Ranní okénko - Rusko-Ukrajinská krize je proinflačním rizikem

Den zahájí zveřejnění lednového vývoje českých průmyslových cen. Náš odhad pracuje se zdražením o 0,6 % oproti prosinci, nicméně přicházející výsledky z regionu (například Polska), či nečekaný skok cen v Německu (přesahující 2 %), naznačují větší nárůst cen průmyslových výrobců i v české ekonomice.

Co se týče vývoje cen, je další eskalace konfliktu na Ukrajině proinflačním rizikem. Ukrajina je agrární ekonomikou, zvyšování cen by tedy šlo skrze zdražování zemědělských produktů, což by se ve spotřebním koši projevilo vyššími cenami potravin. Další zdražující položkou by byly energie. Jedna z uvalených sankcí ze strany EU na Rusko zahrnuje pozastavení schvalování plynovodu Nord Stream 2 propojujícího Rusko přímo s Německem. A zhruba 18 % dovozeného zemního plynu mířícího do Česka přichází z Ruska.

Z pohledu zahraničního obchodu ale česká ekonomika není na Rusko výrazně napojena. Podíl českého exportu do Ruska činí zhruba 2 % celkového exportu, což je od krymské invaze pokles z původních 3 %. Podíl importů z Ruska na celkových importech se pak pohybuje také poblíž 2 %.

Finanční trhy byly kvůli geopolitickým rizikům volatilní. Futures na energie včera vzrostly, stejně jako ropa, která se přiblížila k 100 USD/barel. Na pozadí zvýšeného rizika se zvýšila cena zlata a výnosy amerických dluhopisů poklesy. Koruna oslabila o 0,6 % na 24,55 EUR/CZK. Reakce ale byly v průběhu dne opět korigovány. Například koruna dnes ráno ztráty zmírňuje poklesem na 24,49. S volatilitou lze počítat i nadále dokud nebudou známy parametry sankcí. Evropa i USA již oznámily první „várku“ sankcí, nicméně pokud Rusko dále vyhrotí situaci, následovaly by další. Finanční trhy bývají geopolitikou zatíženy jen krátkodobě. Tentokrát ale nepůsobí osamoceně jako v případě anexe Krymu v roce 2014. Přidávají se k energetickému šoku a blížícímu se cyklu utahování měnových podmínek hlavních centrálních bank ECB a Fedu.

Evropský i globální ekonomický kalendář je dnes prázdný. Výjimkou je zveřejnění důvěry německých spotřebitelů z dílny výzkumného institutu GfK. Spotřebitelská důvěra v Německu poklesla z úrovně -6,7 na -8,1 a dostala se tak na hodnotu z letošního jara. Trh přitom očekával mírné zlepšení na -6,3.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář