Co čekat od inflace v příštích měsících? Proinflační působení potravin v dalších měsících ještě zesílí
Růst
spotřebitelských cen dosáhl v březnu meziročně 12,7 % z únorových 11,1 %. To je
nepatrně více než medián očekávání trhu, jež počítal s 12,4 %. Ovšem nejistota
ohledně vývoje inflace zůstává i nadále výrazná, což mimo jiné odráží i rozptyl
očekávání od 12,0 % až po 13,2 %. Nejen že je statistika inflace ovlivněna
výkyvy mezi poptávkou a nabídkou a omezeními v dodavatelských řetězcích, ale od
března nově i válkou na Ukrajině, která představuje nákladový inflační šok.
Ten se projevil v
březnové statistice skrz dražší ceny pohonných hmot, a tudíž proinflačním
vývojem v oddíle dopravy. Dopad snížení spotřebních daní na benzin i naftu v
období od června do září by měl být v kontextu průměru inflace za celý rok 2022
minimální. Další zdražení bylo zaznamenáno také u energií (zemní plyn +7,4%
m/m, elektřina +1,7 %), což posunulo ceny vzhůru v oddíle bydlení (viz tabulka
níže). Ceny potravin si drží spíše umírněnou dynamiku v kontextu vývoje cen na
světových trzích s agrárními komoditami. V příštích měsících podle nás
proinflační působení potravin ještě zesílí.
Spotřebitelská inflace | |||||
---|---|---|---|---|---|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
||
v % r/r | 12,7 |
11,1 |
12,7 |
12,4 |
9,8 |
v % m/m | 1,7 |
1,3 |
1,6 | 1,4 |
- |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB |
Inflace se od začátku roku drží výrazně nad prognózou ČNB, která mezi lednem a březnem počítala s navýšením z 9,4 % na 9,8 %. S překvapivě vyšší inflací současně narůstají také inflační očekávání. To nutí ČNB jít s úrokovými sazbami výše než původně zamýšlela i přesto, že od primárních dopadů války na Ukrajině do inflace odhlíží. K opatrnosti ale na druhé straně vybízí rizika výkonu ekonomiky a velmi nejistý výhled.
Inflace zakončila první kvartál těsně pod 13 %. Největší podíl na březnovém výsledku měly kategorie bydlení a dopravy, kde se odráží vyšší ceny energií a zdražení u čerpacích stanic. Ceny zboží meziměsíčně vzrostly o 2,5 %, ceny služeb o 0,4 %. Pro další měsíce očekáváme, že dynamika cen zboží bude převyšovat dynamiku služeb, jelikož segment zboží je více energeticky náročný. V uplynulých měsících jsme byli zvyklí na vyšší jádrovou než celkovou inflaci. Letos se pořadí prohodilo díky nárůstu cen energií i potravin, které ještě vystoupají v důsledku války na Ukrajině. Na druhé straně záporné reálné mzdy a nejisté vyhlídky ekonomiky snižují domácí poptávku a jádrová inflace by tak neměla již výrazně narůstat. Její další vývoj zahaluje do nejistoty především položka imputovaného nájemného, která se zvyšuje (mimo jiné) při růstu cen stavebního materiálu. Poptávková inflace tak bude upadat a vystřídá ji inflace nákladová. V průměru odhadujeme letošní celkovou inflaci na 12,6 %, vrcholit by měla pod 14 % na začátku léta.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz