Ekonomické charakteristiky cizinců - Cizinci v Česku podle výsledků sčítání lidu - 2021

V porovnání se strukturou osob s českým státním občanstvím se ukázalo, že u osob s cizím státním občanstvím výrazně více převažovaly osoby zařazené mezi pracovní sílu (ekonomicky aktivní) nad osobami mimo pracovní sílu (ekonomicky neaktivními). Podíl osob zařazených mezi pracovní sílu činil u osob s českým občanstvím 52 %, podíl osob zařazených mimo pracovní sílu činil 47 %. Nezjištěných odpovědí bylo 1,0 %. U cizinců jako celku byly tyto podíly 68,8 % u pracovní síly, a 25,6 % u osob mimo pracovní sílu. Nezjištěných odpovědí u cizinců bylo 5,6 %. Výjimkou mezi cizinci tvořily ty skupiny, které se vymykají věkovou strukturou, konkrétně Vietnamci s 26% podílem dětí do 14 let, Rusové s 29% podílem osob ve věku 20-29 let a Poláci s 29% podílem osob starších 65 let.

Tab. 8 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a státního občanství

Ze srovnání hodnot z roku 2011 a 2021 u cizinců jako celku vyplývá, že se mírně snížil podíl osob mimo pracovní sílu (dříve ekonomicky neaktivní), a to z 28,0 % na 25,6 %. Srovnání je však komplikované různou mírou nezjištěných odpovědí (v roce 2011 9,3 %, v roce 2021 5,6 %). Podíl zaměstnaných stoupnul na 65,8 % (z 57,1 % v roce 2011), podíl nezaměstnaných klesnul na 3,0 % (z 5,6 % v roce 2011). Klesnul také podíl osob mimo pracovní sílu (dříve ekonomicky neaktivní), a to na 26,0 % (z 28,0 %).

Úroveň dosaženého vzdělání má na zaměstnanost významný vliv. U cizinců má pouze 9 % osob starších 15 let základní vzdělání, přesto se tato skupina podílí více než 15,1 % ve skupině nezaměstnaných cizinců. Nejvyšší podíl mezi nezaměstnanými cizinci má však skupina osob s úplným středním vzděláním s maturitou, absolventi nástaveb a vyšších odborných škol, a to 38,4 %. Je to nejpočetněji zastoupená skupina cizinců z hlediska vzdělání (celkem 29,4 % ze všech cizinců starších 15 let). U Čechů mezi nezaměstnanými dominují osoby se středním vzděláním bez maturity, s výučním listem. Zatímco u cizinců je podíl nezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním na úrovni téměř 13 %, u Čechů je mezi nezaměstnanými podíl osob s vysokoškolským vzděláním pouze 5,1 %. Podíl cizinců s vysokoškolským vzděláním je u 15letých a starších 26,5 %; jejich podíl na zaměstnaných činil 18,8 %. U Čechů byl podíl vysokoškoláků u populace 15letých a starších 17,0 %, jejich podíl na zaměstnaných byl 18,1 %.

Tab. 9 Zaměstnaní a nezaměstnaní podle nejvyššího dosaženého vzdělání

Více než čtvrtina zaměstnaných Čechů (27,2 %) a 28,3 % zaměstnaných cizinců pracuje v průmyslu. U Poláků převažuje zpracovatelský průmysl a pracuje v něm 40,8 % zaměstnaných. Dalším významným odvětvím je velkoobchod a maloobchod, který zaměstnává okolo 10 % osob – s výjimkou Vietnamců, u nichž je toto odvětví zcela dominantní (55 % z pracovní síly). U Ukrajinců je kromě zpracovatelského průmyslu (32,7 %) významné též stavebnictví (21,9 %).

Tab. 10 Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti a státního občanství

Nejvyšší podíl osob (cizinců) se základním a nižším středním vzděláním pracuje v zemědělství, lesnictví a rybářství, dále pak ve stavebnictví. Průmysl zaměstnává především osoby s nižším i středním vzděláním s maturitou, osoby s vyšším odborným vzděláním a nástavbami. Vysoký podíl osob se středním vzděláním se uplatnil také v průmyslu, velkoobchodě a maloobchodě, ubytování a stravování, v informačních a komunikačních činnostech. Osoby s vysokoškolským vzděláním našly uplatnění v informačních a komunikačních činnostech, profesních vědeckých a technických činnostech, ve vzdělávání a v zdravotní a sociální péči.

Ze srovnání let 2011 a 2021 z hlediska odvětví ekonomické činnosti je patrný nárůst podílu cizinců pracujících ve zpracovatelském průmyslu (z 20,6 % na 27,2 %) a stavebnictví (z 8,7 % na 10,4 %). Další významné odvětví z hlediska podílu zaměstnaných osob – velkoobchod a maloobchod, zůstal na hranici 12 %. Mírně také narostl sektor informačních a komunikačních činností (z 4,5 % na 6,8 % v roce 2021).

Tab. 11 Zaměstnaní cizinci podle odvětví ekonomické činnosti a nejvyššího dosaženého vzdělání

Ukrajinští muži byli nejčastěji zaměstnáni ve zpracovatelském průmyslu (30,2 % zaměstnaných mužů) a stavebnictví (34,7 %), ukrajinské ženy také pracovaly ve zpracovatelském průmyslu (33,4 %), dále v administrativních a podpůrných činnostech (15,4 %) a ve velkoobchodě a maloobchodě (11 %). Slovenští muži pracovali také ve zpracovatelském průmyslu (32,3 %), informačních a komunikačních činnostech (11,8 %), slovenské ženy se zabývaly zpracovatelským průmyslem (23,4 %), zdravotní a sociální péčí (16,8 %) a velkoobchodem a maloobchodem (12,9 %). Vietnamci i Vietnamky mají shodná odvětví ekonomické činnosti, kterými se zabývají – v drtivé převaze je to velkoobchod a maloobchod (okolo 55 %), ubytování a stravování (muži 14,9 %, ženy 10,5 %), zpracovatelský průmysl (muži 14 %, ženy 11,3 %). Ruští muži byli nejvíce zaměstnáni v informačních a komunikačních činnostech (22,4 %), spolu se ženami byli často zaměstnáni ve zpracovatelském průmyslu (11,6 % muži, 10,1 % ženy) a ve velkoobchodě a maloobchodě (12,3 % muži, 14 % ženy). Ruské ženy také ve 14 % případů pracují v profesních vědeckých a technických činnostech. Polští muži ponejvíce pracují ve zpracovatelském průmyslu (42,3 % zaměstnaných), ženy pracují tamtéž v 34,3 % případů. Dále jsou zaměstnáni ve velkoobchodě a maloobchodě (muži 8 %, ženy 11,2 %), Polky dále pracují v administrativních a podpůrných činnostech (8,4 %).

Tab. 12 Cizinci a Češi podle postavení v zaměstnání

Podle postavení v zaměstnání u zaměstnaných osob byli jak Češi, tak cizinci převážně v pozici zaměstnance (76,7 %, respektive 72 %). Platilo to pro většinu konkrétních občanství, zejména pak pro občany Slovenska (82,5 %) a Polska (79,2 %). Odlišná struktura zaměstnaných je ale u osob s občanstvím Vietnamu, kde jednoznačně převažují osoby pracující na vlastní účet (46,9 %) a zaměstnanci jsou až na druhé pozici (26,5 %).

Neprokázal se výrazný vliv vzdělání na postavení v zaměstnání, rozložení osob spíše odpovídá vzdělanostní struktuře obyvatel (jak cizinců, tak Čechů).