Deficit roste, ale ne výrazně

Za prvních devět měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 326,3 mld. Kč, což od srpna představuje nárůst o 28,2 mld. Kč. Meziměsíční přírůstek se drží nízko v porovnání s covidovými měsíci, kdy docházelo k růstu až o 60 miliard. V porovnání s letními měsíci se pak jedná o mírně vyšší přírůstek – v červenci činil 14 a v srpnu 19 miliard. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 2 %, tedy obdobně jako v srpnu (o 1,8 %). Celkové výdaje vzrostly oproti loňskému září o 7,2 %, tedy méně než v srpnu (o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření se v září zhoršilo o 73,6 miliard Kč, oproti srpnovému zhoršení o 67,8 mld. Kč.

Dosavadní vývoj zapadá do očekávání vyšší dynamiky příjmů při současném snížení dynamiky výdajů s tím, jak ožívá ekonomická aktivita a zároveň odpadají některé s pandemií související výdaje. Výdaje ze státního rozpočtu vynaložené na opatření spojené s Covid-19 oproti srpnu stouply o 11 mld. Kč a celkově od začátku roku činí 285,3 mld. Kč.

Oživení ekonomické aktivity po zrušení vládních restrikcí, tedy vzestup jak výdajů domácností, tak i firem, se kladně projevuje na příjmové straně rozpočtu. Na DPH se vybralo o 4,8 mld. Kč více než vloni. Na pojistném a na sociální zabezpečení již 47,3 mld. Kč a na dani z příjmu právnických osob o 24,2 mld. Kč více. Naopak daňové příjmy bez pojistného poklesly o 11,6 mld. Kč, nicméně zde hrají roli posuny ve splatnosti v loňském roce. Růst ekonomiky brzdí spíše nabídková strana, poptávka zůstává i v druhé polovině roku robustní, což signalizují měsíční data o maloobchodních tržbách či týdenní data karetních transakcí. I v dalších měsících bychom tak měli pozorovat rostoucí trend výběru DPH. A s obecně vyšší ekonomickou aktivitou platí to samé i pro daně z příjmu právnických osob.

Na výdajové straně vzrostly běžné výdaje, oproti srpnu o něco vyšším tempem, když meziročně přidaly 100,6 mld. Kč. Největší podíl na tomto měly opět neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (+33,1 mld. Kč oproti +34,3 mld. Kč v srpnu). V závěsu poté znovu najdeme neinvestiční transfery fondům sociálního zabezpečení (+25,7 mld. Kč oproti srpnovým 24,6 mld. Kč). Pozadu nadále zůstávají investiční výdaje, které si meziročně pohoršily o 6,3 mld. Kč, což je ale menší meziroční pokles než o 10,2 % v srpnu.

Zářijová statistika nás dále utvrzuje v názoru, že oněch schválených 500 mld. Kč je nakonec přeci jen nadhodnocením situace. Počítáme se schodkem blíže u 400 mld. Kč. Plošné podzimní uzavírky ekonomiky se jeví jako málo pravděpodobné a výdajová i příjmová strana by měly zaznamenávat postupné zlepšování. Zajímavější je spíše schválený návrh deficitu státního rozpočtu na příští rok ve výši 376,6 mld. Kč, což je zhruba o 10 miliard více, než během covidového roku 2020.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.