Podle výsledků sčítání lidu žilo k 27. březnu 2021 v Česku 10 524 167 obyvatel. Jejich průměrný věk byl 42,7 let a mezi sečtenými bylo 50,7 % žen a 49,3 % mužů.

13. ledna 2021

Podle výsledků sčítání lidu žilo k 27. březnu 2021 v Česku 10 524 167 obyvatel. Jejich průměrný věk byl 42,7 let a mezi sečtenými bylo 50,7 % žen a 49,3 % mužů. Oproti minulému sčítání vzrostl počet osob s vyššími stupni vzdělání. Ve srovnání s rokem 2011 přibylo téměř 195 tisíc domů.

Sčítání 2021 začalo tzv. rozhodným okamžikem o půlnoci z 26. na 27. března a skončilo v úterý 11. května 2021. Jednalo se o historicky první online sčítání lidu v naší historii. Počet obyvatel České republiky činil 10 524 167 osob, což bylo o 87,6 tisíc více proti předchozímu sčítání v roce 2011. „Je velmi potěšující, že plných 85 % obyvatel se sečetlo elektronicky a listinné formuláře se tak staly spíše doplňkovou formou. Předčilo to naše původní očekávání. Český statistický úřad také v maximální míře využil data z registrů státní správy, aby respondenty zatížil co nejméně,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Sčítání přitom probíhalo za nepříznivých podmínek pandemie onemocnění covid-19.

Téměř polovina obyvatel (48,2 %) žila ve čtyřech krajích – v Hlavním městě Praze, kraji Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském. Hlavní město Praha se od ostatních krajů odlišuje nejnižším průměrným věkem 41,4 let, nejnižším podílem obyvatel s českým státním občanstvím (86,1 %) a nejvyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných (35,9 %). V Karlovarském a Ústeckém kraji byl nejnižší podíl vysokoškoláků a věřících hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti a nejvyšší podíl rozvedených a bez náboženské víry. Nejstarší obyvatelé s průměrným věkem 43,8 let žili ve Zlínském kraji. V krajích na Moravě byl patrný vyšší podíl obyvatel moravské národnosti.

Průměrný věk obyvatel dosáhl 42,7 let, přičemž o něco vyšší byl u žen (44,1 let) než u mužů  (41,2 let). Od předchozího sčítání v roce 2011 zestárli muži i ženy v průměru o 1,7 let. Mezi sečtenými představovaly děti ve věku 0–14 let 16,1 %, osoby v produktivním věku 63,5 % a senioři ve věku 65 a více let 20,4 %. Zastoupení dětí mladších 15 let dosáhlo nejvyšších hodnot (17,9 %) ve Středočeském kraji a nejnižších (15,3 %) v Hlavním městě Praze a Karlovarském kraji. V produktivním věku (15–64 let) se nacházel nejvyšší podíl obyvatel v Hlavním městě Praze (66,3 %) a nejnižší v Královehradeckém kraji (61,9 %).

Ze sečtených obyvatel ve věku 15 a více let bylo 32,1 % svobodných a 45,6 % ženatých či vdaných. Mezi ovdovělými výrazně převyšují ženy (13,3 %) nad muži (2,9 %).

Podle Sčítání 2021 tvořili 4,7 % obyvatel cizinci. Mezi nimi byly v populaci zastoupeny nejvyšším podílem osoby se státním občanstvím Ukrajiny (1,4 %), Slovenska (0,9 %) a Vietnamu (0,5 %). Obyvatelé s cizím státním občanstvím ze zemí EU tvořili 1,5 % populace a mimo zemí EU 3,2 % populace.

„Z výsledků sčítání vyplývá, že v České republice nadále vzrůstá zastoupení osob s vyššími stupni vzdělání. Počet vysokoškolsky vzdělaných přesáhl 1,5 milionu a oproti minulému sčítání vrostl i počet lidí s úplným středním vzděláním zakončeným maturitou,“ upozorňuje Robert Šanda, věcný gestor Sčítání 2021. Z patnáctiletých a starších obyvatel má již 53,1 % alespoň střední vzdělání s maturitou nebo vyšší. Lidé se středním vzděláním nebo vyučením bez maturity tvoří asi třetinu populace, stejně jako ti se středním vzděláním s maturitou. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním byl 18,7 % (v roce 2011 to bylo 13,2 %).

Dobrovolnou otázku na národnost zodpovědělo 68,4 % obyvatel. K české národnosti se přihlásilo 83,8 % z těch, kteří otázku na národnost vyplnili (konkrétně 6 033 621 osob), k moravské národnosti pak 5,0 % (359 621 osob) a k národnosti slezské 0,2 %. Z dalších národností byla nejčastěji deklarována národnost slovenská (1,3 %), ukrajinská (1,1 %) a vietnamská (0,4 %). Oproti Sčítání 2011 vzrostl počet obyvatel hlásících se ke dvěma národnostem. Nejčastějšími kombinacemi jsou česká – moravská (179 721 osob), česká – slovenská (59 336 osob), česká – evropská (5 379 osob), česká – romská (12 472 osob) a česká – německá (9 936).

Odpověď na náboženskou víru, která rovněž spadala mezi dobrovolné otázky, vyplnilo 69,9 % obyvatel. V odpovědi 18,7 % z nich deklarovalo, že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti. Z církví a náboženských společností byla nejvíce zastoupena Církev římskokatolická, která představovala desetinu všech odpovědí (741,0 tis. osob). Odpověď „bez náboženské víry“ tvořila více než dvě třetiny (68,3 %) odpovědí.

„Domovní fond se v Česku rozrostl na 2 353 024 domů a ve srovnání s rokem 2011 tak přibylo téměř 195 tisíc domů. Za posledních 30 let se jejich počet u nás zvýšil dokonce o více než 484 tisíc, což představuje pětinu celkového domovního fondu,“ říká Robert Šanda. Nejrozšířenějším typem vlastníka domů byly fyzické osoby, které vlastnily 88,4 % všech domů. Druhou nejčastější formou vlastnictví bylo „spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)“, které bylo evidováno u 146 799 domů. Vlastnická struktura domů nebyla poprvé v historii sčítání zjišťována přímo od respondentů, ale byla odvozena z evidovaných údajů v katastru nemovitostí. Zhruba každý čtvrtý dům v Česku pochází ještě z období před rokem 1946.

Dnes zveřejněná data bude Český statistický úřad v příštích měsících dále doplňovat do většího územního detailu. Ve druhém a třetím čtvrtletí 2022 přibydou informace o bytech a další charakteristiky obyvatelstva. Ve čtvrtém čtvrtletí budou zveřejněna data o domácnostech a dojížďce. Veškeré aktuální informace včetně tabulek a kartogramů jsou uvedeny na webu www.scitani.cz.

 

Kontakt:
Jolana Voldánová
tisková mluvčí Sčítání 2021
+420 704 659 357
jolana.voldanova@scitani.cz