Vláda výrazně seškrtala mimořádnou valorizaci důchodů. Průměrně vydělávající důchodce tak jen letos přijde na penzích o 7100 korun, stát tím ušetří 20 miliard

Důchodci se v červnu 2023 nakonec dočkají citelně nižší valorizace, než na jakou by měli nárok, pokud by vláda dnes nepředstavila nový způsob jejího výpočtu.

Lednová meziměsíční inflace vykázala historicky rekordní hodnotu šesti procent. Je to z velké části dáno ukončením platnosti energetického úsporného tarifu ke konci roku 2022, jenž v posledním loňském čtvrtletí inflaci uměle snižoval. Ač je tedy lednový meziměsíční inflační „nášup“ do jisté míry také navýšený jaksi uměle, daná cifra je i tak určující pro stanovení letošní mimořádné valorizace. K ní tudíž dojde už letos v červnu. Podobně jako loni.

Ba co víc, měla být vyšší než valorizace loňská. Z čehož se stal bolehlav pro vládu, která potřebuje šetřit, aby dala veřejné finance alespoň částečně do pořádku.

Loni v červnu činila mimořádná valorizace 8,2 procenta, nyní to mělo být – kvůli mimořádně vysoké lednové meziměsíční inflaci – dokonce 11,5 procenta (detaily výpočtu např. zde). O tolik se tedy měla navýšit procentní výměra penzí. Základní výměra se mimořádnou valorizací měnit neměla. Zůstávala by tedy na nynějších 4040 korunách. O 11,5 procenta by se pak ovšem navyšovala procentní výměra.

Takto to tedy nakonec nebude. Důchodci se místo toho dočekají výrazně osekaného mimořádného přidání. O kolik nižší tedy mimořádně valorizovaná částka v červnu bude? 

Ilustrujme to na příkladu průměrného starobního důchodu. Nejprve ukažme, jak by to vypadalo, pokud vy vláda dnes „nezasáhla“ a penze se vyplácely v souladu se stávajícím výpočtem mimořádné valorizace.

Průměrný starobní důchod letos v lednu podle České správy sociálního zabezpečení – tedy už po letošní řádné valorizaci a započítání novoty v podobě výchovného – činil 19 438 korun. Od této částky odečteme hodnotu základní výměry, zmíněných 4040 korun, takže dostáváme částku 15 398 korun. Navýšením této částky o 11,5 procenta získáváme 17 169 korun. K této sumě přičteme základní výměru, tudíž výsledná výše průměrné penze navýšené mimořádnou valorizací měla od červnové splátky důchodu činit 21 209 korun. Průměrný důchod se tedy měl navyšovat o zhruba 1771 korun.

Jenže, jak víme, takto masivní valorizace by spolkla další nemalé desítky miliard korun z veřejných rozpočtů, podle ministerstva práce a sociálních věcí by se jednalo o 34,4 miliardy korun.

Právě proto tedy vláda dnes „zasáhla“ a červnovou mimořádnou valorizací svojí rovněž mimořádnou úpravou citelně snižuje. Každý penzista tak dostane navíc 400 korun na hlavu. Ale procentní výměra se zato zvedne nikoli o 11,9 procenta, ale jenom o 2,3 procenta.

Ilustrujme to opět na příkladu průměrného starobního důchodu z letošního ledna, jenž, jak jsme si řekli, činil 19 438 korun. Procentní výměra, jak rovněž víme, odpovídá částce 15 398 korun. Ta se tedy navýší jen o zmíněná 2,3 procenta. Výsledná částka činí 15 752 korun. K té přičteme uvedené plošné navýšení o 400 korun, platné rovněž od června, a stávající základní výměru, tedy 4040 korun. Dostáváme tak 20 192 korun. Na takovou částku se tedy od červnové splátky zvýší průměrná starobní penze. Průměrný důchod se tedy zvýší jen o 754 korun, namísto 1771 korun. Důchodce s průměrnou penzí tedy přijde o 1017 korun měsíčně, tedy jen do konce letoška o bezmála 7120 korun.

Stát ovšem tímto ponížením ušetří jen letos bezmála 20 miliard korun. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

MPSV, červnová valorizace důchodů: Průměrný starobní důchodce dostane o 750 korun více, po valorizaci dosáhne důchod v průměru 20 188 korun.

Spravedlivý hněv pokročilého věku: Jenže důchodci byli loni jedinou opravdu významnou socioekonomickou skupinou, která takzvaně „porazila“ inflaci 

Důchodci jsou vítězi inflační krize roku 2022, poraženými hlavně lékaři, sestry či učitelé. Vývoj životní úrovně důchodců letos překonává vývoj životní úrovně pracujících, kteří je platí, jako nikdy v historii 

Okomentovat na Facebooku