Inflace v eurozóně je nejvýše za poslední dekádu
Inflace v eurozóně vystoupala v srpnu na 3 % a zdolala nejvyšší úroveň od listopadu 2011.
Inflace v eurozóně vystoupala v srpnu na 3 % a zdolala nejvyšší úroveň od listopadu 2011. Ti, kteří vsadili na deflační vyústění pandemické krize se zatím jednoduše pletou. Kombinace masivních měnových a rozpočtových stimulů udržuje v chodu poptávku, zatímco nabídka (výroba) se snaží dohnat zameškaný čas a vypořádává se s narušenými výrobně-odběratelskými řetězci. Výsledkem je masivní tlak na růst cen vstupů a energií, které se promítají ve výrobní a postupně i spotřebitelské inflaci (viz graf). Je pravděpodobné, že v nejbližších měsících se ještě inflace udrží nad 3 %, pak by ovšem měla podle našich modelů i odhadů ECB postupně klesat pod 2% cíl. Problém je, že inflace je přes enormní úsilí nás modelářů i v klidných dobách těžko předvídatelná. A v post pandemické době naše modely mohou fungovat ještě hůře. Víra v návrat inflace zpátky pod cíl leží na předpokladu, že efekt drahých surovin, energií a vstupů jednoduše po čase odezní. To se ostatně v posledních dvou dekádách již mnohokrát stalo. Dražší pohonné hmoty v jednom roce vyhnaly inflaci vzhůru a v druhém klidně zase stlačily zpátky dolů pod cíl. Potíž je v tom, že tentokrát je nedostatek některých vstupů skutečně extrémním problémem. Navíc není vůbec jisté, zda tentokrát problém rychle odezní. A podle některých průzkumů se i proto může měnit chování podniků čelícím této nejistotě - daleko častější například mohou být inflační doložky a současně i ochota podniků kývnout na rychlejší růst mezd. Jednoduše řečeno, inflační očekávání nemusí být vůbec tak dobře ukotvená jako v posledních dvou dekádách. Zvlášť pokud se ECB bude cítit příliš silná v kramflecích. Pro ECB je situace ještě komplikovanější v tom, že pandemický šok vyostřuje rozdíly v inflacích napříč eurozónou - zatímco v Belgii atakuje inflace 5 % a v Německu dosáhla 3,4 %, v Řecku se stále pohybuje okolo 1 %. Výrazně se také liší pravděpodobnost v přelivu dnešní nákladové inflace do inflačních očekávání. Zatímco nedostatek pracovníků nebo materiálu je vážným problémem pro více než 70 % podniků, v Itálii je to lehce přes 10 % podniků. V Itálii tak současný nákladový šok jednoduše časem odezní. My počítáme s tím, že ECB si zatím rizika spojená s trvalejšími inflačními tlaky na severu Evropy nebude příliš připouštět. V září tak ještě nerozhodne o ukončení pandemického programu PEPP a růst sazeb zůstane i nadále v nedohlednu..., až čas ukáže, nakolik to bylo správné rozhodnutí.Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz