně ječmene.
Meziročně nižší sklizeň v kraji jsme zaznamenali u většiny obilovin – u pšenice o 0,8 %, u žita o 3,2 %, u ječmene o 3,7 %, u ovsa o 33,4 %, u tritikale o 1,6 % a u kukuřice na zrno o 44,7 %.
Proti úrovni předchozího roku byla v roce 2022 v Ústeckém kraji o 21,1 % vyšší produkce luskovin, což bylo ovlivněno jak nárůstem ploch, tak i vyšším výnosem. V loňském roce bylo v kraji na výměře 3 229 hektarů (nárůst o 290 ha, o 9,9 %) vypěstováno celkem 9 658 tun luskovin (o 1 680 tun více než v roce 2021). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 2,99 tun zrna (meziroční nárůst o 0,28 t/ha, tj. o 10,2 %).
Produkce brambor ostatních (kromě raných a sadbových), reprezentovaná v kraji převážně drobnými pěstiteli, byla v roce 2022 proti předchozímu roku nižší vlivem poklesu pěstebních ploch o více než pětinu (o 20,7 %, tj. o 118 ha), jejich plocha tak představovala 451 hektarů. Výnos hlíz byl proti roku 2021 vyšší, a to o 1,49 t/ha (o 5,6 %), z jednoho hektaru tak bylo sklizeno 27,93 tuny. Celková úroda dosáhla 12 602 tun a byla meziročně nižší o 2 452 tun (o 16,3 %).
Cukrovka technická se v roce 2022 v kraji pěstovala na 3 698 hektarech (pokles o 290 ha, tj. o 7,3 % proti roku 2021). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 69,79 tun bulev, tj. o 3,0 % (o 2,06 t/ha) více než v předešlém roce. Celková sklizeň 258 068 tun byla vlivem snížení pěstebních ploch nižší než v roce 2021 o 12 018 tun (o 4,4 %).
Na rozloze 21 441 hektarů byla v roce 2022 v Ústeckém kraji pěstovaná řepka, meziročně její plochy mírně vzrostly o 173 hektarů, tj. o 0,8 %. Celková sklizeň ve výši 72 519 tun byla proti roku 2021 vyšší o 8 144 tun (o 12,7 %). Na vyšší úrodě se podílela jak zmíněná mírně větší sklizňová plocha, tak vyšší výnos řepkového semene. Z jednoho hektaru byly sklizeny v průměru 3,38 tuny, což představovalo meziroční nárůst o 0,36 tuny na hektar (o 11,7 %).
Sklizňová plocha pícnin na orné půdě v Ústeckém kraji v roce 2022 poklesla o 9,2 % (o 1 641 ha) a dosáhla 16 108 hektarů. Celkem bylo sklizeno 140 905 tuny sena. Úroda loňského roku byla o 29 722 tun (o 17,4 %) nižší než v předchozím roce, což bylo ovlivněno kromě nižších ploch i nižším výnosem. Z jednoho hektaru bylo sklizeno 8,75 tuny, tj. o 0,87 tuny (o 9,0 %) méně než v roce 2021.
Plocha trvalých travních porostů vč. pastvin, uváděná ve skutečném rozsahu provedené sklizně a zahrnující sklízené i spásané plochy, ve výši 62 508 hektarů zaznamenala meziroční pokles o 464 ha, tj. o 0,7 %. Méně příznivé klimatické podmínky se projevily v nižším dosaženém výnosu – 3,09 t/ha, který oproti předchozímu roku zaznamenal pokles o 15,3 %, tj. o 0,56 t/ha. Celkem bylo ve všech sečích sklizeno 193 435 tun sena, což bylo o 15,9 %, tj. o 36,6 tis. tun hmoty (přepočtené na suchou píci) méně než v roce 2021.
Na území Ústeckého kraje se nachází více než polovina ploch (57,2 %) plodících chmelnic České republiky. Od roku 2000 do roku 2013 (včetně) se v kraji i v celé ČR plocha plodících chmelnic meziročně snižovala, v dalších pěti letech došlo jak v kraji, tak republikově k jejímu rozšiřování. V letech 2019 a 2020 plocha opět mírně klesala, k meziročnímu mírnému nárůstu došlo znovu v roce 2021, v loňském roce plodící plochy v kraji stagnovaly, v ČR došlo opět k mírnému poklesu, a to o 29 ha (o 0,6 %). Nepříznivé klimatické podmínky loňského roku výrazně ovlivnily hektarové výnosy chmele. Z jednoho hektaru se v Ústeckém kraji sklidilo 0,88 tuny, což bylo o 0,94 t/ha (o 51,7 %) méně než v roce 2021. Produkce „zeleného zlata“ v roce 2022 tak zaznamenala v kraji proti předchozímu rekordnímu roku propad o 2 645 tun, tj. o 51,7 %. Celkem bylo v loňském roce v kraji sklizeno 2 474 tun chmele, což znamenalo druhou nejnižší produkci od roku 2000.
Pro poslední uváděnou kulturu – vinice, jejíž plodná plocha v kraji zaujímala z republikového pohledu pouze 1,9 %, byl rok 2022 příznivější než rok předchozí. Vlivem vyššího výnosu o 3,7 % (o 0,18 t/ha) bylo z plochy o výměře 320 hektarů (meziroční stagnace) sklizeno 1 605 tun hroznů, tj. o 61 tun (o 3,9 %) více než v roce 2021.
Spotřeba hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P2O5, K2O) je uváděna za hospodářský rok 2021/2022 (tzn. od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022). V celkovém objemu není zahrnuta spotřeba hnojiv za malá hospodářství samostatně hospodařících rolníků, kteří nepředkládají výkazy.
Spotřeba jednotlivých druhů hnojiv v Ústeckém kraji patří v mezikrajovém srovnání mezi nejnižší v republice. V porovnání s předchozím rokem se ve všech krajích snížila spotřeba minerálních hnojiv. Pokles v Ústeckém kraji o 17,1 % byl třetí nejvyšší. K poklesu došlo v kraji u dusíkatých hnojiv o 19,1 % a u fosforečných o 12,2 %, zatímco u draselných hnojiv se spotřeba o 1,1 % zvýšila, jednalo se o jediný nárůst mezi kraji. Spotřeba vápenatých hnojiv se snížila celkem v šesti krajích republiky vč. Ústeckého. Meziroční pokles v Ústeckém kraji představoval 43,1 % a byl mezi kraji nejvyšší. Spotřeba organických hnojiv, kam patří např. i kompost, meziročně vzrostla ve většině krajů kromě Karlovarského, Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Nárůst o 1,2 % v Ústeckém kraji byl druhý nejnižší. V porovnání s hospodářským rokem 2020/2021 poklesl v šesti ze čtrnácti krajů objem spotřeby statkových hnojiv, v Ústeckém kraji představovalo snížení 15,5 % a bylo nejvyšší. Pokles jsme v kraji zaznamenali u většiny druhů - u hnoje (o 6,0 %), u kejdy o 48,4 % a u ostatních složek statkových hnojiv, které zahrnují další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, jako např. výkaly zvířat na pastvě (o 4,1 %). Meziročně se v kraji navýšilo pouze využívání močůvky, a to o 18,3 %.
Kontakt:
Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027
Přílohy
- Podrobnější údaje naleznete v publikaci
-
Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin - 2022 Odkaz [nové okno]
-
Sklizeň zemědělských plodin v Ústeckém kraji v roce 2022 (aktualita v pdf)
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři