V negativním registru SOLUS má záznam 5,23 % dospělých občanů ČR, nejvíce dlužníků je Ústeckém kraji

Počet dospělých občanů ČR s dluhem po splatnosti zapsaným v Registru fyzických osob SOLUS ve 3. čtvrtletí opět mírně klesl. Ke konci září mělo v tomto registru negativní záznam 463 tisíc osob (oproti 520 tisícům ke konci září 2020). Nejvíce spotřebitelů s dluhem po splatnosti eviduje SOLUS v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, odkud pochází téměř třetina všech osob s dluhem po splatnosti evidovaným v negativním registru SOLUS.

K poklesu počtu osob s dluhem po splatnosti přispívá přetrvávající ochota odpovědných členů SOLUS řešit individuálně potíže spotřebitelů se splácením formou odkladů splátek či úpravou splátkového kalendáře. Zároveň je zřejmé, že fungující klientské registry i nadále motivují spotřebitele vyřešit své historické závazky po splatnosti a mít dobrou platební historii.

Ke konci září 2021 mělo negativní záznam o existujícím závazku po splatnosti v Registru fyzických osob SOLUS 5,23 % dospělých občanů ČR. Ve stejném období roku 2020 to bylo 5,81 % občanů. Celková suma závazků po splatnosti evidovaná v negativním registru SOLUS dosahovala ke konci září 35,6 miliardy Kč.

„Před deseti lety bylo v Registru fyzických osob SOLUS zapsáno více než 1 milion spotřebitelů s dluhem po splatnosti. Dnes je to méně než polovina. Registry SOLUS tak prokázaly, že velmi efektivně pomáhají členům Sdružení SOLUS poskytovat úvěry či jiné služby s odloženou splatností těm, kteří jsou ochotní své závazky plnit. Staly se nezastupitelným nástrojem při řízení rizika a při odpovědném úvěrování,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS. 

Podíl osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém

počtu obyvatel ve věku 18 let a více v jednotlivých krajích

SOLUS sdružuje řádově 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií a P2P půjček.