Letem světem: inflace. Inflace zrychlila v listopadu na 15,6 procenta v meziročním srovnání. Respektive na 19,8% y/y

Inflace zrychlila v listopadu na 15,6 procenta v meziročním srovnání. Respektive na 19,8% y/y, pokud bychom nepřistoupili na hru ČSÚ, že úsporný tarif snižuje ceny energií. Dočasně. Meziročně ceny poskočily i díky loňskému snížení DPH na energie.

Meziměsíčně vzrostly ceny o 1,2 %. Jirka (Polanský) píše: „Hlavním důvodem byl růst cen energií a potravin. Naopak domácí poptávkové proinflační tlaky již nerostou tak výrazně a spíše slábnou. To je vidět například na vývoji cen služeb, které se zvýšily meziměsíčně jen o 0,3 %. V nich se projevují vyšší náklady na energie, ale také ochlazení poptávky domácností.“

Krátkodobá prognóza: Podobná inflace jako v listopadu by mohla být jak v prosinci, tak i lednu. Faktory se příliš nezmění. Inflaci potáhnou energie a potraviny, naopak poptávkové tlaky budou s ochlazení ekonomického vývoje dále slábnout. Rizika v inflaci jsou především pro leden. Zaprvé, z dat vypadne vliv úsporného tarifu (ten se týká letošního čtvrtého čtvrtletí). Bez toho by nyní inflace byla pravděpodobně mírně nad 19 %. Zadruhé dojde k zastropování cen energií (nicméně čekáme celkový dopad na zvýšení inflace, když více domácnostem se ceny pravděpodobně zvýší na strop, než sníží na strop). Zatřetí dojde ke zvýšení cen tepla, vodného apod. A za čtvrté ale bude již v datech velký vliv srovnávací základny (z meziroční inflace vypadne výrazné zvýšení cen z ledna 2022). Celkově se tak nedá vyloučit, že inflace může v lednu významně překvapit jak směrem dolů, tak i nahoru (což bude pravděpodobnější).

Střednědobá prognóza: Od února by se mohla inflace postupně vracet k inflačnímu cíli, což potrvá něco přes rok. Vzhledem k očekávanému útlumu české ekonomiky, když česká ekonomika pravděpodobně nyní prochází mírnou recesí, by již poptávkové proinflační faktory neměly dál významně růst, a naopak by měly pokračovat ve slábnutí, a to navíc v situaci, kdy řada obchodů má relativně plné sklady (při ochlazení poptávky čekáme zesílení nabízených slev). V roce 2024 by se inflace měla vrátit k inflačnímu cíli. 

 Rizika: Rizika zůstávají vysoká a oboustranná, když tím hlavním zůstává vývoj cen energií. To se netýká jen letošního či příštího roku, ale také roku 2024. Aktuální tržní vývoj implikuje značné snížení cen energií pro rok 2024, nicméně je otázka, zdali se to takto výrazně dostane až do ceníků spotřebitelů.

Vliv na ČNB a trhy: Dnešní data jsou nad očekáváním, ale celkově by dle nás neměla implikovat změnu očekávaného vývoje měnové politiky. Překvapení v inflaci nebylo dnes tak vysoké, a navíc se nezměnily faktory za jejím vývojem. Proto i nadále vidíme jako nejpravděpodobnější scénář stabilitu sazeb do srpna a pak jejich postupné snižování. Rizikem je nové složení bankovní rady, které by mohlo být oznámeno již tento týden (v únoru končí druhý mandát O. Dědkovi a první M. Morovi).

Vývoj v zahraničí: Inflace zůstává velmi vysoká jak v eurozóně, tak i v USA. Nicméně v posledních měsících začala pozvolna slábnout, což by mělo pokračovat i nadále (ačkoliv se nedá vyloučit ještě výrazné lednové zvýšení cen v některých zemích). Z pohledu centrálních bank tak nyní vyvstává otázka, zdali a jak dlouho ještě pokračovat v rychlém zvyšování sazeb.“ Konec Jirky.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny