ČSÚ: Covid-19 ovlivnil spotřebu potravin v Česku

Jak se změnil vztah Čechů k jídlu během pandemie? V loňském roce častěji promýšleli nákupy a z jídelníčku vyškrtávali ryby, alkohol a sladkosti. Na druhou stranu si ale více vážili místních potravin a jejich pěstování.

Autoři šetření, které se uskutečnilo v rámci programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost a o němž na svém webu a v tiskové zprávě informovala Akademie věd ČR, navázali na mezinárodní výzkum z roku 2020 a od října 2021 sledovali, jestli a jak se mění postoje Čechů k jídlu s další vlnou covidu-19. „Ve veřejném prostoru často zaznívalo, jak se ohromně zvýšily nákupy jídla online a další silné výroky. Nás proto zajímalo, jak to je doopravdy – v kontextu celé republiky,“ uvedla jedna z badatelek Zdeňka Smutná z Univerzity v Ústí nad Labem.

Nákupy v supermarketech i u místních

Lidé stále nejčastěji nakupují ve velkých obchodech (88 %), nicméně zhruba pětina dospělé populace méně často než v době před pandemií. Malé obchody, např. zelinářství, pekařství apod., si zachovávají stabilní pozici, jako další zdroj nákupu ovoce, zeleniny, čerstvých a trvanlivých potravin je uvedlo průměrně 39 % respondentů. V roce 2020 to byla asi třetina. Oproti roku 2020 se mírně zvýšil podíl nákupu na farmářských trzích (na rozdíl od předchozího roku již nebyly zavřené) a odběru přímo u pěstitelů či výrobců. Výzkumníci se pak více zaměřili na skupinu 106 lidí (21 % respondentů), která v dotazníku uvedla zkušenost s místním jídlem.

V rámci této skupiny lidé stabilně nejčastěji nakupovali ze dvora přímo na farmě, jak uvedlo téměř 71 % těch, kteří mají zkušenost s místním jídlem. Asi třetina odebírala různým způsobem farmářské bedýnky. Inzeráty na sociálních sítích využívalo 17 % respondentů a 10 % dotázaných se zúčastnilo samosběru úrody přímo na polích, což je v poslední době medializovaná aktivita. Nejčastěji byly zmíněny jahody, jablka, meruňky a třešně, ze zeleniny brambory, cibule, mrkev, papriky a rajčata.

Omezujeme se, ale ne tak úplně zdravě

Omezení nákupu vybraných položek z finančních důvodů (ve srovnání s dobou před pandemií) se projevuje nejvíce u čerstvých ryb (17 % respondentů), alkoholu (16 %) a sladkostí (13 %). Méně příznivá je nejen nižší spotřeba ryb, ale také čerstvé zeleniny a ovoce. Navíc lidé, navzdory zdravotním doporučením, nekonzumují ovoce a zeleninu denně, což uvedlo pouze 35 % respondentů. O stravovacích návycích kromě toho vypovídá, že Češi denně nejvíce konzumují chléb a pečivo. Překvapením pak může být, že čerstvé maso si denně dopřejí jen 4 procenta respondentů, přičemž dalších 18 % ho konzumuje 4–6 x týdně.

Celková spotřeba potravin v Česku v roce 2020 vzrostla

V roce 2020 připadlo na jednoho obyvatele Česka v průměru více masa, mléka a mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, rýže i luštěnin. Poklesla naopak spotřeba pekárenských výrobků, brambor, tuků a olejů. Uzavření restaurací mělo vliv na pokles spotřeby nealkoholických i alkoholických nápojů. Nižší spotřeba nealkoholických nápojů než v roce 2020 byla naposledy v roce 2001, v případě alkoholických v přepočtu na 100% alkohol v roce 1996. Spotřeba piva meziročně poklesla o 6 litrů na 140 litrů na obyvatele, u vína o půl litru na necelých 20 litrů. Více informací naleznete v publikaci ČSÚ Spotřeba potravin – 2020.