Inflace klesla k 7 % y/y, nebýt statistické základny, byla by již pod 5 % (Analýza makroindikátorů)

Česká inflace v listopadu klesla na 7,3 % y/y po říjnových 8,5 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem a tržním konsensem (oboje 7,2 %). ČNB očekávala listopadové číslo ve výši 7,1 % y/y. Meziroční inflace zůstává na zvýšených úrovních kvůli vlivu nižší srovnávací základny. V posledním loňském čtvrtletí došlo k zavedení úsporného energetického tarifu, který výrazně snížil ceny elektřiny. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 4,7 % y/y.

Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 0,1 %, a to hlavně kvůli překvapivému zdražení energií. Ceny elektřiny byly vyšší o 1,6 % m/m a ceny plynu o 0,7 %. Důvodem pravděpodobně byly konce dříve uzavřených fixací u části domácností. Oproti září a říjnu, kdy docházelo k významnému poklesu tržních částí cen energií, pro listopad žádný větší dodavatel energií zlevňování neohlásil. K v pořadí třetí vlně snižování tržních cen energií pravděpodobně dojde na začátku příštího roku. Překvapivý meziměsíční nárůst cen energií je hlavním důvodem odchylky naší prognózy od skutečnosti.

Ceny pohonných hmot a potravin meziměsíčně klesly. Pohonné hmoty oproti říjnu zlevnily o 3,4 %, když v tomto směru působily nižší ceny surové ropy na světových trzích a posílení české koruny. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se snížily v průměru o 0,4 % m/m, zatímco ceny alkoholu a tabáku vzrostly o 0,1 %.

Jádrová inflace podle ČNB v listopadu zpomalila na 3,9 % y/y po říjnových 4,2 %. To bylo mírně nad naší prognózou (3,8 %), zatímco centrální banka naopak očekávala o něco více (4,0 %). V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření jádrová inflace podle našeho odhadu zrychlila z 0,12 % na 0,19 %, anualizovaně tedy mírně nad 2 %. Dynamika imputovaného nájemného stagnovala na stále relativně vysokých úrovních, když stejně jako v říjnu dosáhla +0,5 % m/m. V meziročním srovnání se imputované nájemné zvýšilo o 0,5 % po stagnaci měsíc před tím. Naopak meziroční růst skutečně placeného nájemného mírně zpomalil z 7,9 % na 7,4 %, a to při zmírnění meziměsíčního růstu z 0,6 % na 0,2 %.

V letošním roce podle nás inflace dosáhne 10,8 %, zatímco v příštím roce by měla výrazně klesnout k 2-3 %. Původně jsme inflaci pro rok 2024 odhadovali ve výši 1,9 %. Důvodem vyšší inflace v příští roce podle nás bude ohlášený nárůst regulovaných složek energií od ledna, který je výraznější, než s kterým jsme počítali. Nejde přitom pouze o přímý dopad plynoucí z vyšších regulovaných cen energií pro domácnosti, který by měl být z velké části kompenzován poklesem tržních složek cen. Rizikem je zejména výrazné zvýšení regulovaných cen energií pro firmy, což se může promítnout ve vyšší míře lednového přecení zboží a služeb.