Růst HDP v 1q24

ČSÚ předběžně odhadl růst české ekonomiky v 124 na +0,5 % mezičtvrtletně a +0,4 % meziročně. 

Kolega Jirka Polanský k tomu v Bleskovce napsal: „To je sice stále velmi nízké číslo, ale celkově data naznačují, že se česká ekonomika vymaňuje ze stagnace a začíná opět růst. To by mělo pokračovat i v dalších čtvrtletích.“

V doprovodném komentáři ČSÚ naznačil, že za mezičtvrtletním růstem byla především spotřeba domácností a celkové investice. Zatímco u spotřeby domácností je historka jasná (reálné mzdy začaly růst, nálada domácností se zlepšila), u investic je to trochu záhada.

ČSÚ mluví o „celkových investicích“ (které obsahují vedle standardních investic do nemovitostí, strojů atd. také změnu zásob), což by naznačovalo, že významná část příspěvku investic přišla ze strany zásob.

Přitom ale právě u zásob pozorujeme v posledních čtvrtletích významné záporné příspěvky. Nelze tedy vyloučit, že firmy hromadí vstupní zásoby v očekávání rychlého probuzení poptávky (tj. že se snaží neopakovat scénář z roku 2021, kdy po skončení pandemického útlumu poptávky bylo najednou lecčeho málo). 

Dnes se odehraje standardní jednání bankovní rady ČNB ohledně nastavení úrokových sazeb. K tomu stačí opět zopakovat to, co věstil už Jirka na závěr zmíněné Bleskovky: „čekáme další snížení sazeb o 50 bazických bodů. Rizika vidíme jako vyrovnaná, když na jedné straně zůstávají sazby stále výrazně nad inflací, což by umožnilo větší pokles sazeb. Na straně druhé ale v české ekonomice sílí některé proinflační faktory, které by měly udržet ČNB v opatrnosti. Mezi nimi je nejdůležitější vysoký růst cen služeb, slabá koruna, očekávané ekonomické oživení, které vzhledem ke zlepšení spotřeby bude proinflační, a také růst cen zemědělských výrobců.“ 

Přečtěte si také