ČNB nakoukla do karet českým prodejcům

Následující graf srovnává růsty dovozních cen v prosinci 2021 (tj. nákupních cen po zohlednění vývoje kurzu) s růstem českých maloobchodních cen v lednu 2022, tj. předpokládá měsíční zpoždění mezi dovozem a prodejem v obchodě.

Z grafu plyne, že přinejmenším u těchto typů zboží byl růst dovozních cen v prosinci daleko menší (i díky posílení koruny) než následný růst maloobchodních cen v lednu. Graf tedy působí dojmem, že řetězec počínající dovozci a končící maloobchodními prodejci zřetelně navýšil příspěvek z nákupu a prodeje zboží do své ziskové marže.

Jistou – ale asi ne zásadní – pochybnost na tuto interpretaci vrhá skutečnost (kterou ČNB v analýze čestně přiznává), že v dané skupině maloobchodního zboží je zčásti i zboží vyrobené v Česku, přičemž dopad růstu velkoobchodní ceny tohoto zboží Made in Czechia na hospodaření maloobchodního prodejce nebyl pochopitelně tlumen posilováním koruny (ledaže si cenu dohadují v eurech už i firmy obchodující s těmito artikly v rámci Česka).

Zástupci českého maloobchodu reagovali na tuto analýzu dost podrážděně. Faktem je, že do ceny výrobku „na krámě“ se kromě dovozní ceny (a kurzu) promítají i další faktory, jako je cena za vnitrozemskou dopravu, nájem prostor, mzdy personálu atd. Ale že by tyto vstupy zdražily natolik, aby to vysvětlilo onen v grafu viditelný rozdíl?

Další možností je, že dochází ke zkreslení skutečnosti. Buď na straně ČSÚ (možná zkoumá v každé z vybraných kategorií tak málo reprezentantů, že výsledné cenové indexy jsou jen málo vypovídající), nebo na straně prodejců (v nastalém cenovém zmatku a v ovzduší silné poptávky českých domácností si skutečně zkusili navýšit marže, jak je podezírá ČNB, ale z reputačních důvodů to veřejně popírají, na což se těžko reaguje, protože jim do účetnictví samozřejmě nikdo z nás nevidí). 

Michal Skořepa, analytik České spořitelny