Maďarská centrální banka opět výrazně zvýší sazby a tím rozhodně nekončí (Ranní zpráva z finančního trhu)

Maďarská centrální banka dnes zřejmě naváže na předchozí rychlé tempo utahování měnové politiky a zvýší základní úrokovou sazbu o 100 bb na 10,75 %. To však ještě nebude konec, když její vrchol očekáváme v prosinci na úrovni 14,50 %. Z ekonomických dat bude sledována zejména spotřebitelská důvěra v USA. V červenci podle našeho odhadu došlo k zastavení jejího poklesu.

Pokles americké spotřebitelské důvěry by se měl zastavit

Maďarská centrální banka (MNB) v reakci na nepříznivý tržní sentiment, rostoucí inflační rizika a výprodej forintu přistoupila v červnu a červenci k výraznému zpřísnění měnové politiky a pokračovat v tom pravděpodobně bude i dnes. To v podstatě předznamenala i tamní bankovní rada ve svém posledním prohlášení, když uvedla, že lze očekávat „rozhodné pokračování cyklu zpřísňování měnové politiky“. Čekáme tak, že maďarská centrální banka dnes zvedne základní úrokovou sazbu o 100 bb na 10,75 %, což je zároveň i tržní konsensus. V souladu s novou strategií MNB, přijatou v červnu, která spočívá ve sladění základní sazby a týdenní depozitní sazby, počítáme, že ve čtvrtek bude druhá zmíněná sazba zvýšena také o 100 bb. Zpřísňování měnové politiky bude podle našeho názoru pokračovat i v následujících měsících. Inflace pravděpodobně dále zrychlí, když v srpnu dojde k výraznému skoku spotřebitelských cen energií. V srpnu předpovídáme další zvýšení sazeb o 100 bb, následovat pak budou tři za sebou jdoucí shodná zvýšení o 75 bb (v září, říjnu a prosinci) a v prosinci přijde ještě jeden poslední nárůst o 50 bb. Úrokové sazby MNB by tak do konce roku měly dosáhnout úrovně 14,50 %. Domníváme se, že maďarský forint bude v nadcházejících měsících postupně oslabovat, neboť na něj nadále doléhá vysoký schodek běžného účtu, energetická krize v regionu střední a východní Evropy a v Německu či složité vztahy s EU (neočekáváme, že by v dohledné době došlo pro Maďarsko k uvolnění peněz z Fondu obnovy).

Za oceánem bude sledován zejména vývoj americké spotřebitelské důvěry. Očekáváme, že index od Conference Boardu se v červenci stabilizoval, především v reakci na pokles cen pohonných hmot (meziměsíčně o 10 %). Rychlý růst spotřebitelských cen je totiž hlavním důvodem klesajícího sentimentu. Ten je v USA nyní zhruba na úrovni loňského února. Oproti Evropě, kde je důvěra spotřebitelů na historických minimech, nebyl pokles sentimentu dosud tak strmý. Rizika jdou však ve směru pokračujícího poklesu, jak naznačuje i tržní konsensus.

Důvěra v českou i německou ekonomiku v červenci klesala

Důvěra v českou ekonomiku v červenci druhý měsíc v řadě klesla. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu se snížil z 6,3 na 3,5 bodu. To je nejnižší úroveň od konce loňského roku. V poklesu pokračovala jak důvěra podnikatelů, tak i spotřebitelů. Ta spotřebitelská se přitom již dostala na nejnižší úroveň za celou dobu sledování, tedy od ledna 2003. Důvodem jsou hlavně obavy domácností ohledně negativních dopadů vysoké inflace na jejich finanční situaci a výkon ekonomiky. V podnikatelském sektoru zaznamenal nejvýraznější meziměsíční pokles důvěry průmysl. Hůře průmyslníci hodnotí především počet nových objednávek a s tím související poptávku po jejich výrobcích. Jako hlavní bariéru růstu produkce nadále uvádí nedostatek materiálu (tuto odpověď zvolilo 39 % dotázaných podniků). Využití výrobních kapacit zpracovatelského průmyslu se v červenci mírně zvýšilo na 83,2 % z dubnových 81,6 %. To je zhruba úroveň ze začátku roku. I přes červencový pokles zůstává důvěra v průmyslu relativně vysoká. Klesající počet nových zakázek pravděpodobně vyvažuje vysoký stav těch z předchozích měsíců, které podniky ještě nestihly vyřídit právě kvůli chybějícím vstupům. To by spolu s postupným uvolňováním dodavatelských řetězců mělo podpořit průmyslovou produkci v nejbližších měsících. Důvěra mírně meziměsíčně klesla také v oblasti obchodu, zatímco ve stavebnictví a službách lehce rostla.

Důvěra německých podnikatelů také v červenci klesla a byla nejnižší od června 2020. IFO index se snížil z 92,2 na 88,6 bodu, zatímco se čekal pokles pouze na 90,1 bodu. Hůře oproti očekávání dopadla zejména složka hodnotící výhled podnikatelů pro následujícího půl roku, snížilo se však i hodnocení současné situace. I zde je důvodem rychlý růst cen, který se podepisuje na nižší poptávce a implikuje riziko možného vzniku recese. Stejným směrem pak působí i případné přerušení dodávek plynu z Ruska, které je stále na stole.

Středoevropské měny se včera vyvíjely rozdílně. Společná evropská měna si připsala zhruba 0,4 %, když proti americkému dolaru po celý den sílila. To zprvu pomáhalo i celému středoevropskému regionu. V odpoledních hodinách však došlo k obratu a česká koruna a maďarský forint nakonec uzavíraly obchodování zhruba na úrovni konce minulého týdne. Posílil pouze polský zlotý, který vůči euru přidal zhruba 1 %. Včerejší obchodování však nepřineslo mnoho kurzotvorných informací a finanční trhy tak především vyčkávají na středeční oznámení rozhodnutí amerického Fedu. Čeká se, že americká centrální banka zvýší úrokové sazby minimálně o 75 bb.