Daňové dopady zvýšení minimální mzdy

Ve většině vyspělých zemí světa se minimální mzda pravidelně každoročně zvyšuje v závislosti na ekonomickém vývoji. Česko přitom patří mezi země, kde v posledních letech rostla minimální mzda nejvíce, vždyť ještě v roce 2016 činila 9 900 Kč. Růst minimální mzdy zvyšuje zaměstnavatelům značně mzdové náklady pro pomocné práce. „Zvýšením minimální mzdy o 1000 Kč stoupnou mzdové náklady o 1 338 Kč, neboť zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance nad rámec hrubé mzdy i povinné sociální a zdravotní pojištění v souhrnné výši 33,8 %,“ dodává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Zkrácený úvazek a zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění za zaměstnance, kteří nejsou současně státními pojištěnci (např. penzisté nebo studenti), musí být zaplaceno vždy alespoň právě z minimální mzdy. V roce 2021 tedy v částce alespoň 2 187 Kč (16 200 Kč x 13,5 %), zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 9 % a zaměstnanci 4,5 % z hrubé mzdy. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek, za které neplatí současně zdravotní pojištění stát, s hrubou měsíční mzdou nižší než 16 200 Kč tak budou platit více na zdravotním pojištění, neboť dopočet do částky 2 187 Kč půjde na jejich vrub. „Zdravotní pojištění placené zaměstnancem pracujícím na zkrácený úvazek s hrubou mzdou ve výši 13 600 Kč činí v letošním roce 828 Kč, v roce 2022 to bude 963 Kč, zaměstnavatel bude nadále platit 1 224 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco.

Zdravotní pojištění pro OBZP se zdraží

Osoby bez zdanitelných příjmů si musí samy platit zdravotní pojištění u své zdravotní pojišťovny v pravidelných měsíčních platbách. Osobami bez zdanitelných příjmů jsou např. nezaměstnaní občané neevidovaní na úřadu práce nebo studenti starší 26 let. Měsíční platbu mají přitom povinnost platit vždy do 8. dne následujícího měsíce. Částka zdravotního pojištění je pro všechny osoby bez zdanitelných příjmů stejně vysoká, bez ohledu na rodinnou či životní situaci a činí 13,5 % z minimální mzdy. „V roce 2022 budou muset osoby bez zdanitelných příjmů platit měsíční zdravotní pojištění v částce 2 187 Kč, zatímco v letošním roce to bylo 2 052 Kč,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

Nutnost vyšších příjmů pro čerpání daňového bonusu

Nárok na roční daňový bonus od státu má daňový poplatník, jehož rozhodné příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti jsou vyšší než alespoň šestinásobek minimální mzdy platné k prvnímu lednu příslušného roku. Za rok 2020 bylo nutné mít tedy příjmy alespoň ve výši 87 600 Kč, v roce 2021 již ve výši 91 200 Kč a v roce 2022 97 200 Kč. Nárok na daňový bonus vzniká v případě, že daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmů fyzických osob. „Daňové zvýhodnění na děti může uplatnit pouze jeden z rodičů, proto je vhodné vypočítat, kdo z nich v plné výši využije daňové výhody,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.

Co ještě ovlivňuje minimální mzda?