Katar, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Těžba a zpracování ropy a zejména plynu zůstává v zemi dominantním sektorem. Vlivem Green Deal poptávka po zkapalněném zemním plynu v budoucnu zřejmě ještě více vzroste. Katar soustředí velký objem investic do vybudování dodatečných kapacit s využitím nejmodernějších technologií. Vzhledem k rostoucím světovým cenám plynu chce země svou produkci zkapalněného plynu do roku 2027 téměř zdvojnásobit, ze 77 mil. tun na 127 mil. tun ročně.

Katar je čtvrtým největším producentem zemního plynu na světě a největším světovým exportérem zkapalněného plynu (LNG). Ropa a především plyn tvoří páteř katarské ekonomiky, přestože země vyvíjí značné úsilí o diverzifikaci zdrojů rozpočtových příjmů, aby snížil závislost na tomto přírodním bohatství. Za veškerý ropný a plynárenský průmysl je v Kataru zodpovědná státní společnost Qatar Energy (dříve nazývaná Qatar Petroleum). Společnost se zabývá těžbou zemního plynu a skromnější těžbou ropy, společně s řadou dalších průmyslových aktivit, jako je zkapalnění plynu a petrochemická výroba. Nový název, Qatar Energy, má lépe reprezentovat širší strategii zahrnující zaměření na energetickou účinnost a technologie šetrné k životnímu prostředí, jako je zachycování a ukládání oxidu uhličitého.

Katar se od ostatních ekonomik zemí GCC odlišuje dominancí exportu zemního plynu a do tohoto sektoru vynaložil velké investice, aby přivedl plyn na pevninu a vyvážel jej především prostřednictvím zkapalňování. Stal se tak druhým největším světovým exportérem plynu a největším vývozcem LNG na světě. Katarská vláda si chce toto výsadní postavení udržet a i nadále pracuje na posílení své dominantní pozice na světovém trhu se zkapalněným zemním plynem. Je otevřený dodávkám do celého světa. Avšak je vázán dlouhodobými kontrakty, zejména s asijskými zeměmi. V poslední době uzavřel obří kontrakt na dodávky do Číny. Vzhledem k dobudování nového LNG terminálu v Kuvajtu začal v lednu 2022 na základě patnáctiletého kontraktu dodávat i tam. V poslední době jsou na úrovni EU v jednání možnosti dodávek do Evropy v rámci posílení energetické bezpečnosti v souvislosti s energetickou krizí. Vzhledem k rostoucí poptávce a cenám na světových trzích se Katar snaží zvýšit produkční kapacity v Severním poli (NGF – the North Gas Fields), které pokrývá cca 6 tisíc km ² , tj. téměř polovinu oblasti pevninského Kataru. Celkové prokázané zásoby NGF činí více než 900 bilinů kubických stop, což představuje 20 % světových zásob a činí z Kataru třetí zemi na světě s největšími zásobami zemního plynu po Rusku a Íránu.

Aby si Katar své dominantní postavení udržel, připravuje masivní expanzi domácí těžby a produkce LNG ze současných 77 mil. tun ročně na 110 mil. do roku 2025 a až na 127 mil. tun ročně do konce roku 2027. Zdrojem má být postupné rozšiřování Severního pole. Katar přitom velmi dobře vnímá globální trend a tlak na udržitelnost – zelenou energii, nutnost snižovat emise z fosilních paliv a metanu a snaží se tomuto trendu uzpůsobit své strategické sektory, aby neztratily konkurenceschopnost a ziskovost. Kataru momentálně velmi nahrává, že LNG je z pohledu udržitelnosti vnímán jako (přechodně) čistý/čistší zdroj energie. Katar jej navíc dokáže vyrábět relativně efektivně a ekologicky. České firmy by se v Kataru mohly uplatnit subdodávkami bezešvého potrubí, armatur, ventilů, pump, kompresorů a smart měřicí/řídicí techniky a dalších souvisejících inovativních technologií v tomto sektoru.

Po získání pořadatelství MS ve fotbale v roce 2022 nastartoval Katar mohutný stavební boom. Stavební trh měl v roce 2020 objem 42,2 mld. USD a očekává se, že do roku 2026/27 dosáhne 77 mld. USD. Země se orientuje se na zavádění chytrých řešení, aplikací, IoT a dalších technologií, jež umožňují sítě 5G. I po skončení mistrovství bude pokračovat výstavba a modernizace velkých infrastrukturních projektů a budov a zavádění digitalizace v tomto sektoru.

V rámci příprav na Mistrovství světa ve fotbale směřoval největší stavební rozvoj a přípravy ke konci roku 2022. I přes koronavirovou situaci zůstal Katar pevně odhodlán potřebnou infrastrukturu včas dobudovat a mistrovství světa ve fotbale uspořádat podle původního plánu. Stál si za včasným dobudováním veškeré infrastruktury a sportovních stadionů pro FIFA World Cup Qatar 2022. V únoru 2022 byla vidět řada staveb v plném proudu a město bylo doslova celé rozkopané a plné dopravních výluk. Katar se hodlá prezentovat a zvýšit svou mezinárodní prestiž, zviditelnit se jako vítěz, který úspěšně překonal blokádu. Díky Mistrovství chce zajistit budoucí příjmy své ekonomice a propagovat se jako moderní země a atraktivní turistická destinace. Počítá s masivními příjmy od fotbalových fanoušků a předpokládá nejen využití nově zbudovaných sportovních areálů a stadionů, ale i ubytovacích kapacit a další infrastruktury turisty v dlouhodobém horizontu.

Stavební průmysl má v roce 2022 růst o 3,2 %, vlivem oživení v energetickém sektoru, oživením globální ekonomiky a obnovením investic v důsledku ukončení ekonomické blokády Kataru od ledna 2021. Průmysl se začal zotavovat ve druhém čtvrtletí roku 2021 s meziročním růstem o 0,6 %, který byl podpořen neropným sektorem a dokončením implementačních fází v projektech v přístavu Hamad a na mezinárodním letišti Hamad. Růstu pravděpodobně také pomohou vládní kapitálové výdaje v rámci rozpočtu na rok 2022. Očekává se, že stavební produkce v letech 2023 až 2025 poroste v průměru o 4,1 % ročně. Růst má být podpořen investicemi v rámci Katarské národní vize 2030. Ta předpokládá, že do roku 2025 bude do infrastrukturních a rezidentních projektů investováno cca 16,4 mld. USD. Kromě toho země plánuje zvýšit své kapacity produkce zkapalněného zemního plynu (LNG), což podpoří investice do projektů v oblasti ropy a zemního plynu. Ratifikace nového zákona upravujícího partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) má přilákat investice soukromého sektoru do rozvoje infrastruktury, škol a zdravotnických projektů a podpořit růst tohoto odvětví.

Perspektivním segmentem souvisejícím s překotně pokračující výstavbou napříč všemi sektory stavebnictví zůstává likvidace odpadů, jak komunálního, tak generovaného překotným rozvojem ve stavebnictví. Řešení problematiky nakládání s odpady bylo katarskou vládou již dříve identifikováno jako jeden z nejnaléhavějších ekologických problémů Kataru. Vzhledem k rostoucí populaci, dramatickému nárůstu stavebnictví poháněného MS ve fotbale, dalšímu rozvoji cestovního ruchu a vzhledem k celkovému průmyslovému růstu bude v Kataru v blízké budoucnosti i nadále pokračovat vzestupný trend produkce odpadů. Katar produkuje více než 2,5 milionů tun tuhého komunálního odpadu ročně (cca 2,5 kg na obyvatele denně). Až donedávna končila většina pevného odpadu na skládkách a jen zlomek byl recyklován. V Kataru se nacházejí tři skládky – Umm Al-Afai pro objemný odpad domácností, Rawda Rashed pro stavební a demoliční odpad a Al-Krana pro odpad z odpadních vod. Skládky jsou však nejméně upřednostňovanou formou nakládání s odpady s ohledem na životní prostředí. Navíc takovýto způsob likvidace není praktickým řešením pro zemi, jako je Katar, kde je dostupnost půdy značně omezená. Katar bude tento problém řešit i v blízké budoucnosti. Problematiku upravuje plán obsažený v národních rozvojových strategiích (NDS) pro nakládání s odpady vznikajícími napříč sektory. Dne 12. 1. 2022 katarský kabinet přezkoumal integrovaný národní program pro nakládání s pevným odpadem, který byl připraven v souladu s Katarskou národní vizí 2030, Národní rozvojovou strategií, Cíli udržitelného rozvoje OSN. Příležitosti se nacházejí v oblasti nakládání s pevným odpadem, sběru, přepravy, a zejména v recyklaci a zpracování odpadu a výroby energie z něj, dále v oblasti ekologického uzavírání/likvidace starých konvenčních skládek.

Dalším důležitým perspektivním segmentem ve stavebnictví je v zemích Zálivu rychle se šířící trend výstavby tzv. smart cities s aspektem na udržitelnost, v čemž Katar nechce rozhodně zůstat pozadu. Čeští výrobci inovativních technologií by se tak mohli uplatnit, kromě konvenčních dodávek ve stavebnictví, zejména v oblastech s vyšší přidanou hodnotou, jako je IoT, chytrých řešení na míru, od elektrotechniky, klimatizací, živých stěn a fasád, které zvyšují izolační schopnosti budov (mohou snížit výkyvy teplot pláště budov až o 50 %), instalací smart měřičů, smart building managementu až po veškeré související odborné instalace.

Země dlouhodobě dováží zhruba 90 % potravin, stále existuje potenciál na rozšíření jejich sortimentu. Blokáda Kataru umocněná pandemií koronaviru zvýšila tlak na potravinovou soběstačnost základních potravin a otevřela prostor pro dodávky zemědělských technologií a zavádění inovativních postupů. Národní strategie pro potravinovou bezpečnost na období let 2018-2023 usiluje například o zvýšení vlastní produkce zeleniny založením hydroponického skleníkového pěstování. Cílem je dosáhnout 70 % soběstačnosti v produkci rajčat, paprik, okurek, dýní, salátů a dalších druhů. Země počítá také s rozšířením chovu skotu, zejména ovcí a koz.

Katar pocítil krizi silně a uchopil ji jako příležitost pro upevnění svého výsadního regionálního i globálního postavení. Posílil své snahy o ještě rychlejší rozvoj, zejména prioritních oblastí, mezi něž se řadí vedle energetiky, logistiky, cestovního ruchu, i posílení a diverzifikace dodávek v potravinářském sektoru. V důsledku narušených dodavatelsko-odběratelských vztahů kvůli čtyřleté blokádě Kataru, jež ještě více umocnila pandemie covidu-19, Katar pocítil velmi tvrdě potřebu vytvořit si autonomii ve strategických sektorech. Trend posilování potravinové bezpečnosti a soběstačnosti dosáhl v některých oblastech značného pokroku, který má i v příštích letech pokračovat.

Zemědělská produkce se v Kataru za posledních pět let zdvojnásobila. Cíle katarské národní strategie pro potravinovou bezpečnost na roky 2018 až 2023 se daří úspěšně naplňovat. Domácí produkce v mlékárenství dosáhla 105 % stanoveného cíle, pokud jde o denní katarskou spotřebu, a 40 % v oblasti pěstování zeleniny. Katar hodlá uspokojit nároky na spotřebu zeleniny do roku 2023 ze 70 % a bude tento ambiciózní cíl i nadále podporovat. Význam potravinové bezpečnosti a dostatečného zásobení pitnou vodou zesílil zejména vlivem čtyřleté blokády a volatility dodávek v rámci globálních řetězců. Katarská vláda si uvědomuje možné hrozby na straně nabídky, vlivem klimatických změn a hrozeb v regionu a vlivem narůstající spotřeby na straně poptávky. Potravinová nezávislost zůstává pro Katar klíčovou prioritou.

V budoucnu má Katar implementovat třináct iniciativ proto, aby vytvořil lepší potravinový systém, odolnější vůči potenciálním scénářům budoucích nabídkových šoků. Mezi prioritní iniciativy patří strategie potravinového zabezpečení, vytvoření strategických rezerv; mezinárodní obchod a logistika; domácí soběstačnost. Katar plánuje v případě kritických komodit své obchodní partnery geograficky diverzifikovat za účelem snížení rizik na straně vnějších faktorů. Zamýšlí zajistit si tři až pět partnerů na každou kritickou komoditu. Hodlá proaktivně zavést pohotovostní plány k omezení dopadu šoků v zahraničním obchodě nebo vlivem jiných exogenních hrozeb; hodlá rozšířit a zlepšit své výrobní kapacity v oblasti červeného masa (vybudovat výkrmny a chovné farmy pro ovce a kozy) a v oblasti rybářství (rybí farmy). Chce si udržet nově vytvořenou produkci čerstvého mléka a drůbeže na 100 % soběstačnosti; efektivně řídit a flexibilně přesměrovat případné přebytečné kapacity k jiným účelům (přesun přebytku drůbeže do oblasti produkce vajec). Plánuje zvýšit produkci zeleniny založením hydroponického skleníkového seskupení k dosažení 70 % soběstačnosti pěstováním skleníkové zeleniny (např. rajčat, paprik, okurek, tykví, salátů). Hodlá snížit produkci krmiva na bázi čerpání podzemní vody.

Katar chce více zapojit soukromý sektor v oblasti skladování široké škály produktů, které budou působit jako krátkodobý nárazník proti šokům. Plánuje optimalizovat využití vodních zdrojů v zemědělství. Chce zavést integrovaný program využití přebytečných potravin, včetně sběru a zpracování a alternativního využití organického odpadu. Dále zefektivnit domácí model uvádění produktů na trh, aby byla zajištěna transparentnost při stanovování cen, dále chce pomáhat zemědělcům při zlepšování jejich produktivity a kvality produkce. V neposlední řadě hodlá optimalizovat a zjednodušit správu potravinových standardů v Kataru, sledovat bezpečnost potravin v zemi a efektivněji dohlížet na certifikaci kvality.

Perspektivy pro české firmy existují například v možných dodávkách potravin, jako jsou trvanlivé potraviny, mražená zelenina, dětská výživa, nápoje, čokoláda a jiné cukrovinky, produkty zdravé výživy, potravinové doplňky (omáčky, dochucovací přípravky) atp. Vzhledem k omezené rozloze zemědělské půdy a náročným klimatickým podmínkám bude budování vlastních produkčních kapacit v Kataru vyžadovat nejmodernější inovativní výrobní postupy s aspektem na energetické úspory a udržitelnost např. automatizované hydroponické a aquaponické technologie. Takovéto technologie jsou velmi vhodné v zemědělství v pouštních podmínkách, do čehož bude tato bohatá země ochotná investovat nemalé finanční částky.

Katar se v rámci snahy o snížení závislosti ekonomiky na svém energetickém bohatství pomalu odklání od konvenčních technologií. Do svých projektů zavádí ekologicky šetrné technologie. Zkoumá možnosti zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, například fotovoltaiky, větrných elektráren nebo vodíku. Národní strategie pro životní prostředí a změnu klimatu stanovuje cíl snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení obnovitelných zdrojů energie o 25 % do roku 2030.

Katar očekává, že plyn, jako čistší palivo ve srovnání s ropou nebo uhlím, zůstane pro globální ekonomiku po celá desetiletí klíčový. Země vynakládá téměř 30 miliard dolarů na zvýšení své výrobní kapacity LNG přibližně o 50 % v příštích šesti letech. Katar je největším světovým producentem LNG. Má také schopnost přepravovat LNG kamkoli na světě, jelikož disponuje flotilou tankerů, kterou jiné země zatím nemají. Do roku 2027 chce rozšířit produkci LNG na 127 milionů tun ročně. Jelikož plyn má být považován za čistší zdroj energie, katarská produkce plynu má světu pomoci v boji proti změně klimatu globálně díky tomu, že umožňuje přejít od vysoce znečišťujících paliv, jako je ropa a uhlí, k obnovitelným zdrojům energie.

Katar však uvažuje dlouhodobě. V říjnu 2021 premiér a ministr vnitra, šejk Khalid bin Khalifa bin Abdul Aziz Al-Tháni představil katarskou národní strategii pro životní prostředí a změnu klimatu. Jedním z hlavních bodů strategie je snížení emisí skleníkových plynů o 25 % do roku 2030, zvýšení norem kvality vnějšího ovzduší a aktualizace mezních hodnot do roku 2024. Systém veřejné dopravy má být do roku 2022 z 25 % elektrický a do roku 2030 ze 100 % elektrický. Katarský emír Tamim bin Hamad Al-Thani vytvořil nové Ministerstvo životního prostředí a změny klimatu, v čele s Falehem bin Nasserem al-Thánim, jen několik týdnů před konferencí OSN o změně klimatu COP-26 v Glasgow.

Katar investuje do vývoje a využití inovativních technologií a řešení a obnovitelných zdrojů vzhledem k tomu, že má výhodu dlouhého větrného pobřeží a slunečného podnebí. Velké úsilí vynakládá v oblasti výzkumu a vývoje vodíku a bio-energetiky. Vodík je přitažlivou možností paliva, jelikož nevypouští oxid uhličitý.

Udržitelný model výroby vodíku vyvinutý v zemi by byl pro Katar významným milníkem a v souladu s realizací politik vlády, které mají být šetrné ke klimatu. Pro Katar bude výzvou využít svou schopnost vyrábět vlastní H2 palivo a možný potenciál pro vývoz H2 do jiných ekonomik. Katar byl průkopníkem na trhu zemního plynu a v budování dodavatelských řetězců LNG, což způsobilo obrovský posun na globálním trhu s energií. V současné době je jedním z největších vývozců čistší energie na světě. Katar již investoval a počítá s obnovitelnými zdroji. Stanovil cíl zvýšit svůj podíl obnovitelné energie v energetickém mixu v rámci své druhé národní rozvojové strategie 2018–2022 ( QSNDS, 2018 ). Země se zavázala vybudovat rozsáhlé solární elektrárny s kapacitou 800 MW. Chce snížit emise uhlíku, jako součást splnění svého závazku směrem k uhlíkově neutrální ekonomice.

Státní společnost Qatar Energy (QE) podepsala 19. 10. 2021 ve Velké Británii dohodu o spolupráci na projektech modrého a zeleného vodíku. Partneři se zaměří zejména na integrované a škálovatelné příležitosti v klíčových odvětvích, kde by vodík mohl pomoci dekarbonizovat, zejména v oblasti rozvoje průmyslových klastrů a také v odvětví dopravy, se zaměřením na londýnskou metropolitní oblast. Modrý vodík se vyrábí pomocí zemního plynu a výsledný uhlík je zachycen a uložen. Zelený vodík se vyrábí s využitím obnovitelné energie. Dohoda vytváří životaschopnou cestu pro inovace a investice do nízkouhlíkových paliv a technologií v celém energetickém sektoru Spojeného království, což je klíčová oblast investic pro Qatar Energy. Dne 25. října 2021 pak podepsala QE s korejským partnerem dohodu o spolupráci na rozvoji vodíkové energie, jejímž cílem je zlepšit spolupráci v oblasti vodíku mezi oběma zeměmi. Partneři mají spolupracovat na podpoře růstu vodíkového průmyslu, technologickém vývoji a dodávkách vodíkové energie.

Použití zeleného nebo modrého vodíku pro výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou má v Kataru výrazně přispět k růstu průmyslového portfolia. H2 lze použít jako meziprodukt k výrobě široké škály hodnotné produkce, jako je GTL (gas to liquid – proces, který přeměňuje plyn na kapalinu, např. LPG s nízkým obsahem síry šetrnému k životnímu prostředí), methanol a další petrochemikálie. Katar bude v tomto ohledu muset implementovat strategické politiky a investice na podporu vodíku a převzít větší roli ve světovém energetickém mixu. Tento strategický krok pomůže Kataru zaujmout vedoucí postavení a stát se globálním HUBem pro H2. Má potenciál stát se H2 hlavním městem světa.

V Kataru by se mohly uplatnit inovativní společnosti, které se orientují na smart technologie, zaměřené na úspory v energetice, řídicí systémy, fotovoltaiku nebo na výzkum a vývoj inovativních technologií a nových zdrojů energie (vodík). Perspektivní by mohly být katarské investice do českých startupů v tomto odvětví či do výzkumných projektů, dále například spolupráce v rámci vodíkové strategie ČR.

Země pokračuje v masivních investicích do veřejného zdravotnictví, rozšiřuje lůžkové kapacity státních nemocnic. Dlouhodobým cílem je do roku 2033 rozšířit kapacity na 5700 nemocničních lůžek. Zdravotní turistika získává v Kataru na významu a bude ústředním bodem vládní strategie, která usiluje o diverzifikaci ekonomiky. Pro české dodavatele představuje katarský zdravotnický sektor velký potenciál. Uplatnit se mohou zejména v dodávkách zdravotnické techniky, zdravotnických materiálů a některých léků nebo při budování vlastních kapacit v Kataru.

Během posledních několika desetiletí katarská vláda silně investovala do rozvoje integrovaného systému zdravotní péče, který nabízí vysoce kvalitní služby. V důsledku toho byl zdravotnický průmysl svědkem bezprecedentního růstu. Odhady za rok 2020 hovoří o investicích ve výši 8,8 mld. dolarů. Do roku 2024 mají investice dosáhnout 12 miliard dolarů, což odráží neuvěřitelný růst o 360 procent ve srovnání s rokem 2010. Pokud se podaří toto tempo udržet, katarský zdravotnický systém pravděpodobně v příštích několika letech překoná své sousedy z GCC.

Cílem katarské národní vize 2030 je vybudovat komplexní systém zdravotní péče světové úrovně, jehož služby jsou přístupné široké populaci, včetně efektivních a cenově dostupných služeb v souladu se zásadou partnerství při sdílení nákladů na zdravotní péči, pokrytí preventivní a léčebné zdravotní péče. Cílem je vyškolit kvalifikovanou národní pracovní sílu schopnou poskytovat vysoce kvalitní zdravotnické služby. Pokračuje závazek státu poskytnout dostatečné finanční prostředky na udržení zdraví katarského obyvatelstva. Navzdory probíhající privatizaci systému zdravotnictví zůstanou výdaje veřejného sektoru na zdravotnictví dominantním podílem celkových výdajů na zdravotní péči. Soukromý sektor má v budoucnu posilovat svou roli ve zdravotnické infrastruktuře a poskytování služeb v Kataru.

Ambicí Kataru je vytvořit v zemi vysoce kvalitní výzkum zaměřený na zlepšení efektivity a kvality zdravotní péče, integrovaný systém zdravotní péče nabízející vysoce kvalitní služby prostřednictvím veřejných a soukromých institucí působících pod vedením národní zdravotní politiky, která stanovuje a monitoruje standardy pro sociální, ekonomické, administrativní a technické aspekty zdravotní péče. Katarská vláda ve snaze posílit zapojení soukromého sektoru v roce 2019 např. pozvala uchazeče ze soukromé sféry, aby navrhli, postavili a provozovali tři nemocnice na pozemcích vlastněných státem. Partnerství veřejného a soukromého sektoru má přilákat zahraniční investice a podpořit rozvoj trhu s léčivy a zdravotnickými prostředky.

Katar plánuje více využívat soukromý sektor i v rozvoji svého farmaceutického sektoru a zvyšování svých kapacit pro lokální výrobu léčiv. Nově budované podniky mají přispět ke snahám vlády o větší soběstačnost. První katarský farmaceutický výrobní závod, Doha Pharmaceutical Industries (QPI), který zabírá 30 tisíc km ² a má svou vlastní divizi výzkumu a vývoje, QPI Research & Development (R&D), již zahájil výrobu. QPI nabízí široké portfolio generických, značkových generických a volně prodejných léků, i na předpis, vyráběných v zařízeních světové třídy a inovativního centra výzkumu a vývoje v Dauhá. Jedná se o více než 150 léků v první fázi výroby, jež se má rozšířit na portfolio 300 léků, zejménav oblasti analgetik, respirační, kardiovaskulární, gastrointestinální, ve druhé fázi.

Katarská vláda se neustále snaží zlepšovat kvalitu svých zdravotnických služeb pomocí pokročilých technologií a mezinárodních odborných znalostí. Odhaduje se, že trhy se zdravotnickými prostředky, lékařským zobrazováním a IVD měli v roce 2020 hodnotu 0,35 miliardy dolarů. Očekává se, že zejména trh se zdravotnickým vybavením v příštích pěti letech dále poroste. V současné době se trh spoléhá na dovoz, vedený USA, následovaný Evropou a Asií, z důvodu nedostačujících místních výrobních kapacit.

Katar také sleduje různé iniciativy v oblasti výzkumu a vývoje a dává vysokou prioritu vědeckému výzkumu na podporu cílů Katarské národní vize 2030. Přes značný pokrok je katarský farmaceutický průmysl stále v počáteční fázi svého plánovaného rozvoje, kdy řada začínajících výzkumných projektů má ambici vytvořit ze země centrum akademické excelence, výzkumu a vývoje v Medtech. To skýtá příležitost spolupráce s českými výzkumnými institucemi, případně vytváří příležitost českým dodavatelům zdravotnického vybavení, např. nemocničních lůžek a komplexního vybavení, dodavatelům zkumavek, mikroskopů atp. S postupným vznikem špičkové infrastruktury a bezvízového vstupu do více než osmdesáti zemí je Katar na cestě k rozvoji zdravotní turistiky. To představuje příležitost rozvoje v oblasti cestovního ruchu mezi Českou republikou a Katarem. Přestože se Katar stává stále lákavější turistickou destinací, zatím v této oblasti spíše směrem do ČR.

Katar je nejbohatší zemí podle HDP na obyvatele na světě, udržuje svůj status a zároveň ráda vystavuje na odiv luxus a unikátní design. Bohatství, luxusní zboží a vybavení budov nejkvalitnějšími materiály je zcela běžné. Navzdory ekonomické krizi individuální výdaje na luxusní zboží téměř neklesly. Pohybují se kolem 4 000 USD měsíčně, přibližně 12 % průměrného příjmu domácnosti.

Katar je jednou z nejbohatších zemí na světě a výdajové návyky obyvatel této futuristické země byly vždy předmětem zájmu. Průměrné výdaje na luxus v Kataru jsou nejvyšší ze všech zemí GCC. Katar je považován za nejrychleji rostoucí luxusní trh na světě. Drží většinový podíl v některých proslulých italských módních značkách nebo ve významných obchodních domech v Londýně a v Paříži. Katar také vyvíjí vlastní luxusní značky. Katarci jsou považováni za největší kupce zboží na Středním východě, často nakupují v Dubaji. Infrastruktura nákupních center se vzhledem k pořádanému Mistrovstvím světa ve fotbale zlepšuje, přičemž luxusní průmysl představuje obrovský potenciál růstu. Výdaje na luxusní zboží v Kataru zůstaly silné i přes problémy zapříčiněné blokádou a pandemií. Očekává se, že prodej luxusního zboží na Středním východě, který je primárně zastoupen zeměmi GCC, bude do roku 2024 svědkem stabilního růstu o 4,0 %. Přitom Katar se stává regionálním centrem pro luxusní značky.

Pokud jde o sklářský průmysl, katarský dovoz skla a skleněného zboží činil v roce 2020 zhruba 95 milionů USD (podle databáze OSN COMTRADE o mezinárodním obchodu). Katar je v současné době závislý na dovozu surovin i hotových výrobků ve většině segmentů odvětví skla a skleněných výrobků, přičemž segment zpracování plochého skla je jedinou výjimkou. Technické možnosti společností působících v odvětví zpracování plochého skla v Kataru se v posledních letech výrazně zlepšily a přední domácí hráči jsou schopni provádět nejsložitější procesy.

V souvislosti s rozvojem potravinářství v Kataru, jelikož potravinářský průmysl získává od vlády zvláštní význam a očekává se, že v blízké budoucnosti bude jednou z nejdůležitějších složek národního hospodářství, má být v Kataru podpořena vlastní výroba skleněných obalů využitelných v potravinářství. Byly provedeny testy místního písku, aby se potvrdila jeho dobrá kvalita a vhodnost pro výrobu vysoce kvalitních skleněných nádob. Katar hodlá zavést výrobu skleněných nádob používaných při balení vody, nealkoholických nápojů, mléčných výrobků a různých potravin (okurky, oleje, omáčky, džemy, med, aj.), léků a parfémů. Tento průmyslový sektor, využívající ve výrobním procesu plyn, má v Kataru přispět k rozvoji rostoucího potravinářského a nápojového sektoru. Katar má přitom ambici v budoucnu v této oblasti konkurovat v zemích širšího regionu i na dalších světových trzích.

Vzhledem k rychlému rozvoji stavebnictví a vysoké kupní síle na obyvatele existuje v Kataru značný potenciál v oblasti vybavení všech typů budov, od rezidenčních až po luxusní nákupní centra, či v módě. Český sklářský průmysl má v této zemi vybudované dobré jméno. Potenciál je v propagaci designu a flexibilním zhotovením projektů na míru. České sklo, šperky a bižuterie, porcelán, bytové doplňky a umělecká díla představují příležitosti pro české firmy, které budou schopny své originální, inovativní a kreativní produkty katarskému spotřebiteli přiblížit funkční marketingovou kampaní s aspektem na místní preference a zvyklosti náročné klientely. Důležitější než cena výrobku je na katarském trhu jeho image, originalita a zajímavost.

Země pokračuje v digitalizaci své ekonomiky, podporuje rozvoj nejmodernějších inovativních informačních technologií. Země má již funkční pokrytí sítěmi 5G s nízkou latencí a ultrarychlým přenosem dat v reálném čase. Ve spolupráci s katarskou telekomunikační společností vyvíjí řadu aplikací, například v logistice v přístavu Hamad. Zavádění technologických novinek nabízí příležitosti pro řadu českých inovativních firem a startupů působících v oblasti ICT.

Katar je vhodným testovacím místem a odrazovým můstkem pro startupy působící v regionu MENA a GCC. Silná páteř podnikatelského ekosystému v zemi působí jako katalyzátor pro příchozí začínající podniky a malé a střední podniky (MSP). Odborníci ze sektoru digitalizace hodnotí skvělou vybavenost internetovou infrastrukturou Kataru na světové úrovni.

Katar má nejvyšší výdaje na IT na obyvatele v regionu MENA. Je domovem mladé a velmi rozmanité technologicky zdatné populace a tvrdě pracuje na digitální transformaci a vytvoření ideálního prostředí a podmínek pro úspěšné působení a rozvoj společností v oblasti digitalizace. Katarské digitální výdaje v roce 2019 činily 2,3 miliardy dolarů a do roku 2023 mají vzrůst až na 3,2 miliardy. Existuje mnoho příležitostí a masivní podpora tohoto sektoru a spolupráce nejen v rámci místního trhu, ale i na mezinárodní úrovni.

Vzhledem k tomu, že se Katar zhostil organizace prvního Mistrovství světa ve fotbale v regionu, hodlá světu předvést maximální pohostinnost a přátelské prostředí a blýsknout se špičkovou připraveností. Například nově dobudované metro je plně autonomní, oblast telematiky je proto zcela zásadní. Mnoho českých inovativních společností v IT zabývajících se nejnovějšími technologiemi např. AI (Artificial Ingelligence) by tu mohlo využít rostoucí potenciál.

Digitální služby se v Kataru rychle rozšiřují i v sektoru bankovnictví. Např. QNB, největší finanční instituce na Středním východě a v Africe, byla svědkem vysokého rozšíření digitálních kanálů mezi zákazníky, kteří využili digitální inovace banky s aspektem na přístup zaměřený na klienta. Více než 93 % zákazníků QNB v Kataru využívá digitální služby. Banka spustila QNBpay, službu mobilního bankovnictví, která zákazníkům umožňuje provádět bezpečné mobilní bezkontaktní platby. QNB vedla trh při uvádění nejbezpečnějších a nejpohodlnějších platebních způsobů, včetně Fitbit Pay, Garmin Pay a Apple Pay. Od svého spuštění v srpnu 2021 překročil celkový počet transakcí Apple Pay 2,2 milionu, což jasně demonstruje silnou orientaci zákazníků na nové formy digitálních plateb.

Země disponuje širokým vybavením sítěmi páté generace (5G) a zavádí nové aplikace. Do těchto inovativních procesů se zapojuje národní operátor, který působí i v jiných zemích regionu. Sítě 5G jsou nezbytné v zavádění smart technologií do běžného života. Katar tento úkol svěřil právě svému národnímu telekomunikačnímu operátorovi. Ten ve spolupráci s významným asijským poskytovatelem sítí 5G testuje řadu aplikací, které umožňují optimalizaci, např. v případě logistiky a údržby (přístav Hamad), při využití internetu s nejrychlejší dostupnou interkonektivitou a nízkou latencí. Katar si velmi dobře uvědomuje, že tyto inovativní technologie jsou klíčové pro rozvoj ekonomiky, hi-tech sektorů a udržení konkurenceschopnosti země v budoucnosti. Proto pro Katar představují vysokou prioritu, kterou značně finančně podporuje. To do jisté míry odpovídá strategii České republiky, která se rovněž snaží vyniknout v oblasti vývoje a inovací. Mnoho českých inovátorů a startupů by se proto mohlo na katarském trhu uplatnit v oblasti ICT, IoT, ve vývoji aplikací s využitím sítí 5G a v tvorbě ekosystému pro chytrá města aj. Nebo najít stejně smýšlející partnery, případně zdroje financování společných projektů (např. formou crowdfundingu).

Přečtěte si také