Co čekat od Jackson Hole?

Sympózium centrálních bankéřů v Jackson Hole stojí tradičně na špici nejdůležitějších událostí roku v centrálním bankovnictví. Jeho dosah je však mnohem širší. Výrazně ovlivňuje dění na finančních trzích i v globální ekonomice. Bude tomu tak i letos? 

V pátek se setkají někteří z nejdůležitějších světových centrálních bankéřů na sympóziu, které se obvykle koná ve wyomingském Jackson Hole. Letos se kvůli hrozbě nákazy koronavirem (ve Wyomingu patří aktuálně situace k nejhorším) koná stejně jako v minulém roce pouze virtuálně, i když plány dlouhou dobu hovořily o klasickém střetnutí. Navíc se setkání smrsklo pouze do jediného dne. Online zkrácená akce by sice nic nemusela ubrat na důležitosti střetnutí, nicméně rychlá změna plánu dobře vypovídá o přetrvávajících rizicích pro celou americkou ekonomiku.

Hlavní otázka trhů je zřejmá: Kdy se začne utahovat měnová politika v USA? Alespoň v náznacích bychom se to všichni mohli dozvědět v pátek odpoledne, kdy se svým projevem vystoupí guvernér Fedu Jerome Powell (16:00). S blížícím se sympóziem je však odpověď na tuto otázku stále více v mlze.

Trh práce se zlepšuje a inflace je vysoká

Ještě před pár týdny byla odpověď poměrně jasná. Členové FOMC ve svých vystoupeních přesvědčovali, že se doba masivní podpory ve formě takřka nulových sazeb a rekordních nákupů dluhopisů ($120 mil. měsíčně) chýlí ke konci. K tomuto názoru je vedlo rychlé zlepšování na trhu práce. Nezaměstnanost klesla zpět k pětiprocentní úrovni a zároveň americká ekonomika tvoří v posledních měsících vysoké počty nových pracovních míst.

Nezaměstnanost v USA po covidovém šoku klesla v červenci na 5,4 %. Zdroj: Bloomberg

Proti pokračování podpory se stavěl také nárůst inflace. Poslední statistiky ukazují index CPI v USA nad 5 % (nejvyšší za posledních 30 let) a dle svých vyjádření si i centrální bankéři začali v posledních týdnech uvědomovat, že cenový nárůst by nemusel být pouze dočasný, způsobený hlavně nízkou „covidovou“ základnou z minulého roku. Zároveň však dávali v posledních měsících výrazně najevo, že inflace není prioritou a že jsou ochotni přinést oběť vyššího cenového nárůstu na oltář ekonomiky a trhu práce.

Inflace v USA překonala v červnu a v červenci 5% úroveň. Poslední červencová data CPI ukazují meziroční cenový nárůst o 5,4 %. Zdroj: Bloomberg   

Riziko spojené s koronavirem narůstá 

Od té doby se však situace změnila. Jednak přišla sada horších výsledků makrodat, ale ještě důležitějším faktorem je rychlé šíření mutace Delta napříč Spojenými státy. Guvernér Powell sice v minulém týdnu řekl, že zatím není jasné, zda poslední nárůst počtu případů výrazně ovlivní ekonomickou trajektorii, ale někteří jeho kolegové, jako například Robert Kaplan z Dallaského Fedu, už připustili možnost odložení úpravy měnové politiky.

Přes nadpoloviční proočkovanost obyvatelstva (oběma dávkami) dosahují aktuální počty nových případů denně nad 150 tis. a více než 1000 lidí denně opět umírá. A to do začátku podzimu, kdy se tradičně situace s respiračními chorobami zhoršuje, chybí stále měsíc. Opět se tak objevila vysoká míra nejistoty, která centrálním bankéřům brání v utlumování záchranných programů.

Zvládne ekonomika i trhy uzavírání penězovodů?

Poslední vývoj událostí směřuje k tomu, že by stále mohlo být příliš brzo začít odvolávat uvolněnou měnovou politiku. Jasněji by mohlo být už na zářijovém zasedání americké centrální banky (22. září). Ale Fed bude mít na ohlášení utahování měnové politiky prostor také 3. listopadu a 15. prosince. I když listopadový termín není příliš pravděpodobný, protože na tomto zasedání nebudou zveřejněny nové ekonomické projekce.

S počátkem utahování by se mohlo objevit další zajímavé téma: Jak moc lze měnovou politiku při rekordní dluhové zátěži utáhnout a půjde to vůbec poté, co si ekonomika vytvořila závislost na otevřených penězovodech? Možná už reálná hrozba utahování vyvolá na trzích takovou paniku, že si centrální bankéři nějaké odvážnější kroky ještě rozmyslí.

Jiří Tyleček

Stal se fanouškem finančních trhů během studií na vysoké škole, kdy realizoval první obchody na burze. Po několika pracovních zkušenostech začal pracovat jako analytik finančních trhů ve společnosti XTB se zaměřením na obchodování komodit v čele s ropou a zlatem. Během několika let své zájmy rozšířil o centrální bankovnictví, které hrálo po hypoteční finanční krizi stěžejní roli. K jeho současné práci patří fundamentální i technická analýza měnových párů, komodit, akcií a akciových indexů. Myšlenkově se transformoval ze zarytého zastánce volného trhu do pozice umíněného liberála.

XTB

XTB jako přední evropský broker byl založen v roce 2004 a je jedním z největších brokerů na světě s kancelářemi ve 13 zemích, včetně České republiky, Slovenska, Velké Británie, Španělska, Německa, Francie a Chile. Pražská kancelář je zde od roku 2008. Je regulován světovými dohledovými orgány jako je britské FCA, polské KNF nebo kyperský CySEC. Od roku 2016 je společnost kotována na varšavské burze.

Více na https://www.xtb.com/cz.