Diskusní fórum ČNB v Hradci Králové - cenová stabilita hlavní úkol ČNB, digitální měna ČNB a budoucnost koruny

V úterý 17. května se v Hradci Králové konalo historicky první Diskusní fórum ČNB, které Česká národní banka pořádala ve spolupráci s Fakultou informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Řešila se inflace, o které odborníci i zástupci veřejnosti diskutovali s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem, a také téma digitální měny centrálních bank, které uvedl člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. Do diskuse se zapojili i diváci on-line přenosu.

Co je cenová stabilita, hlavní úkol ČNB?

Česko zažívá nejsilnější inflační vlnu od roku 1993. Tématem prvního panelu, který uvedl Jiří Rusnok, byla cenová stabilita. Guvernér v úvodu shrnul příběh a zdroje současné inflace, popsal její česká specifika a vysvětloval důvody způsobu boje s inflací, který ČNB zahájila v červnu 2021 cyklem zvyšování sazeb.

„Inflace se nesmí nechat být, nesmí se spoléhat na to, že se sama přežene. Znamenalo by to, že se zabuduje v mysli lidí a všichni budou kalkulovat s inflační přirážkou. A s tím se bojuje těžce. Inflace se sama nikdy nepřežene a situace je vážná, ČNB na ni nemůže rezignovat,“ řekl J. Rusnok. Také zmínil nedávné setkání guvernérů centrálních bank v Basileji. Podle něj bylo na diskusi vidět, že nastal dramatický obrat v myšlení a závěr diskuse byl jasný – inflační vlak se rozjel a bude těžké jej zastavit.

Po vystoupení guvernéra následovala panelová diskuse s Danou Hájkovou, ředitelkou odboru měnové politiky a fiskálních analýz ČNB, Jakubem Seidlerem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, Lukášem Režným, odborným asistentem Fakulty informatiky a managementu UHK, a Jiřím Hlavatým, generálním ředitelem a majitelem textilní společnosti JUTA a.s..

Dotazy do diskuse posílali i diváci: lze odhadnout, jaká by byla inflace, kdyby ČNB úrokové sazby nezvyšovala? „Kdyby sazba zůstala na úrovni 0,25 procenta, představovalo by to extrémně uvolněnou měnovou politiku ve výrazně inflačním prostředí. Takový experiment udělalo Turecko, které teď čelí inflaci na úrovni 70 %,“ uvedla Dana Hájková. „Pokud by ČNB úrokové sazby nezvyšovala, byla by nyní inflace v ČR minimálně 20–30 % a kurz koruny by byl 30 Kč za euro,“ přišel s vlastním expertním odhadem guvernér Rusnok.

Na dotaz, proč ČNB necílí na nulovou inflaci, měl guvernér Rusnok jednoduché vysvětlení: „Ve vyspělém světě na model nulové inflace zatím nikdo nepřešel, cenová stabilita je nízký růst cen kolem 2 %,“ řekl. Vyvrátil i „mýtus“, že měnová politika nefunguje, protože ČNB zvyšuje úrokové sazby a inflace přitom stále stoupá. „I v normální době měnová politika působí na inflaci nejdříve po 12 měsících. Snižování inflace v důsledku naší měnové politiky uvidíme za čtvrt až půl roku, pokud nepřijdou další černé labutě,“ dodal.

Digitální měna ČNB: budoucnost koruny

Tématem druhého diskusního panelu, který uvedl člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek, byly digitální měna centrální banky neboli CBDC. ČNB se tomuto tématu veřejně věnovala vůbec poprvé. Oldřich Dědek svou prezentaci zahájil s podtitulem „Prozatím je více otázek než odpovědí“.

Jak si představit CBDC v praxi? „Mobilní aplikace, kterou máme ve svém telefonu, zprostředkuje přístup k e-korunám, které budou digitálními penězi centrální banky. ČNB by mohla určovat jednotný design a základní funkce e-peněženek, jejich správu by však vykonávaly pověřené finanční instituce,“ uvedl pan Dědek.

O digitálních penězích emitovaných centrální bankou jako o nové formě peněz poté diskutovali také Michal Vodrážka, ředitel odboru regulace finančního trhu III sekce regulace a mezinárodní spolupráce ČNB, Tomáš Hládek, poradce České bankovní asociace a gestor její Komise pro platební styk, Dominik Stroukal, hlavní ekonom platební instituce Roger, a Ivan Soukal z Katedry ekonomie Fakulty informatiky a managementu UHK.

Jaká zazněla pro a proti? K zavedení CBDC může motivovat klesající zájem o hotovost, což ale v případě ČR neplatí, „ačkoli se zdá, že hotovost je méně využívána k placení,“ doplnil Oldřich Dědek. Naopak silný motiv pro zavedení CBDC je snaha o finanční inkluzi a zlevnění remitencí. Zaváděny jsou tak v rozvojových zemích s omezeným přístupem lidí k bankovním účtům, avšak s dostatečným pokrytím mobilních sítí. Patří sem země jako Bahamy, ostrovní státy východního Karibiku nebo Nigérie. „Z rozvinutých zemí se CBDC věnují ty největší z geopolitických důvodů, konkrétně ve snaze zachovat či zvýšit používání jejich měn, což je případ USA a států eurozóny, a tento motiv u státu velikosti ČR není,“ řekl Michal Vodrážka. „Lidé od CBDC očekávají vyšší anonymitu a soukromí platebních transakcí, to ale samo o sobě nemůže odůvodnit existenci CBDC. Stejně tak pro ČNB není relevantní motiv odklonu veřejnosti od bankovek a ani přínos CBDC pro provádění měnové politiky není prozatím přesvědčivý,“ řekl Oldřich Dědek. Dodal, že téma je to velké, ale postoj ČNB je v této oblasti zatím spíše „monitorující“.

Jak by CBDC fungovaly vedle hotových peněz a bezhotovostních plateb? Jaká jsou rizika CBDC, zejména v oblasti soukromí? CBDC versus kryptoaktiva – v čem se liší a co mají společného? Odpovědi nejen na tyto dotazy najdete v záznamu z této akce.

Do auly hradecké univerzity zavítali studenti a pedagogové UHK, podnikatelé a manažeři firem z Královéhradeckého kraje, analytici finančního trhu a rovněž zástupci veřejnosti. Diskuse byla zároveň přenášena on-line prostřednictvím webu ČNB a její diváci měli možnost se do ní zapojit formou chatu. Záznam z akce je k dispozici na webu ČNB.

Cílem tohoto nového diskusního formátu je přiblížit veřejnosti roli ČNB, a to formou diskuse se zástupci podnikové i akademické sféry, do které je zapojena i veřejnost včetně studentů vysokých a středních škol. Příští Diskusní fórum plánuje ČNB uspořádat na podzim letošního roku.

Představení ČNB jako zaměstnavatele

Jaká místa a stáže ČNB nabízí, představili zájemcům personalisté z ČNB. V kategorii „bankovnictví a investice“ se ČNB v hlasování studentů českých vysokých škol již řadu let umisťuje mezi nejžádanějšími zaměstnavateli. Více informací najdete na webu ČNB.