Inflace se udržela v blízkosti 6 % díky prominutí DPH na energie
Inflace
v listopadu nakonec navýšila tempo jen mírně z 5,8 % na 6,0 %. Nahoru jí tlačily ceny
potravin a dopravy a pokračoval také růst cen služeb. Naopak výrazněji
inflaci zbrzdilo přechodné odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn. V
souhrnu tak spotřebitelské ceny oproti říjnu vzrostly v průměru o 0,2 %, což
odpovídá navýšení meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,0 %. Efekt nulových
sazeb na energie měl větší sílu, než jsme předpokládali, a vysvětluje tak
prakticky celou odchylku našeho odhadu, jež činil 6,4 %. Bez odpuštění daní
na energie by se inflace pohybovala v blízkosti 7 %.
Naopak dle očekávání se
dostavilo zdražení potravin, imputovaného nájemného, rekreace a kultury,
odívání a obuvi a pokračují také cenové tlaky v oddíle dopravy. Dá se
proto říct, že růst cen byl víceméně plošný. Protiinflačně pak působilo sezónní
zlevnění dovolených s komplexními službami (meziměsíční snížení o 0,1 %) a
především pak kategorie bydlení, vody a energie, kde se projevilo odpuštění DPH
a ceny meziměsíčně poklesly o 2,3 %. Zatímco ještě v říjnu tato kategorie
přispěla k meziměsíční inflaci 0,5pb a k meziroční 1,8pb, v listopadu z měsíční
inflace stáhla 0,7pb a příspěvek k meziroční se snížil na1,1pb. Dopad energií
do inflace bude ještě ovlivňovat prosincovou statistiku inflace.
Spotřebitelská inflace | |||||
---|---|---|---|---|---|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
||
v % r/r | 6,0 |
5,8 |
6,4 |
6,0 |
4,9 |
v % m/m | 0,2 |
1,0 |
0,5 | 0,3 |
- |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB |
Inflace je vyšší, než očekávala prognóza ČNB, jež čekala 4,9 %. To je ale dáno tím, že prognóza ČNB počítala s nižší mírou inflace již pro říjen. Jelikož ceny ve většině složek spotřebního koše dále rostly, je dnešní zveřejnění dalším utvrzením v názoru, že zvyšování úrokové sazby je nadále na pořadu dne.
Inflace je kvůli prominutí DPH na energie v závěru roku méně směrodatná. Budeme tak pozorovat spíše vývoj jádrové inflace, kterou kromě solidní domácí poptávky bude dále se zpožděním přiživovat výrobní inflace, což povede ke zdražení zboží a projeví se také v imputovaném nájemném přes vyšší ceny stavebního materiálu. Dále pak počítáme s pokračujícím zdražováním potravin na pozadí vyšších globálních cen zemědělských výrobců. Nejistý je pak zejména vývoj inflace v lednu, kdy dochází k přecenění v řadě služeb a zboží. Inflace by se mohla dostat do úrovně okolo 7 %, jelikož se v lednu znovu ozvou ceny energií a dojde také k navýšení regulovaných cen. Až zhruba od poloviny příštího roku počítáme s brzděním meziročního tempa inflace s tím, jak začnou odeznívat s covidem spojené faktory (energie, dovozní ceny…). Přidá se také vysoká srovnávací základna z letošního roku a silnější koruna v kombinaci s působením zvýšení úrokových sazeb ČNB. Ke konci příštího roku proto očekáváme inflaci mírně nad 3%, v průměru na 5,4 %. Ovšem rizika jsou vychýlena nahoru.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
První měsíc 2. čtvrtletí je za námi a zlato si stále udržuje solidní pozice nad 2 300 USD / Oz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak globální oteplování zatěžuje světové odvodňovací systémy?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři