Výsledek jednání volebního senátu ve věci registrace kandidátní listiny pro lednovou volbu prezidenta republiky - volba prezidenta 2023

Volební senát Nejvyššího správního soudu dnes rozhodl o dalším z návrhů, které mu byly doručeny v souvislosti s registracemi kandidátních listin pro lednovou volbu prezidenta republiky.

Návrh pod sp. zn. Vol 17/2022 usnesením zamítl pro nedůvodnost. Stěžovatel Ing. Libor Hrančík, jehož kandidátní listinu na funkci prezidenta republiky navrhli k registraci nově zvolená senátorka Daniela Kovářová a končící senátor Jaroslav Doubrava, mimo jiné tvrdil, že byl Ministerstvem vnitra sice vyzván, aby další podpisy z řad senátorů (až do dosažení předepsaného minimálního počtu deseti) v průběhu registračního řízení doplnil, neměl však k tomu dostatek času, takže ministerstvo nakonec jeho kandidátní listinu odmítlo. U soudu se domáhal toho, aby jeho kandidátní listina byla zaregistrována.

Soud pochopitelně návrh zamítl, neboť zcela zřetelně kandidáta nenavrhli senátoři v minimálním počtu deseti, jak vyžaduje Ústava a zákon o volbě prezidenta republiky.

Soud konstatoval, že to muselo být ministerstvu zřejmé již při zahájení řízení (podání kandidátní listiny) a že ministerstvo postupovalo nesprávně, když stěžovatele vyzvalo k odstranění této vady. Každý poslanec nebo senátor sice může navrhnout jednoho kandidáta na funkci prezidenta republiky, toto právo však musí společně a současně vykonat s dalšími navrhovateli (senátory nebo poslanci) nejméně v počtu deseti (v případě senátorů) nebo dvaceti (v případě poslanců). Návrh na registraci kandidátní listiny „parlamentního“ kandidáta, který nepodá předepsaný minimální počet senátorů nebo poslanců, tak nemůže být úspěšný a tento nedostatek návrhu již nelze v registračním řízení „dohnat“ – nejde o odstranitelnou vadu návrhu, nelze dodatečně „shánět“ další navrhovatele (další senátory).

Volební senát se v této souvislosti pozastavil nad způsobem nominace kandidáta na funkci prezidenta republiky a poznamenal, že „některým kandidátům a zákonodárcům patrně příliš neleží na srdci vážnost aktu, jakým je kandidatura na funkci prezidenta republiky. Místo aby nominace senátorských či poslaneckých kandidátů byly podloženy důkladnou úvahou, stávají se sídla zákonodárných sborů petičními stánky, u nichž se může podepsat každý právě přítomný, a to každému náhodně kolemjdoucímu.“

Soudkyně zpravodajka Michaela Bejčková dodává, že „zákonodárci, kteří své podpisy na návrhy rozdávají nikoli soukromě, nýbrž jako představitelé jedné ze státních mocí, by tak neměli činit lehkovážně, ale naopak uvážlivě: nejen v zájmu svých voličů, ale i ve snaze nesnižovat celkový význam volby hlavy státu.“

Celé usnesení je na www.nssoud.cz, odkaz Úřední deska. Další informace z průběhu všech řízení lze též nalézt pod odkazem Úřední deska a zde Výzvy a sdělení soudu, kde byly zveřejněny také návrhy.

Soudci si dnes také vyměňovali svá stanoviska k posledním třem návrhům, o nichž zbývá volebnímu senátu rozhodnout (jde o kandidatury Karla Diviše, Karla Janečka a Denisy Rohanové). V některých věcech již dospěli ke konsensu, v jiných ještě intenzivní diskuse probíhají. Vyhlášení rozhodnutí lze nicméně očekávat v úterý kolem poledne.

Volební senát Nejvyššího správního soudu (senát ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí) rozhoduje ve složení: předseda senátu Tomáš Langášek, soudci Josef Baxa, Radan Malík, Petr Mikeš, Pavel Molek, Ivo Pospíšil a soudkyně Michaela Bejčková.

Nejvyšší správní soud obdržel celkem 13 podání týkajících se ochrany ve věci registrace kandidátní listiny.

Další informace také předchozí tiskové zprávy, viz: https://www.nssoud.cz/aktualne/tiskove-zpravy/detail/soudni-prezkum-ve-vecech-registrace-kandidatni-listiny-pro-lednovou-volbu-prezidenta-republiky a zde:

https://www.nssoud.cz/aktualne/tiskove-zpravy/detail/podani-ve-veci-registrace-kandidatni-listiny-pro-lednovou-volbu-prezidenta-republiky

Tomáš Langášek

předseda volebního senátu