Rozhodnutí bankovní rady ČNB. Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání (21.12.2022)

Zveřejníme 29. 1. 2029

Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,50 procentního bodu.

Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice.  Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika. Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Z tohoto pohledu se očekávání trhu, že sazby v první polovině příštího roku nezvýšíme, nemusí naplnit. Bankovní rada je připravena zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace.

Přijaté rozhodnutí se opírá o podzimní (listopadovou) makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování.

Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada současně potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na cíli 2 %. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.

Ekonomický vývoj a jeho srovnání s prognózou

Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky.

Poptávkové tlaky se ale již zmírňují. HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku poklesl mezičtvrtletně o 0,2 %. Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je již tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami. V mezičtvrtletním vyjádření klesla spotřeba reálně o 3,1 %, což je historicky nejhlubší propad, pokud odhlédneme od období prvního lockdownu v ČR. Průměrná mzda vzrostla ve třetím čtvrtletí o 6,1 %, v reálném vyjádření ale poklesla o 9,8 %.

Velký útlum pozorujeme i na realitním a hypotečním trhu. Meziroční změna čistých nových hypoték byla v říjnu -82 %. To postupně přispěje ke zmírnění jádrové inflace.

Firmy  čelí růstu nákladů na energie a suroviny, což brzdí růst investic. Meziroční změna korunových čistých nových úvěrů pro podniky činila v říjnu -42,6 %.

Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká. Průmysl se potýká se zvýšenými náklady, zatímco problémy v dodavatelských řetězcích postupně polevují. Předstihové ukazatele ale indikují zpomalení zahraniční poptávky.

Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je zhruba neutrální, ale s proinflačním rizikem do budoucna.

Inflace se v závěru roku pohybuje na nižších hodnotách oproti naší stávající prognóze. Důvodem tohoto rozdílu je metodika započítávání tzv. úsporného tarifu na elektřinu během října až prosince. V lednu tento efekt vyprchá a inflace se i vzhledem k očekávanému zdražení elektřiny a plynu přiblíží k 20 %. Na těchto hodnotách by měla podle naší prognózy inflace kulminovat. Dopady měnové politiky na inflaci se dostavují se značným zpožděním. Inflace začne na jaře klesat. Podle aktualizace prognózy by měla inflace klesnout do roka a půl k blízkosti 2% cíle.

Pokud jde o zahraničí, naše stávající projekce přepokládá, že zahraniční nákladové inflační tlaky zůstanou až do poloviny příštího roku výrazné. Na zvýšenou inflaci reagují hlavní centrální banky zpřísněním měnové politiky. Zhoršení ekonomického sentimentu, růst životních nákladů domácností a nákladů firem spolu se zpřísňováním měnové politiky velkých centrálních bank povedou v příštím roce k útlumu globální ekonomické aktivity a k postupnému snížení globálních inflačních tlaků. Jisté zmírnění nákladových tlaků lze již pozorovat ve vývoji cen neenergetických surovin a ropy a v ukazatelích přetíženosti dodavatelských řetězců.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačními riziky jsou rychlejší mzdový růst proti naší prognóze (která letos očekává růst mezd o 6,3 %) a expanzivnější fiskální politika. Významným rizikem ve stejném směru zůstává hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Naopak protiinflačním rizikem je vzrůstající pravděpodobnost recese v zahraničí, stejně jako výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Dalším rizikem ve směru nižší inflace je rychlejší než očekávaný pokles jádrové inflace. Obousměrným rizikem je míra lednového přecenění zboží a služeb, které ovlivní výši meziroční inflace v průběhu celého příštího roku. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.