Sociální a ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině

V souvislosti s nárůstem cen potravin generální tajemník varoval před zaváděním ochranářským opatřením, které by ceny potravin mohly ještě zvýšit. Důležité bude dle něj zachovat chladnou hlavu a tržní principy otevřených ekonomik. Ve vztahu evropské závislosti na ruské ropě a plynu v oblasti energetiky zmínil, že pravděpodobná odezva hospodářské politiky, tj. snižování energetické intenzity hospodářství a závislosti na fosilních palivech, je z dlouhodobého hlediska v souladu s klimatickými cíli. Konflikt může transformaci hospodářství zásadně urychlit především v politické rovině. Zmínil také potřebu společného řešení uprchlické krize ze strany evropských zemí.

Laurence Boone připomněla, že globálním důsledkem válečného konfliktu bude z hlediska ekonomiky tlak na růst cenové hladiny a zpomalení růstu světového HDP. Vzhledem ke sníženému exportu obilovin z Ukrajiny a Ruska je dle Boone třeba zvýšit vlastní produkci, přizpůsobit dodavatelské řetězce a zdržet se protekcionistických opatření. Upozornila také, že automobilový a letecký průmysl ponese nepříznivé dopady výpadku ruských exportů kovů a paliv. Ve vztahu k uprchlické krizi je pak zásadní ubytování uprchlíků, zajištění zdravotní péče a integrace dětí do vzdělávacího systému a dospělých na trhu práce.

Boone také ve svém vystoupení zmínila hlavní doporučení OECD pro hospodářskou politiku členských zemí. Dobře nastavená a cílená fiskální opatření poskytnou potřebnou podporu s minimálním inflačním efektem. OECD doporučuje vyvarovat se zavádění plošných opatření, vlády by měly upřednostnit cílená a dočasná opatření na podporu nízkopříjmových domácností. OECD rovněž zdůraznila klíčovou roli investic veřejného a soukromého sektoru pro posílení energetické bezpečnosti a pro financování přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Celá zpráva z tiskové konference je dostupná na stránkách OECD: https://www.oecd.org/economic-outlook/