Estonsko chce do roku 2030 skokově zvýšit produkci svých větrných elektráren (13.7.2022)

Do konce dekády se výroba energie z větru v Estonsku skokově a několikanásobně zvedne: Soukromí investoři připravují nové projekty s celkovým výkonem vysoce přes tisíc megawattů. Českým firmám se tak nabízí zajímavá příležitost účastnit se tohoto boomu formou subdodávek pro vznikající větrné parky.

V současnosti se v Estonsku otáčí sto čtyřicet pět větrných turbín s instalovaným výkonem 320 MW, podíl větru na skladbě energie z obnovitelných zdrojů v Estonsku převyšuje 51 %.

Většinu z instalovaných větrných farem provozuje Enefit Green AS, dceřiná společnost mezinárodní korporace Eesti Energia. Firma v současnosti buduje hybridní park vyrábějící elektřinu z větru a slunce v regionu Ida-Virumaa, který bude spuštěn v roce 2023. Větrná farma bude mít výkon 21 MW, solární park bude mít 32 MW. Dalším významným hráčem v tomto sektoru je firma Utilitas. Firma společně se společností Graanul Mets, největším soukromým vlastníkem půdy v Estonsku, plánuje výstavbu více než 100 míst pro nové větrné turbíny s odhadovaným celkovým výkonem přes 500 MW.

Parky vzniknou také v Baltském moři

Největší pozornost se ovšem upírá k instalacím v příbřežních vodách Baltského moře. Jestliže výkon pevninských parků vyroste na tisíc megawattů, projekty instalované v moři počítají rovnou s výkonem tisíc pět set megawattů. Postupně mají vzniknout hned tři velké offshore projekty s celkovou kapacitou 1490 MW: 700 MW dodá projekt poblíž ostrova Hiiumaa od Nelja Energia, 600 MW projekt v Rižském zálivu od Eesti Energia a 190 MW farma poblíž západního pobřeží Estonska od Neugrund OÜ. Pokračuje také příprava estonsko-lotyšského projektu příbřežní větrné farmy ELWIND, v současné chvíli vzniká studie proveditelnosti, která předloží návrh nejlepšího umístění větrného parku.

V souvislosti s rozvojem příbřežních větrných parků se dozorčí rada přístavní společnosti Tallinna Sadam rozhodla investovat 53 milionů eur do vybudování nového 310 metrového přístavního mola v přístavu v Paldiski. Nový přístav bude dokončen do roku 2025. Nové molo zajistí kapacitu přístavu pro přijímání vysoce ponorných speciálních plavidel pro stavbu pobřežních větrných farem a přepravu komponentů větrných turbín.

Příležitosti pro české firmy

Veškeré připravované projekty budou kromě samotných turbín vyžadovat širokou škálu dalších dodávek včetně řešení přepěťové ochrany, kabelové instalace, rozvodných sítí, řídících a monitorovacích systémů a systému propojení s elektrickou sítí na pevnině. Větrné parky budou kromě samotné elektroinstalace vyžadovat také stavební, průzkumné a udržovací práce, dodávky řešení pro řízení a management parku, sledování výkonu, mapování mořského dna či zabezpečení provozu v okolí parků. Česká republika v tomto ohledu může nabídnout řadu špičkových a inovativních řešení. Zásadním tématem v estonské veřejné debatě samozřejmě zůstává také otázka dopadu na životní prostředí v zemi, poptávané tak budou také studie proveditelnosti, dlouhodobá měření dopadů na přírodu a také inovativní řešení snižující zátěž pro baltský ekosystém.

Veškeré veřejné zakázky v Estonsku lze dohledat v Národním registru veřejných zakázek. V současné chvíli probíhá např. poptávka na dodávku turbín a dalšího vybavení pro větrné parky v Sopi a Tootsi. Zadávací dokumentace je běžně dostupná v angličtině, v tomto jazyce lze většinou podávat i nabídky. Společnosti podnikající v tomto sektoru sdružuje Estonská asociace pro větrnou energii, skrze kterou mohou české firmy oslovit potenciální zákazníky.

Petr Preclík, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Estonsku