ČNB nemění sazby. Nadále bude bránit nadměrným výkyvům koruny

Bankovní rada České národní banky ponechala klíčovou úrokovou sazbu, dvoutýdenní reposazbu, beze změny na úrovni 7,00 procenta. Konsensuálním očekáváním analytiků a ekonomů v anketě Bloomberg bylo zvýšení o 25 bps na 7,25 procenta. Například ekonomové ČSOB či České bankovní asociace počítali s ponecháním sazeb beze změny. Diskontní sazba zůstává na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Klíčové komentáře včetně nové prognózy přijdou na tiskové konferenci od 15:45.

Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Základní sazba setrvala na 7% hodnotě a je tak nejvyšší od dubna roku 1999. "Trh s tím to vývojem vesměs počítal, ačkoli byl mírně rozdělen mezi stabilitou a velmi mírným zvýšením sazeb o čtvrt procentního bodu. Samotné dnešní rozhodnutí by tak nemělo přinést výraznější pohyby na trzích, ačkoli trh bude pečlivě sledovat nadcházející tiskovou konferenci a další signály o budoucím nastavení měnové politiky. Tlak na kurz koruny byl v tomto týdnu opět citelnější, jelikož trh stejně jako na začátku července zkoušel sázet na možné ukončení intervencí a skokové oslabení koruny. Více informací se dozvíme na nadcházející tiskové konferenci," komentuje ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Aleš Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu.
Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Trh v tuto chvíli předpokládá, že se sazby ČNB mohou letos ještě zvýšit, ale poměrně mírně a neměly by přesáhnout 7,5 %. Za rok pak čeká základní sazby na úrovni 6,5 %. Tržní úrokové sazby delších splatností od poloviny června klesají, nejen z titulu vyhlídek na vývoj sazeb ČNB, ale i očekávání trhu na zpomalování světové ekonomiky a pokles obdobných úrokových sazeb v zahraničí. Tlak na zdražování hypotečních sazeb by měl tak vzhledem k uvedenému vývoji na trhu do velké míry ustat," dodává Seidler.

Guvernér České národní banky Aleš Michl, který do funkce nastoupil 1. července, se v okamžiku vstupu do funkce přihlásil ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Prioritou bude podle něj snížení inflace, řekl v dané chvíli. Michl byl v původní skladbě bankovní rady ČNB s dalším členem Oldřichem Dědkem v menšině s názorem, stojícím proti dosavadnímu cyklu prudkého zvyšování úrokových sazeb. Hned po svém jmenování Michl uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Koruna na Michlovo jmenování reagovala prudkým oslabením.

Česká republika musí být s případným dalším utahováním měnové politiky obezřetná, protože domácí i světová ekonomika zpomaluje, řekl před konce července ve svém prvním mediálním vystoupení po zahájení svého funkčního období jeden ze tří nových členů bankovní rady centrální banky Jan Frait. Úrokové sazby jsou podle něj již dostatečně vysoké na to, aby omezily poskytování úvěrů, spotřebu a investice. Zatímco inflace má v nadcházejících měsících zrychlit na přibližně 20 %, pravděpodobně dosáhne letos vrcholu na podzim a centrální banka by podle něj měla na svém příštím zasedání 4. srpna zaujmout prozíravější pohled. "Já určitě nebudu navrhovat snižování sazeb, ale budu zvažovat mezi stabilitou sazeb a případně nějakým mírným nárůstem," řekl před koncem července Jan Frait. "Bude to hodně o diskuzi v bankovní radě a vyhodnocení těch signálů, které přicházejí a které jsou v posledních týdnech spíše na té straně, která velí k opatrnosti před dalším zvyšováním. Ale samozřejmě ta situace se může měnit."

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, rovněž nová členka bankovní rady, hovořila před koncem července jako host Radiožurnálu o výhledu na inflaci, ekonomiku i o svém postoji k měnové politice. „Inflace je velmi vysoká a v příštích měsících bude, bohužel, ještě cílit,“ uvedla Zamrazilová zejména s odkazem na přeceňování cen energií. Dodala ale, že to „určitě není oblast, kterou by mohlo zvýšení měnověpolitických sazeb nějaký způsobem ovlivnit“. „Na debatu nepřijdu předem na sto procent rozhodnutá, co udělám. Jsem člověk otevřený všem názorům,“ řekla ohledně srpnového hlasování Zamrazilová.

Jaké argumenty by ji přiměly přiklonit se k hlasování pro zvýšení sazeb? Byl by to vyšší než očekávaný výsledek HDP tažený především spotřebou domácností a také informace o mzdových vyjednáváních, kde vláda zatím „celkem rozumně odolává tlaku na zvýšení mezd“. Právě roztočení mzdově-inflační spirály vnímá Zamrazilová jako obzvláště vysoké riziko pro ekonomiku. „Pokud by si zaměstnanci vynutili zvýšení mezd o inflaci, tak je to jasná známka toho, že je rozjetá mzdově-inflační spirála… Byl by to důvod pro agresivní zvyšování sazeb,“ uvedla krom jiného.