Poslanecká sněmovna schválila daňový balíček, Ministerstvo průmyslu stanovilo cenové stropy pro jednotlivé zdroje elektřiny

Poslanecká sněmovna v pátek ve třetím čtení schválila daňový balíček, který zahrnuje mimo jiné zdanění mimořádných zisků. Parlament odhlasoval návrh ministra financí Zbyňka Stanjury, který počítá s 60% sazbou této daně po dobu 3 let (2023-2025). Srovnávací základnou je pak zisk let 2018-2021 zvýšený o 20 %.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu energetického zákona, který upravuje stropy na prodej elektřiny z jednotlivých zdrojů. Společnosti by měly odvádět 90 % rozdílu mezi stanoveným stropem a cenou, za kterou elektřinu prodají na trhu. Výše stropu pak je v návrhu stanovena na 70 EUR/MWh pro jádro, 180 EUR pro většinu obnovitelných zdrojů a 170, respektive 230 EUR pro hnědouhelné elektrárny podle instalovaného výkonu. Stropy by měly platit od 1. prosince tohoto roku do konce roku příštího.

Schválené parametry daně z mimořádných zisků odpovídají nejnegativnějšímu scénáři, jaký byl doposud zmiňován, nicméně trh s touto variantou již delší dobu počítal, čemuž odpovídá minimální reakce akcií bank i ČEZu v průběhu pátečního obchodování. Zákon ještě musí schválit senát a podepsat prezident. Zmíněné stropy pro jednotlivé zdroje energie pak zatím bereme jako prvotní návrh, který se ještě může měnit. Z našeho pohledu jde celá regulace daleko za rámec schválený Evropskou komisí, v mnoha bodech je přímo v rozporu s tímto nařízením a je pravděpodobné, že se po jejím konečném schválení objeví žaloby a soudní spory ať už ze strany investorů nebo přímo některých zasažených společností.

Z pohledu bank by měl být dopad do hospodaření relativně omezený v řádu jednotek procent očekávaného čistého zisku. U ČEZu bude naopak dopad velmi výrazný, konkrétní výše pak bude do velké míry záviset na finální podobě a implementaci zastropování příjmů, kde stále zůstává mnoho neznámých. S přihlédnutím na mix výrobních zdrojů ČEZu a zmíněných cenových stropů nám vychází průměrná „zastropovaná“ cena v rozmezí 140-145 EUR za MWh, která bude ještě zvýšena o 10 % z rozdílu mezi tržní a zastropovanou cenou. Hlavní neznámou pak zůstává, jak bude zastropování řešit již předprodanou elektřinu a jak se bude určovat (zda je to vůbec možné), za kolik byla prodána výroba z konkrétního zdroje. V kombinaci s daní z mimořádných zisků pak samotné nastavení stropů nemá pro ČEZ až tak zásadní význam, jelikož čím méně odvede z těchto stropů, tím více naopak odvede na mimořádné dani.

J&T BANKA, privátní a investiční banka úspěšných

Od roku 1998 nabízí služby a poradenství, které řeší nejen současné potřeby klientů, ale zohledňují i širší rodinné vztahy a delší časový horizont. Ochraňují majetek nejen před ekonomickými vlivy, ale i proti legislativním změnám a životnímu běhu. Zahrnují multigenerační správu majetku a nástupnictví, investiční poradenství, obchodování s cennými papíry, správu a strukturování majetku či služby life-style managementu. Vedle komplexních služeb family office a privátního bankovnictví poskytuje specializované financování v oblasti real estate a podnikových akvizic.

Do bankovního holdingu J&T Finance Group SE patří kromě české J&T Banky její slovenská pobočka, J&T Banka d.d. v Chorvatsku a slovenská bankovní skupina 365 (dříve Poštová banka).

Více informací na: www.jtbank.cz

Diskuze k článku

07.11. 18:43 Toto neprojde u soudu... (Komik)

07.11. 16:53 Vláda řeší důsledky (Jiří)

07.11. 16:28 Cenové stropy jsou nasazeny moc vysoko. (Alastor)

07.11. 15:57 Cenové stropy jsou nasazeny moc vysoko. (Tomasso)

07.11. 15:32 Cenové stropy jsou nasazeny moc vysoko. (pamětník)

Další komentáře (5)

Diskuse je uzavřena